případná cla na autoprůmysl by zamezila dohodě s usa | Aktuality | autoweek.cz

Případná cla na autoprůmysl by zamezila dohodě s USA

Případná cla na autoprůmysl by zamezila dohodě s USA

07.03.2019 | | Aktuality

Ministerstvo průmyslu a obchodu vypracovalo analýzu stávajících obchodních toků mezi ČR a USA v automobilovém sektoru a částečně i možných dopadů případných amerických opatření na obchod s auty a autodíly.
V USA běží 90denní lhůta, během níž má prezident Donald Trump rozhodnout, zda uvalí dovozní cla na automobily a autodíly či přijme jiná nebo žádná opatření. Dokud nebude zveřejněna konkrétní podoba konečného rozhodnutí, lze dopad případných opatření jen odhadovat, avšak Česká republika musí být ve střehu, neboť jde o stěžejní segment přímého i nepřímého českého vývozu.
 
Otázka možných cel na automobilový průmysl nabývá na významu za situace, kdy se EU a USA aktivně připravují na možné sjednávání dohod odstraňujících některé netarifní překážky obchodu (oblast posuzování shody, regulatorní spolupráce) a cla na průmyslové výrobky. [1]
 
Případné dojednání dohod by mělo zásadní přínos zejména pro malé a střední podniky. Evropská komise odhaduje, že by odstranění průmyslových tarifů mohlo zvýšit evropský vývoz do USA o 8 %. Nejpozději před uzavřením dohody o průmyslových tarifech hodlá EU trvat na odstranění dodatečných amerických cel i na ocel a hliník, která pro EU platí od 1. června 2018. Jednalo by se tedy o další významný úspěch dialogu se Spojenými státy. Případná americká cla na automobilový sektor jsou v přímém rozporu s touto pozitivní agendou a přinesla by s sebou značné negativní dopady.
 
Přímé dopady
Případná cla by prezident Trump uvalil na základě zprávy amerického ministerstva obchodu o národně-bezpečnostní dimenzi dovozů v automobilovém sektoru. [2]
 
Očekává se, že předložená neveřejná zpráva obsahuje různé varianty možných opatření: mohou zahrnout různou výši cel (indikováno je až 25 %) či jiná tarifní opatření (např. kvóty) a zejména různé položky. Odhady rozsahu opatření se odvíjí od různých rozpětí výčtu výrobků spadajících do odvětví automobilového průmyslu. V klasickém pojetí autosoučástek (žádné hotové automobily české výroby se přímo do USA nevyvážejí) by byl zasažen přímý vývoz z ČR do USA v hodnotě 328,6 milionu eur. V širším pojetí, které navíc zahrnuje i skupiny výrobků pod „neautomobilovými“ celními kódy, by byl zasažen přímý vývoz z ČR do USA v hodnotě 747,4 milionu eur. Právě toto širší pojetí uvedly USA při nedávné revizi dohody o volném obchodu s Kanadou a Mexikem.
 
V širším automobilovém sektoru jsou nejvýznamnějšími položkami přímého českého vývozu do USA pneumatiky, čerpadla pohonných hmot, elektroinstalace, části motorů, brzdy, karosérie, tlumiče, chladiče, a další dominantně automobilové součástky.
 
Nepřímé dopady
Statistické údaje o přímých vývozech z ČR do USA však zdaleka neodrážejí potenciální dopad případných amerických opatření na český automobilový průmysl intenzivně zapojený do dodavatelských řetězců jiných unijních vývozců. Český automobilový průmysl by byl významně zasažen nepřímo skrze subdodávky hlavně pro německé automobilky. Na Německo připadá 54 % hodnoty vývozu daného segmentu z EU do USA. Ačkoli je i vzhledem k nejasnosti dalších kroků USA složité předvídat konkrétní dopady na firmy a zaměstnanost, existují jisté přibližné odhady. Vídeňský institutu pro mezinárodní ekonomická studia uvedl, že uvalení cel na automobilový průmysl může ohrozit až 25 000 pracovních míst jen v ČR a celkově 600 000 pracovních míst napříč EU. Automobilový sektor se vyznačuje vysoce globalizovanými řetězci, dopady takovýchto opatření by byly skutečně všudypřítomné. Odhady amerického Centra pro automobilový výzkum například predikují, že v případě nejhorších scénářů by i v USA bylo ohroženo přes 366 000 pracovních míst.
 
Protiopatření
Kroky americké administrativy je obtížné předvídat, proto nelze vyloučit, že by rozsah opatření byl nakonec odlišný, než analýza MPO předpokládá. V případě uvalení cel na automobilový sektor je však Evropská unie připravena přijmout adekvátní protiopatření (stejně jako tomu bylo loni v reakci na uvalení cel na ocel a hliník). Evropská komise již zpracovává různé varianty, které by se přizpůsobily rozsahu opatření USA. Návrhy seznamů položek, na něž by se protiopatření vztahovala, by následně předložila členským státům EU k vyjádření. MPO ČR by konkrétní návrhy protiopatření konzultovalo se zástupci českého průmyslu.
 
Možné vyjednávání dohod mezi EU a USA, které je nyní na stole, odráží stávající postoje EU a USA. Není v zájmu EU vyjednávat pod tlakem, proto by uvalení tarifních opatření na automobilový průmysl vedlo k pozastavení vyjednávání o konkrétních dohodách (o odstranění průmyslových tarifů a posuzování shody). Nejen kvůli dopadům na přímý i nepřímý vývoz českých autosoučástek do USA, ale i s ohledem na potenciální přínos daných dohod, ČR doufá, že bude pokračovat pozitivní dialog místo obchodních sporů a uvalování dalších cel.
 
[1] Již od léta roku 2018 vedly EU a USA dialog, ve kterém hledaly konkrétní témata pro spolupráci. Významný potenciál byl identifikován v oblasti regulatorní spolupráce (staví na základě již existující dohody). Dále pak je možnost, že by EU a USA vyjednávaly dohody o odstranění průmyslových tarifů a také v konkrétní problematice netarifních překážek obchodu (oblast posuzování shody). Členské státy EU momentálně projednávají konkrétní rámec dalšího postupu.
 
[2] Americký zákon Trade Expansion Act z r. 1962 v oddíle číslo 232 (Section 232) zplnomocňuje americkou vládu mj. k navýšení dovozních cel, pakliže výsledky šetření ministerstva obchodu stanoví, že dovoz daného výrobku ohrožuje národní bezpečnost USA.