škoda oslavila 120 let vývoje a výroby motorů v mladé boleslavi | Aktuality | autoweek.cz

Škoda oslavila 120 let vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi

Škoda oslavila 120 let vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi

20.10.2019 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Před 120 lety začala v Mladé Boleslavi výroba motorů. V současné době pětina všech ve světě vyráběných motorů koncernu Volkswagen, tedy okolo dvou milionů kusů, vychází z vývoje v Motorovém centru Škoda Auto.
Před 120 lety, 18. listopadu 1899, představila mladoboleslavská firma Laurin & Klement své první motocykly s jednoválcovými motory. V roce 1905 debutoval první mladoboleslavský automobil Voiturette A s motorem vlastní konstrukce. V Mladé Boleslavi se vyráběla řada pokrokových motorů pro silniční vozidla, letadla i další účely. Svou výkonnost prokazovaly i na závodních tratích. V roce 1964 začala výroba prvních motorů s hliníkovým blokem. V současné době Škoda Auto v rámci koncernu Volkswagen odpovídá za vývoj moderních motorů MPI a přímo řazených převodovek.
 
Člen představenstva Škoda Auto s odpovědností za technický vývoj Christian Strube při oslavách řekl: „Technický vývoj u nás děla 2402 lidí, přičemž od roku 2016 jich přibylo 700, což v České republice, kde ve školách převažují humanitní obory, takže zde panuje velký nedostatek technicky vzdělaných lidí, nebylo snadné zajistit. Škoda Auto tedy není jen uživatelem platforem a společných komponent koncernu, ale má rovněž velký podíl na vývoji důležitých dílů pro celý koncern: motorů MPI, převodovek MQ200/MQ100, infotainmentu nebo bubnových brzd pro platformu MEB.“
 
Výroba vlastních motorů začala před 120 lety jednoválcem
Na jaře 1899, necelé čtyři roky po založení společnosti Laurin & Klement, byla nabídka jízdních kol rozšířena o pomocný zážehový motor. Už 18. listopadu 1899 byl představen motocykl s motorem vlastní konstrukce Slavia Typ A. Dodával se ve verzích 1,25 k a 1,75 k. Konstruktér Václav Laurin navrhl také inovativní elektrické zapalování a vlastní karburátor. V roce 1902 vznikl prototyp BB s dvouválcovým motorem uloženým v rámu napříč. V následujícím roce začala výroba typu CC s uspořádáním V2. Firma vyráběla také kapalinou chlazené motory.
 
V září 1904 byla podepsána licenční smlouva na výrobu motorů L&K v Drážďanech pod značkou Germania a v témže roce vznikl v Mladé Boleslavi jeden z prvních motocyklů se čtyřválcovým motorem na světě - model Laurin & Klement Typ CCCC se čtyřmi spojenými jednoválci. Éra motocyklů značky Laurin & Klement, která pokračovala až do roku 1910, dosáhla svého vrcholu na jaře 1905, když Václav Vondřich s motocyklem značky Laurin & Klement vyhrál neoficiální mistrovství světa Coupe Internationale ve francouzském Dourdanu.
 
Přechod od motocyklů k automobilům
V dubnu 1905 byl v Praze představen první automobilový motor Laurin & Klement, který byl na podzim zabudován do prvního automobilu z Mladé Boleslavi Voiturette A. Kapalinou chlazený litrový motor V2/55° měl výkon 5,2 kW (7 k). V následujících dvou letech byly vyvinuty i řadové motory se 2 a 4 válci, na které navázal řadový osmiválec typu FF (1907), první svého druhu ve střední Evropě. K vrcholům éry L&K patří závodní motor FCR s extrémním zdvihem 250 mm (1909) a čtyřválcový motor EL, s nímž v dubnu 1910 odstartovalo první letadlo na území Čech.
 
Spolupráce s vynálezcem Františkem Křižíkem vyústila v první hybridní vůz na bázi typu E se dvěma stejnosměrnými elektrickými motory. Vedle motorů pro vozidla se v Mladé Boleslavi vyráběly také stacionární spalovací motory, pohonné jednotky pro motorové pluhy a elektrocentrály.
 
Velkosériová výroba motorů od roku 1929
Ve 20. letech nabídka značky L&K/Škoda zahrnovala například sofistikované motory Škoda 4R se šoupátkovým rozvodem a motory Škoda 6R se spalovacími komůrkami Ricardo. V roce 1929 byla v Mladé Boleslavi zahájena pásová výroba motorů. Vrcholným modelem nabídky značky byl model Škoda 860 s řadovým osmiválcem a devětkrát uloženým klikovým hřídelem. Generální opravy nové generace vozidel ulehčily ocelové vložky válců, nejprve „suché“, od roku 1937 „mokré“. Rok 1937 znamenal také přechod od rozvodu SV k modernějšímu OHV. Špičkový model Superb poháněl řadový šestiválec, v malém počtu se vyráběly i verze V8 4,0 l (1939). Škoda vyvíjela také levné litrové čtyřválce, které položily základ i pro poválečnou nabídku pohonných jednotek.
 
První motory s tlakově litým hliníkovým blokem
Revoluční změnu přinesl motor vozu Škoda 1000 MB z roku 1964. Jeho blok byl vyroben podle původního českého patentu metodou tlakového lití hliníku, což přineslo velké zrychlení produkce i snížení hmotnosti motoru. Tato pokroková výrobní technologie se osvědčila i na poli motoristického sportu, například ve voze Škoda 130 RS, který v roce 1977 ve své třídě zvítězil v Rallye Monte Carlo a získal titul mistra Evropy cestovních vozů. Inovativní koncepce motoru i jeho výroby zůstala zachována i po zavedení nové generace vozů s pohonem předních kol modelu Favorit v roce 1987.
 
Dodávky motorů jiným koncernovým značkám
Po vstupu značky Škoda do koncernu Volkswagen v roce 1991 mladoboleslavská automobilka už od roku 1997 dodává motory dalším koncernovým značkám. Pohonné jednotky vlastní konstrukce byly nejprve 1,0 l/37 kW (50 k). V roce 2001 začala výroba tříválců 1,2 HTP, které se uplatnily i v modelech VW Fox, VW Polo a Seat Ibiza. O osm let později následovala nová generace hospodárných a ekologických čtyřválců 1,2 TSI s přímým vstřikováním paliva.
 
4. září 2014 bylo v Mladé Boleslavi uvedeno do provozu nové Motorové centrum, které dále posiluje možnosti společnosti Škoda Auto pro vývoj pohonných jednotek.
 
Motory z Mladé Boleslavi se využívají i v Mexiku, Indii a Africe
V závodě Škoda Auto v Mladé Boleslavi sjíždí z linky motory typu EA 211 o objemech od 1,0 do 1,6 l, které se montují do automobilů v zemích EU, ale i v Mexiku, Indii a Africe. Nejmladším je motor 1,0 MPI Evo ve variantách od 48 do 59 kW (od 65 do 80 k) vyráběný od roku 2018. Největším výrobcem motorů MPI na světě je Čína s tržním podílem 60 % v závodech Šanghaj, Čchang-čchun a Čcheng-tu. Vozy pro Jižní a Střední Ameriku se vybavují motory z Brazílie, v Rusku vznikají motory pro tamní trh.
 
Tří- a čtyřválcové motory se vstřikováním MPI, vyvinuté ve společnosti Škoda Auto, se vyrábějí a montují po celém světě v počtu více než dvou milionů kusů ročně. Své schopnosti vývojáři Škoda potvrzují i při vývoji závodních motorů pro soutěžní speciál Škoda Fabia R5. Motory vyvinuté ve Škoda Auto se využívají i pro průmyslové účely, například k pohonu hasičských stříkaček nebo čerpadel.
 
Proces vývoje a testování
Proces vývoje motorů je složitý. Ve Škoda Auto začíná fází konceptu. Po prvním návrhu následují simulace, výpočty a stavba prototypů. Pomocí funkčních testů se prověřují důležité vlastnosti, např. akustika a realizace plánovaného konceptu. Následně se odborníci postarají o potřebný software a naprogramování řídicí jednotky. Na základě dlouhodobých testů a jízdních zkoušek ve všech klimatických zónách se testuje kvalita, spolehlivost a životnost motorů, používaných na celém světě.
 
Inženýři ve Škoda Auto ověřují emisní vlastnosti motorů, provádějí homologační zkoušky a nakonec je uvolňují pro sériovou výrobu. Posledním krokem procesu je implementace motorů do různých koncernových platforem. Vedle zážehových motorů Škoda Auto vyvíjí také motory na bioetanol a na zemní plyn (CNG).
 
Jistota minimálně na deset let
V Mladé Boleslavi 713 pracovníků ze 150 dílů vyrábí 2400 motorů denně (581 000 motorů za rok), přičemž polovina z nich je určena pro export. Kromě toho se v Mladé Boleslavi a Vrchlabí vyrábějí i převodovky pro celý koncern a nově se v Mladé Boleslavi montují akumulátorové bloky pro koncernové vozy s plug-in hybridním pohonem. I při začínajícím přechodu k elektromobilitě je jisté, že vysoce efektivní zážehové motory se zde v tomto měřítku budou vyrábět minimálně deset let.
 
Milníky 120 let historie vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi
1895 – Založení firmy Laurin & Klement, výroba jízdních kol
1899 – Rozšíření nabídky jízdních kol o pomocný zážehový motor a uvedení prvních plnohodnotných motocyklů Slavia Typ A
1905 – Představení prvního automobilu z Mladé Boleslavi, modelu L&K Voiturette A s vidlicovým dvouválcem 1,0 l
1907 – První řadový osmiválec ve střední Evropě Laurin & Klement FF
1908 – První hybridní vůz značky L&K na bázi typu E
1910 – První letecký motor L&K typ EL
1925 – Fúze automobilky Laurin & Klement s plzeňským koncernem Škoda za účelem zajištění kapitálu pro další expanzi
1937 – Přechod na ventilový rozvod OHV
1938 – Zavedení „mokrých“ vložek válců
1964 – Čtyřválcový motor 1,0 l pro model Škoda 1000 MB s blokem vyrobeným metodou tlakového odlévání hliníku, počátek éry vozů značky Škoda s motorem vzadu (1964–1990)
1987 – Celohliníkový motor 1,3 l uložený napříč ve voze Škoda Favorit s pohonem předních kol
1991 – Škoda se stává součástí koncernu Volkswagen
1997 – Škoda dodává čtyřválcové hliníkové motory 1,0 l ostatním značkám koncernu
2001 – Zahájení výroby motorů 1,2 HTP
2009 – Zahájení výroby přeplňovaných motorů 1,2 TSI
2014 – Otevření nového motorového centra v Mladé Boleslavi
 
  • Škoda oslavila 120 let vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi
  • Škoda oslavila 120 let vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi
  • Škoda oslavila 120 let vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi
  • Škoda oslavila 120 let vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi
  • Škoda oslavila 120 let vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi
  • Škoda oslavila 120 let vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi
  • Škoda oslavila 120 let vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi
  • Škoda oslavila 120 let vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi
  • Škoda oslavila 120 let vývoje a výroby motorů v Mladé Boleslavi