name | autoweek.cz

Alternativní pohonné jednotky bez vládní pomoci nepřežijí

07.06.2012 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Výkonní představitelé automobilového odvětví ve svém novém průzkumu tvrdí, že segment alternativních pohonných jednotek může získat větší tržní podíl jen s vládní podporou. Zákazníky totiž už nezaujmou úspory ve spotřebě pohonných hmot.

Výzkumníci, výkonní představitelé a spotřebitelé souhlasí s tím, že pro prosazení alternativních pohonných jednotek je nutný větší vliv vlád. Jinak v průběhu příštích čtyř desetiletí nedojde k zásadnímu přelivu spotřebitelů od aut poháněných jen motory s vnitřním spalováním.

Hybridy, elektromobily a další netypické pohonné jednotky mají na současné poptávce po osobních a nákladních automobilech jen velmi malý podíl. Podle údajů WardsAuto se v USA v letošním roce doposud prodalo pouze 152 911 osobních automobilů s alternativním pohonem. S tím, jak se finální výrobci snaží přizpůsobit se postupně se měnícímu přístupu spotřebitelů, řada odborníků tvrdí, že je zapotřebí dalšího oživení v podobě nové legislativy.

Letošní průzkum společnosti Booz & Co. v rámci amerického automobilového průmyslu a indexu důvěry ukázal, že 57 % respondentů je přesvědčena, že alternativní pohonné jednotky získají na trhu do roku 2020 více než 10% podíl, avšak pouze s pokračující vládní podporou. Bez této podpory se podíl alternativních vozidel na trhu zvýší jen podle 30 % lidí.

„Jednou z překážek je to, že již dlouhou dobu neexistuje důsledná energetická politika,“ říká Scott Corwin, partner společnosti Booz. Některé vládní příspěvky již situaci změnily. Na sympoziu organizace CTT Inovační automobilová převodná ústrojí, hybridní a elektrické pohony prezident strategické vize Alexander Edwards naznačil, že to budou federální daňové pobídky a nikoli slib lepší hospodárnosti, co se stane hlavní hnací silou, která spotřebitele přesvědčí ke koupi vozidla s pokrokovou pohonnou jednotkou.

„V této chvíli již údaje o spotřebě lidi nudí,“ říká Edwards a zdůrazňuje že finální výrobci by se měli vyhýbat propagaci údajů o spotřebě paliva. Podle Edwardse svůj díl práce při získávání možných kupců hybridních a elektrických automobilů už odvedly. Například v době, kdy se objevila první vozidla s alternativním pohonem, neuvažovalo se příliš o počtu cestujících nebo pohodlí. Vzhledem k tomu, že věk nových kupujících, z nichž mnoho vyrostlo v přepychových minivanech, stále klesá, návrháři se je snaží získat vylepšováním interiéru.

Překážkou v rozšiřování trhu s alternativními pohonnými jednotkami je urbanistické plánování velkých měst, standardy doplňování paliv a současné ekonomické klima - tři nesmírně odlišné aspekty, které mají vazby na politiku místní a federální vlády.

Ceny palivových článků a akumulátorů se budou muset podle analytiků snížit, pokud se vlády mají přesvědčit, že z investic do výzkumu a pobídek trhu budou mít přínos.

Ale také ceny vozidel musejí klesnout pokud se ke koupi vozů s alternativním pohonem má nalákat více spotřebitelů. Současný majitel hybridního nebo elektrického vozu bývá ženatý muž jehož domácnost má roční příjem přesahující 100 000 dolarů (tj. 2 miliony korun).

Zásadním aspektem pro zajištění budoucnosti jakéhokoli vozidla je porozumění mezi koncovými výrobci a těmi, kdo plánují rozvoj měst. Neochota vystavět v sousedství dobíjecí stanice například odpovídá místním tlakům na rozvoj cyklistiky a sdílení automobilů. „Pokud se splní přání urbanistů, nebudou v roce 2050 ve městech žádné automobily,“ řekl účastníkům fóra CTI služebně starší ředitel pro automobily IHS Philip Gott.

Zatímco průzkum firmy Booz ukázal, že oproti loňskému roku vzrostl počet respondentů přesvědčených o budoucí poptávce po plně hybridních automobilech o 70 %, odborníci zůstávají skeptičtí co se týče prodejnosti vozidel s palivovými články nebo jen s akumulátory.