name | autoweek.cz

Miliardový zisk a poté žádost o kurzarbeit

21.02.2023 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Mercedes-Benz minulý týden vykázal provozní zisk 20,5 miliardy eur před zdaněním a nyní oznámil, že si od března zaregistroval 11 dní zkrácených úvazků se státní pomocí pro svůj závod v Brémách.

Minulý pátek Mercedes v rámci své roční bilance oznámil provozní zisk 20,5 miliardy eur před zdaněním. Analytici usoudili, že strategie generálního ředitele Mercedesu Oly Källeniuse se sázkou na luxusní automobily je úspěšná. Problémy však nyní způsobuje dění v továrně v Brémách. Pro Mercedes přicházejí v tu nejméně vhodnou chvíli.

Podle zprávy Frankfurter Allgemeine Zeitung Mercedes požádal od začátku března o zkrácené úvazky na více než 11 pracovních dní pro svůj závod v Brémách, kde se mimo jiné vyrábějí vozy třídy C. Důvodem jsou problémy s dodávkami komponent. Podle odborů bude kurzarbeitem v Brémách postiženo 700 zaměstnanců.

Státní krátkodobý příspěvek je v Německu financován z pojištění pro případ nezaměstnanosti, do kterého Mercedes odvádí vysoké částky – za posledních deset let to má být částka v řádu jednotek miliard eur. Automobilka také poukazuje na to, že z tohoto zdroje až do pandemie koronaviru v březnu 2022 nečerpala žádné peníze.

Přesto se zdá být načasování ze strany Mercedesu nešťastné. Kritika přichází ze strany politiků. Místopředseda CDU Dennis Radtke pro FAZ prohlásil: „Používat veřejné prostředky k maximalizaci zisků je neslušné.“

V zásadě je nástroj tzv. kurzarbeitu vnímán jako úspěšný model. Za určitých podmínek dostávají zaměstnanci od státu 60 % čisté mzdy, pokud má alespoň 10 % zaměstnanců ztrátu na výdělku vyšší než 10 %. Do toho spadá i narušení dodavatelských řetězců. Ministr práce Hubertus Heil (SPD) to během koronavirové pandemie vyjádřil takto: „Kurzarbeit je drahý, ale nezaměstnanost by byla mnohonásobně dražší.“

Jenže žádost o státní podporu pro automobilku vykazující zisk v desítkách miliard eur přichází v době, kdy se v Německu v rámci vládní koalice vedou velké spory o postoj země při jednání v rámci EU o podobě standardu Euro7 a zákazu spalovacích motorů v osobních autech od roku 2035. V očích vládních Zelených a Sociálních demokratů to rozhodně neposiluje argumenty automobilového průmyslu.