name | autoweek.cz

Německé firmy ve sporu s vládou kvůli politice vůči Číně

14.10.2022 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Německé investice a obchod s Čínou jsou rekordní. Vláda v Berlíně si ale klade za cíl přetvořit politiku tak, aby se snížila závislost na čínském průmyslu a omezila obchod s Čínou.

Čína se v roce 2016 stala největším samostatným obchodním partnerem Německa. Loni měla s hodnotou 2,6 bilionu eur podíl na obchodní bilanci země téměř 10 %. Proto když se představitelé německých společností minulý měsíc dozvěděli o návrhu ministerstva hospodářství prověřit všechny firemní investice směřující do Číny, vzbudilo to pozdvižení.

Návrh byl brzy odložen, nicméně vedoucí představitelé německého průmyslu na schůzce s ministrem hospodářství Robertem Habeckem vyjádřili značné rozčilení, že návrhy, jak učinit obchod s Čínou méně atraktivním, s nimi nebyly dostatečně konzultovány, protože by mohly mít pro německé firmy vážný dopad.

Strana zelených, která ministerstvo řídí, dlouhodobě prosazuje zásadnější postoj vůči Číně a ministr Habeck minulý měsíc prohlásil, že Německo přijme tvrdší přístup k obchodu. Návrh na prověřování investic, předložený ministerstvem, byl veden snahou omezit přesuny určitých technologií a vyhnout se rostoucí závislosti na Číně v některých sektorech.

Obavy z prohloubení recese

Mezi vedoucími pracovníky, kteří se setkání zúčastnili, byli generální ředitelé chemického gigantu BASF, Deutsche Bank a průmyslové skupiny Siemens. Společnosti to odmítly komentovat. Jiný účastník schůzky Markus Jerger, šéf Asociace Mittelstand, která je součástí aliance zastupující přes 900 000 malých a středních firem, které tvoří páteř největší evropské ekonomiky, ale prohlásil: „Můžeme jen varovat před odklonem Německa od Číny. Přerušit čínské aktivity německé ekonomiky, jak by si ministerstvo hospodářství přálo nebo se o to pokouší, je špatná cesta.“

Politici a manažeři v Německu se v podstatě shodli, že země potřebuje snížit svou ekonomickou závislost na Číně vzhledem k jejich obavám z průmyslové špionáže, nekalé soutěže nebo porušování lidských práv. Firmy tvrdí, že problémem je, jak může Německo snížit svou závislost aniž by to způsobilo další škody své ekonomice, která již nyní čelí recesi, a aniž by to vyvolalo odpor Pekingu, kde uvedené námitky důrazně odmítají jako neopodstatněné.

Trhliny se objevují také v rámci třísměrné koaliční vlády, která se ujala úřadu vloni v prosinci. Menší strany, Zelení a liberální FDP, jsou vyhraněnější než sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, kteří se chtějí vyhnout rozpoutání studené války s Čínou v americkém stylu. „Oddělení by byla špatná odpověď. Nemusíme se oddělovat od některých zemí. Důrazně říkám, že musíme pokračovat v obchodování s Čínou,“ řekl Scholz, který plánuje navštívit Čínu koncem tohoto roku.

Rekordní investice německých automobilek v Číně

Německé investice a obchod v Číně dosáhly v první polovině roku 2022 rekordní úroveň. Velké společnosti tvrdí, že o ústupu z druhé největší světové ekonomiky nemůže být řeč. Namísto toho korporátní giganti, jako je BASF, a výrobci automobilů BMW, Mercedes-Benz a Volkswagen investují do Číny víc peněz, aby si tam vytvořili nezávislé místní dodavatelské řetězce pro ochranu svých operací od geopolitických sporů a obchodních válek. „Se strategií 'místní pro místní' stabilizujeme naše regionální portfolio proti vnějším vlivům nejlepším možným způsobem,“ řekl mluvčí BASF.

Podle studie výzkumné Rhodium Group se sídlem v New Yorku společnosti Mercedes-Benz, Volkswagen, BMW a BASF společně odpovídaly za třetinu všech evropských investic v Číně v letech 2018-2021.

„Je nemožné úplně oddělit Čínu a Evropu,“ řekl Tobias Just, mluvčí společnosti Mercedes-Benz, která v Číně prodává třikrát více aut než ve Spojených státech a mezi svými největšími akcionáři má dva čínské subjekty. Také BMW a Volkswagen agentuře Reuters sdělily, že stojí za plánem více investovat do svých dlouhodobých operací v Číně. Studie Rhodium však uvádí, že menší evropské společnosti se stále víc zdráhají akceptovat rostoucí rizika investic v Číně.

Hledání cesty ke snížení závislosti na Číně

Představitelé německého průmyslu řekli agentuře Reuters, že jsou znepokojeni tím, že už diskuze o možných politických změnách ovlivňuje jejich vztahy s Čínou. Ta vyzvala Berlín, aby obchodní vztahy nepolitizoval. Během setkání s Habeckem se vedoucí představitelé velkých firem snažili dát najevo, že nejsou naivní pokud jde o Čínu, chtějí diverzifikovat a zároveň zdvojnásobit své stávající operace. Habeck slíbil, že bude s podnikatelskou komunitou pokračovat v dialogu.

Některá z opatření, jimiž chce Berlín snížit svou závislost na Číně, jsou nekontroverzní, jako je hledání nových zdrojů některých klíčových komodit, jako jsou kovy vzácných zemin. Jiné návrhy však u podnikatelů vyvolaly poplach, protože se obávají, že by je mohla dostat do konkurenční nevýhody v nejrychleji rostoucí velké ekonomice světa.

Ministerstvo hospodářství zvažuje omezení exportních a investičních záruk jako součást své nové čínské strategie. Malé a střední německé společnosti v organizaci Mittelstand varují, že by je to tvrdě zasáhlo, mnohem tvrději než korporátní giganty s větší finanční rezervou. „Pokud by byla zrušena vládní podpora exportu, pak odhaduji, že 50 % až 70 % našich členů by pravděpodobně již nebylo dost odvážných vstoupit na čínský trh,“ řekl Markus Jerger z Asociace Mittelstand.

„Namísto potrestání společností za obchod s Čínou by bylo správným přístupem motivovat obchod s jinými zeměmi,“ řekl Ulrich Ackermann, vedoucí obchodního oddělení německého inženýrského sdružení VDMA.

Agatha Kratzová ze společnosti Rhodium varuje, že německé společnosti možná podceňují riziko jak budou jejich kroky vnímány ve Spojených státech: „Stále si uchovávají poněkud přehnanou naději, že budou schopny odolat čínskému tlaku, ale také tlaku USA.“ Růst čínsko-amerického napětí ohledně Tchaj-wanu se pro Berlín stal budíčkem. Někteří zákonodárci se obávají, že v případě konfliktu ve sporu o Tchaj-wan bude obtížné vést tvrdé jednání s Pekingem.