name | autoweek.cz

ŠKODA AUTO oslaví v příštím roce významná jubilea

16.12.2013 | | Aktuality

Převratné domácí  dějinné události vstoupily do historie v letech, které končily osmičkou. Klíčové modely mladoboleslavské automobilky mají v rodném listě letopočet končící čtyřkou. Platí to pro modely ŠKODA Popular (1934) a ŠKODA 1000 MB (1964). Oba předurčily výrobu značky ŠKODA na desetiletí.

Trefa do černého: ŠKODA Popular

Předválečný automobilový průmysl v ČSR tvořily značky Škoda, Praga, Tatra, Aero, Walter, Jawa, Zetka a Wikov. Jejich roční produkce sice nebyla velká, avšak z hlediska konstrukčních řešení představovaly jedinečnou školu tvorby lidového automobilu. Motor vpředu nebo vzadu, pohon zadních nebo předních kol, motory čtyřdobé i dvoudobé, chlazené kapalinou i vzduchem a různé kombinace toho i onoho svědčily o mimořádné invenci domácích konstruktérů. Prosadit se v takové konkurenci vyžadovalo velkou míru technické kreativity a ta nechyběla značce ŠKODA. Dlouho jí patřila v prodejních statistikách až třetí příčka za Pragou a Tatrou. Zadání pro vrchního ředitele mladoboleslavské automobilky Ing. Karla Hrdličku znělo jasně: Dostat značku do čela. Řešením byl zásadně nový model, jehož konstrukcí byl pověřen Ing. Josef Zubatý. V říjnu 1932 vzniklo 8 prototypů ŠKODA 420, čtyřválců o výkonu 20 koní. Oproti předchozímu srovnatelnému modelu 422 vážila čtyřistadvacítka jen 750 kg, o čtvrt tuny (!) méně. Umožnil to nový páteřový rám, vpředu rozvidlený pro motor a převodovku. Díky němu se výrazně snížily nároky na odolnost karoserie vůči namáhání, což při její stavbě dovolilo výrazně snížit hmotnost. Modelem 420 se automobilka přiblížila cíli. Chyběl poslední krok. Tím se v roce 1934 stala ŠKODA 418 Popular. Vůz byl představen v únoru 1934 a byl vybaven motorem o objemu 903 cm³, který disponoval výkonem 18 koní. Páteřový rám tvořila ocelová roura, nové bylo uložení motoru v silentblocích a převodovka u zadní nápravy tvořící s rozvodovkou jeden celek, tedy princip mnohem později nazvaný transaxle. Přední i zadní kola byla na výkyvných polonápravách. Senzací se stala cena. Líbivý roadster přišel na 17 800 korun. Od roku 1936 se díky Popularu a koncepčně stejně řešeným větším modelům vyšplhaly vozy ŠKODA na první místo prodejních tabulek a konkurenci se už jen vzdalovaly. Automobilka chytila příležitost za pačesy. V roce 1934 uvedla na trh ještě modely ŠKODA 420 Rapid, ŠKODA 420 Popular a ŠKODA 640 Superb. Jejich společným jmenovatelem byl jedinečný páteřový vpředu rozvidlený rám. Model Rapid se v mnoha karosářských verzích (sedan, kabriolet, tudor-kabriolet, dodávkový vůz) krátce vyráběl i po druhé světové válce, totéž platí i o větším modelu Superb, který kromě verze limuzína rovněž existoval v provedení čtyřmístný kabriolet.

Všechno je jinak: Škoda 1000 MB

Princip "populárského" rámu vrcholil na sklonku 50. let vozem ŠKODA Octavia. Mladoboleslavskou továrnu tehdy čekala nejen zásadní modelová změna, ale především razantní navýšení výrobní kapacity z desítek automobilů na stovky denně. Proto vznikl projekt výstavby nové automobilky a s ní také úkol připravit lidový automobil nejmodernější koncepce. Tvrdé podmínky zněly prostě: čtyřmístná karoserie, hmotnost kolem 700 kg, spotřeba 7 l/100 km. Vznikla řada zcela rozdílných prototypů s motory vpředu i vzadu, chlazenými kapalinou i vzduchem, motory stojaté i ploché, s rozvodem OHV i OHC, zkoušel se pohon předních i zadních kol. Výsledkem se stal kompromis, který představoval maximum možného. V porovnání s evropskou konkurencí své třídy mohl být vzorem. ŠKODA 1000 MB představená 21. března 1964 měla jako první mladoboleslavský model samonosnou karoserii. Kapalinou chlazený motor o objemu 988 cm³ a výkonu 42 koní byl umístěn vzadu a poháněl zadní kola. Veřejnost obdivovala líbivé tvary vozu, odborníci oceňovali technologii výroby hliníkového bloku motoru tlakovým litím do formy. Bylo to v Evropě poprvé, kdy bylo u tak velkého odlitku využito československého patentu Ing. Josefa Poláka z roku 1922. Toto know-how pak poskytla Škodovka francouzskému Renaultu.

Osmdesátileté Kvasiny

Když se v Mladé Boleslavi představila v roce 1934 první ŠKODA Popular, postavili v Kvasinách první automobilovou karoserii. Byla to shoda náhod, dvě továrny neměly nic společného, snad jen to, že působily ve stejném oboru. Kvasinská karosárna patřila Františku Karlu Janečkovi, synovi Františka Janečka, majitele Jawy. K motocyklům této firmy přibyly v roce 1934 automobily Jawa 700, vyráběné v licenci DKW. Tyto vozy s dvoudobými dvouválci pod kapotou konkurovaly nejmenším škodovkám, i když co do výrobních počtů i užitných vlastností Populary neohrožovaly. V průběhu druhé světové války tajně vznikala v Kvasinách karoserie na Jawu Minor II, tedy vůz, který se po válce stal jedním ze dvou kandidátů na hromadnou výrobu lidového automobilu. Tentokrát ovšem stály Popular a Minor II proti sobě jako dva rivalové. Tehdejší situace měla charakter kdo s koho. Vyhrál Popular, objektivně životaschopnější model. Po různých peripetiích se Kvasiny staly v roce 1949 pobočným závodem mladoboleslavské automobilky. Dnes patří závod ŠKODA v Kvasinách mezi nejmodernější v Evropě, o čemž svědčí i to, že se zde vyrábí vlajková loď značky – limuzína ŠKODA Superb, která, jak jsme již naznačili, oslaví v příštím roce také významné kulaté jubileum.

Jubilea ŠKODA AUTO v roce 2014

80 let od zahájení výroby modelů ŠKODA Popular, ŠKODA Rapid a ŠKODA Superb

50 let od zahájení výroby modelu ŠKODA 1000 MB

80 let existence závodu ŠKODA AUTO v Kvasinách