name | autoweek.cz

Spotřeba uhlí v EU roste

19.12.2022 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Podle IEA tak celosvětová spotřeba uhlí, tažená zejména Evropou a USA, oproti roku 2021 vzrostla. Země EU, zejména Německo, do konce roku spotřebu a těžbu uhlí ještě výrazně zvýší. Uvádí to zpráva Mezinárodní energetické agentury IEA.

Mezinárodní energetická agentura IEA představila svou analýzu a prognózu trhu s uhlím na období 2022-2025. Agentura ve zprávě poukázala na to, že celosvětová spotřeba uhlí, tažená zejména Evropou a USA, mezi lety 2021 a 2022 vzrostla o 1,2 % a dosáhla historické maximum 8000 milionů tun. Na vrcholu spotřeby byly Spojené státy a EU, které obě zaznamenaly největší nárůsty ve srovnání s ostatními regiony.

Jak zpráva uvádí, snížení závislosti na ruských zdrojích energie mělo významný dopad na Evropu, zejména EU. Spotřeba uhlí v EU ale podle IEA roste již druhým rokem za sebou. IEA sice nerozepsala úrovně spotřeby pro jednotlivé státy EU, ale pro rok 2021 poukázala na to, že Německo zaznamenalo nárůst o 19 % a Polsko o 12 %, přičemž celkový nárůst byl 10 %. V roce 2022 spotřeba uhlí v EU vzrostla o 6 % ve srovnání s rokem 2021.

Ve zprávě byla jako faktor přispívající k využívání uhlí v EU zdůrazněna také francouzská závislost na jaderné energii a následná potřeba dovážené kapacity. Vzhledem k tomu, že část francouzských jaderných reaktorů je již nějakou dobu mimo provoz, je v každém okamžiku potřeba 15 GW importované kapacity. Kromě toho bylo v Německu znovu otevřeno 27 uhelných elektráren s výkonem 10 GW – realita, kterou je podle německého ministra hospodářství a klimatu Roberta Habecka těžké akceptovat.

IEA však uvádí, že zvýšení spotřeby se očekává jako dočasné. Od roku 2025 podle agentury spotřeba v EU opět klesne a bude následovat strukturální pokles.

Očekává se však, že rekordní výše dosáhne i produkce od tří největších světových výrobců – Číny, Indie a Indonésie. Samotná Čína představuje polovinu celosvětové produkce a polovinu celosvětové spotřeby. IEA je přesvědčena, že svět je blízko vrcholu ve využívání fosilních paliv a že uhlí bude první, kdo bude klesat. „Ale ještě tam nejsme,“ varoval Keisuke Sadamori, vedoucí oddělení energetického trhu agentury.

Jean-Marc Jancovici, inženýr a prezident think-tanku The Shift Project, na sociálních sítích vysvětlil, že pro dodržení Pařížské dohody musí celosvětová spotřeba uhlí v příštích třech letech klesat o 14 % ročně. Nová zpráva IEA předpovídá v letech 2022 až 2027 nárůst kapacity obnovitelných zdrojů o více než 2400 GW. To ale podle Jancoviciho nestačí k vyrovnání poklesu spotřeby uhlí potřebného ke splnění cílů Pařížské dohody a zvýšení celkové spotřeby elektřiny předpokládané IEA. „Vidíme obrovskou propast mezi řečmi o dekarbonizaci a akcí,“ uvádí Jancovici.

Cíl EU Fit for 55 je mít do roku 2030 40–45 % obnovitelných zdrojů jako součást energetického mixu členských států. Vzhledem k tomu IEA očekává, že obnovitelné zdroje do roku 2025 předběhnou uhlí jako největší zdroj elektřiny na světě, přičemž se očekává, že solární energie bude do roku 2027 největším zdrojem elektrické energie na světě.

Emise CO₂ v elektrárně na hnědé uhlí jsou 940-1260 g/kWh, při spalování černého uhlí 730-940 g/kWh.