name | autoweek.cz

120 let tradice vozidel se spalovacím motorem - 2. díl

120 let tradice vozidel se spalovacím motorem - 2. díl

06.03.2017 | Vladimír Rybecký | Auto archív

Rok 2017 je pro automobilku Tatra velmi významný. Právě před 120 lety bylo rozhodnuto o stavbě prvního vozidla se spalovacím motorem. Před 95 lety se zrodila tatrovácké koncepce automobilu.
Konstrukční revoluce
Druhou konstrukční revolucí, a lze ji považovat za opravdu nejzásadnější, bylo představení tzv. „tatrovácké koncepce automobilu“ v roce 1923. Duchovním otcem kombinace páteřové roury, výkyvných nezávisle zavěšených poloos a vzduchem přímo chlazeného motoru byl Hans Ledwinka. Právě tímto počinem si rodilý Rakušan získal nesmrtelnost. Osobní vozy Tatra 11 a později Tatra 12 byly opravdu něčím zcela jiným, než nabízela tehdejší konkurence.
 
Využití neobvyklé konstrukce podvozku také v segmentu nákladních vozidel na sebe nenechalo dlouho čekat. V roce 1926 vznikl první nákladní automobil Tatra využívající zcela novou koncepci podvozku T 24. Po dalších třech letech bylo rozhodnuto o zástavbě vzduchového odpružení zadních náprav u osobního vozu T 17 a nákladního modelu T 24. Rok 1930 byl svědkem vzniku první tatrovácké legendy, lehkého třítunového náklaďáku T 27, který vydržel ve výrobě až do doby po druhé světové válce.
 
„Tatrovácká koncepce podvozku“ je základem současných nákladních vozidel Tatra. Více než devadesát let automobilka zdokonaluje a vyvíjí koncepci páteřového rámu s nezávisle zavěšenými a odpruženými polonápravami.
 
Proudnicový šok
V letech bezprostředně předcházejících druhé světové válce přišla Tatra s celosvětovým prvenstvím v podobě sériové výroby proudnicových vozů T 77 (1934). Následovaly typy T 87, T 97 a v poválečné době T 107, v sériovém provedení pojmenovaný Tatraplan. Pro co možná nejširší zákaznickou veřejnost Tatra vyráběla osobní automobily T 57 v několika typových a generačních provedeních, které vydržely ve výrobě až do poválečné doby. Také populární „Hadimrška“ skvěle reprezentovala schopnosti nejstarší automobilky střední Evropy.
 
V druhé polovině padesátých let dvacátého století korunovala vývoj osobních automobilů Tatra s aerodynamickou karosérií modelová řada T 603 (1956). Na její vysoký komfort jízdy, avšak už nikoliv na krásný aerodynamický tvar, navázala nová modelová řada T 613. Osobní automobily se vzduchem chlazeným osmiválcem uloženým v zadní části vozidla byly ve své době zcela jedinečným řešením. Vývoj automobilového průmyslu osobní vozy Tatra popohnal k evoluci v podobě modelové řady T 700, ale v rámci legislativních změn výroba osobních vozů skončila v roce 1999. Od následujícího roku patří značka Tatra výhradně nákladním vozidlům.
 
Legendární budovatelka
Již v roce 1942 vznikla druhá tatrovácká legenda - třínápravová plněpohonná Tatra 111 se vzduchem chlazeným vznětovým dvanáctiválcem vlastní originální konstrukce. Tatra 111 v následujících desetiletích odtahala a odvozila materiál na velké stavby na polovině zeměkoule. Úcta a respekt, který si T 111 vydobyla, byly zhmotněny v pomníku stojícím v Magadanu na daleké Sibiři, což je teritorium, v němž jiná vozidla ani zdaleka nedosahují životnosti a schopností tater.
 
Zkušenosti z konstrukce a provozu těžkých nákladních vozidel se promítly do vývoje modelové řady T138/148. Nelze si představit jiný etalon československého nákladního automobilu než právě tyto kapotové vozy s osmiválcovým vzduchem chlazeným motorem. České předjaří 1967 obohatila Tatra první čtyřnápravovou T 813 8x8 Kolos s centrální nosnou rourou.
 
Dodnes v provozu
Po uzavřené sérii více než sto tisíc vyrobených kusů T 148 v roce 1982 došlo ke sjednocení modelových řad a byl představen typ T 815 s trambusovou kabinou, který se do sériové výroby dostal v následujícím roce. Jeho vývoj kulminoval ve variantě s motorem specifikace Euro II.

Řada T 815 je pro vývoj tatrováckého vozidla zásadní rovněž v tom, že v rámci její výroby bylo rozhodnuto o dalším vývoji vzduchem přímo chlazeného vidlicového osmiválce s přeplňováním a mezichladičem stlačeného vzduchu směrem k emisním specifikacím až Euro V. Ze 177 kW a 850 N.m se motor s minimálními konstrukčními zásahy dostal až na současných 325 kW a 2100 N.m točivého momentu.

Se změnou politických a společenských poměrů v roce 1989 se však orientace na jedinou modelovou řadu stala výraznou překážkou rozvoje obchodu.