name | autoweek.cz

Automobilový průmysl oslovuje Evropskou komisi

Automobilový průmysl oslovuje Evropskou komisi

28.08.2025 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Evropští dodavatelé a výrobci automobilů vydali společnou výzvu EU k přehodnocení strategie zelené transformace. V dopise, adresovaném předsedkyni Evropské komise Ursule Von der Leyenové, nastínili svá očekávání od strategického dialogu o budoucnosti evropského automobilového průmyslu.

EU 12. září přezkoumá cíle v oblasti emisí CO2. Evropští výrobci automobilů a dodavatelé to vnímají jako poslední příležitost k nápravě kurzu. Sdružení evropských výrobců automobilů ACEA a dodavatelů CLEPA adresovala předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové společný otevřený dopis v němž vyzývají k přehodnocení průmyslové politiky v Bruselu.

 

Vedoucí představitelé průmyslu zdůrazňují, že odvětví je připraveno investovat do technologií potřebných pro dekarbonizaci a dodávat je. Výrobci a dodavatelé investovali miliardy do dosažení cíle EU, kterým je klimatická neutralita do roku 2050 a výrazné snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Evropa však čelí téměř úplné závislosti na Asii pokud jde o hodnotový řetězec akumulátorů.

 

EU sice reguluje výrobce při dodávání nových vozidel, ale nedokáže vytvořit podmínky pro požadovanou transformaci. „Jsme žádáni o transformaci, zatímco máme svázané ruce za zády,“ uvádí se v dopise. Představitelé automobilového průmyslu vyjadřují frustraci z absence holistického a pragmatického politického plánu pro transformaci automobilového průmyslu. Současnému rámci EU chybí flexibilita a průmyslová perspektiva potřebná k tomu, aby byl přechod proveditelný.

 

Evropský transformační plán musí jít nad rámec idealismu a uznat současnou průmyslovou a geopolitickou realitu. Současné cíle emisí CO2 pro roky 2030 a 2035 jsou jednoduše neproveditelné. Toto je poslední příležitost EU přizpůsobit svou politiku dnešní tržní, geopolitické a ekonomické realitě – jinak riskujeme ohrožení jednoho z nejúspěšnějších a globálně konkurenceschopných odvětví.

 

Od přijetí současného rámce pro snižování emisí CO2 v silniční dopravě se drasticky změnila průmyslová, ekonomická a geopolitická realita. Aby bylo možné naplnit klimatické ambice EU a zároveň chránit konkurenceschopnost Evropy, sociální soudržnost a odolnost dodavatelských řetězců, musí se strategie pro automobilový průmysl odpovídajícím způsobem vyvíjet. Dialog, který se uskuteční 12. září, je příležitostí k přehodnocení politiky EU v souladu s dnešní měnící se realitou.

 

Vážená paní předsedkyně Evropské komise,

Jako výrobci automobilů a dodavatelé jsme odhodláni pomoci EU dosáhnout cíl nulových emisí v roce 2050. Společně jsme uvedli na trh stovky nových modelů elektrických vozidel a zavázali jsme se do roku 2030 investovat víc než 250 miliard eur do zelené transformace. Chceme, aby tato transformace fungovala, ale frustruje nás absence holistického a pragmatického politického plánu pro transformaci automobilového průmyslu.

 

EU v současné době reguluje výrobce ohledně dodávek nových vozidel, ale nedokáže zajistit podmínky, které by umožnily transformaci. Evropa čelí téměř úplné závislosti na Asii v oblasti hodnotového řetězce akumulátorů, nerovnoměrnému rozložení nabíjecí infrastruktury, vyšším výrobním nákladům (včetně cen elektrické energie) a zatěžujícím clům od klíčových obchodních partnerů, jako je 15% clo na vývoz vozidel z EU do USA. Jsme žádáni o transformaci a přitom máme  svázané ruce za zády. V důsledku toho je současný podíl na trhu s elektromobily stále daleko od požadovaného – kolem 15 % u osobních automobilů, 9 % u lehkých užitkových vozidel a 3,5 % u nákladních automobilů. Některé trhy v EU vykazují známky pokroku, ale velká část zákazníků se stále obává přechodu na alternativní pohonné jednotky.

 

Aby se přechod stal jasnou volbou pro kritické množství evropských spotřebitelů a podniků, jsou zapotřebí mnohem ambicióznější, dlouhodobější a konzistentnější pobídky na straně poptávky, včetně nižších nákladů na energii pro nabíjení, dotací pro nákup, snížení daní a příznivého přístupu do městského prostoru. Různé technologie pohonných jednotek také urychlují přijetí na trhu a dosahují cíle dekarbonizace v reálných podmínkách. Jiné trhy tento přístup již úspěšně využívají.

 

Evropský transformační plán pro automobilový průmysl se musí posunout od idealismu k uznání současné průmyslové a geopolitické reality. Splnění rigidních cílů emisí CO2 u osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel pro roky 2030 a 2035 je v dnešním světě jednoduše neproveditelné.

 

Místo toho je nutné překalibrovat současnou cestu ke snižování emisí CO2 v silniční dopravě, aby se zajistilo splnění klimatických cílů EU a zároveň ochrana průmyslové konkurenceschopnosti Evropy, sociální soudržnosti a strategické odolnosti jejích dodavatelských řetězců.

 

Úspěšná dekarbonizace znamená jít nad rámec cílů v oblasti nových vozidel – vyžaduje řešení emisí ze stávajícího vozového parku (např. urychlením obnovy vozového parku), rozšíření fiskálních a nákupních pobídek (včetně firemních automobilů a dodávek) a zavedení cílených opatření pro nákladní automobily a autobusy s cílem vyrovnat celkové náklady na vlastnictví.

 

Úspěšná ekonomika znamená udržet ziskovost a konkurenceschopnost výrobců a dodavatelů, aby podpořili budoucí investice a posílili automobilový ekosystém. Vyžaduje také jednodušší a efektivnější předpisy EU pro snížení byrokracie.

 

Úspěšná odolnost znamená podporu podmínek pro inteligentní investování v rámci hodnotových řetězců akumulátorů, polovodičů a kritických surovin. Znamená to také rozvoj dlouhodobých strategických partnerství se spolehlivými globálními spojenci s cílem snížit závislosti. Pokud jeden z těchto rozměrů selže, celá transformace se zhroutí.

 

Nadcházející revize norem CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla je příležitostí k nápravě kurzu a k zakotvení v zákoně tolik potřebné flexibility, průmyslové perspektivy a tržně orientovaného přístupu. Již nyní je jasné, že sankce a právní nařízení samy o sobě transformaci nepohánějí.

 

Technologická neutralita by měla být základní regulační zásadou, která zaručuje, že všechny technologie mohou přispět k dekarbonizaci. Elektromobily budou v čele, ale musí existovat i prostor pro (plug-in) hybridy, prodlužovače dojezdu, vysoce účinná vozidla se spalovacím motorem (ICE), vodík a dekarbonizovaná paliva. Lepší využití klíčových transformačních technologií, jako jsou plug-in hybridní vozidla, bude klíčové pro dosažení cílů dekarbonizace, zapojení spotřebitelů do zelené transformace a obsluhu exportních trhů, kde poptávka po této technologii zůstane vysoká.

 

Pokud však EU zpřísní stávající pravidla, která zohledňují dojezdovou vzdálenost plug-in hybridů (PHEV) s využitím elektrické energie - tzv. „faktor užitné hodnoty“ - mohlo by to kontraproduktivně poskytnout výhodu našim konkurentům. Zrušení potenciálního omezení faktoru užitné hodnoty je logickou možností, která otevírá průmyslovou perspektivu pro výrobní technologie v Evropě.

 

Kromě emisí z výfuku výrobci a dodavatelé také značně investovali do snižování emisí z výroby vozidel a jejich součástí. Stojí za zvážení, zda a jak by toto úsilí mohlo být uznáno jako součást flexibilnějšího přístupu k dekarbonizaci. Podpora inovací obvykle vytváří silnější a širší příspěvky do hodnotového řetězce a posiluje ekosystém. Možnosti by mohly zahrnovat i dlouhodobá řešení, jako je ukládání a odstraňování uhlíku.

 

Nařízení o CO2 pro těžké nákladní automobily a autobusy musí být také co nejdříve přezkoumáno. Tento specifický segment trhu potřebuje pro všechny zúčastněné strany v odvětví komerční silniční dopravy důkladné obchodní argumenty, aby se zahájila transformace. To nemůže čekat do roku 2027.

 

A konečně, Komise musí zajistit, aby si Evropa zachovala svou životně důležitou výrobní kapacitu a technologické know-how. Bez politiky, která posílí evropskou konkurenceschopnost pro udržení výroby, hrozí, že transformace vyprázdní naši průmyslovou základnu a ohrozí inovace, kvalitní pracovní místa a odolnost dodavatelského řetězce.

 

Svět se od stanovení současného směru drasticky změnil a strategie EU pro automobilový průmysl se s ním musí změnit. Musíme překonat úzký předpoklad, že tento přechod závisí výhradně na cílech v oblasti emisí CO2 u nových vozidel.

 

Proto je nadcházející strategický dialog o budoucnosti automobilového průmyslu, který se bude konat 12. září, okamžikem pro změnu kurzu. Toto je poslední šance EU přizpůsobit svou politiku dnešní tržní, geopolitické a ekonomické realitě – jinak riskujeme ohrožení jednoho ze svých nejúspěšnějších a globálně konkurenceschopných odvětví.

 

Sdílíme společný cíl, ale cesta vyžaduje víc pragmatismu a flexibility, aby motor evropského automobilového sektoru běžel.

 

S pozdravem,

Ola Källenius, president Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA), generální ředitel společnosti Mercedes-Benz

Matthias Zink, president Asociace evropských dodavatelů automobilů (CLEPA), generální ředitel pro pohonné jednotky a podvozky ve společnosti Schaeffler

Foto: EC - Audiovisual Service