name | autoweek.cz
Borgward BX7 - žádné retro, ale moderní SUV
12.09.2015 | Vladimír Rybecký | Aktuality
První uvolněné fotografie nového SUV znovuzrozené legendární brémské automobilky Borgward potvrzují, že se na jaře v Ženevě ohlášený ambiciózní projekt blíží realizaci. Auto by mělo být dostupné od jara 2016 - v Číně!
V roce 1961 zaniklá německá automobilka Borgward se vrátí na autosalonu ve Frankfurtu. Už v Ženevě vnuk zakladatele firmy Christian Borgward spolu se svými čínskými partnery na velké ploše ukázal jen nádhernou Isabellu TS z roku 1960. Ve Frankfurtu oficiálně představí své nové prémiové SUV BX7 před jeho prodeje od roku 2016.
Prodej Borgwardu BX7 začne na začátku příštího roku nejprve v Číně, protože za celým projektem jsou čínské peníze. V Číně se vozy budou vyrábět ve spolupráci s tamním výrobcem náklaďáků Foton. Na evropské trhy BX7 dorazí později, dokonce až po Indii a Brazílii.
Značka Borgward byla tradičně spojena s Brémami. Nové ústředí Borgwardu ale je ve Stuttgartu. V jeho čele stojí Ulrich Walker, který 30 let pracoval pro Daimler-Benz a k Borgwardu byl povolán z důchodu. Hlavním designérem je Einar Hareide, který dříve působil u Saabu a Volva.
Moderní technika s důrazem na mimořádnou konektivitu
Borgward BX7 je SUV dlouhé 471 cm, tedy o trochu větší než podobně koncipované Audi Q5. Podle zatím dostupných informací bude pohonnou jednotkou čtyřválcový dvoulitr s přímým vstřikováním benzinu, přeplňováním turbodmychadlem a výkonem 165 kW (224 k). Navíc bude připraven i hybridní pohon s dobíjením (Plug in) o největším výkonu 295 kW (401 k) s dojezdem na čistě elektrický pohon až 55 km. Nový model bude samozřejmě nabízen s pohonem všech kol i s nově vyvinutou dvouspojkovou převodovkou.
Čínsko-německý Borgward klade velký důraz na konektivitu uvnitř vozu. O svém konceptu telematiky, nazvaném Multiple Interaction, představitelé firmy dokonce tvrdí, že „změní způsob jakým přemýšlíte o autě“. V interiéru najdeme velký 12,3“ dotykový displej zprostředkující bezdrátový W-LAN hotspot, bezplatný tzv. Concierge servis a různé aplikace, umožňujících např. na dálku kontrolovat stav oleje či tlak v pneumatikách.
Borgward se se svými novými modely chce prosadit na evropských i rozvíjejících se trzích. Po zahájení výroby SUV plánuje představení druhého modelu na ženevském autosalonu v roce 2016. Má vskutku velkorysé plány - prodávat 800 000 aut za rok v roce 2020 a pokračovat ve zvyšování výroby až na 1,6 milionu vozů ročně do roku 2025. Na ženevském autosalonu president nového Bogwardu Karl Heinz Knöss řekl: "Chceme se stát jedním z nejlepších hráčů v automobilovém průmyslu."
Konec Borgwardu spojen s konspiračními teoriemi
Skupina Carla Borgwarda byla v 50. letech se značkami Borgward, Hansa, Golliath a Lloyd a širokou modelovou nabídkou (vč. nákladních vozů) druhým největším německým výrobcem aut. V roce 1960 se ale stala obětí mediálního útoku, s nímž se spojují různé konspirační teorie vycházející z toho, komu zánik úspěšného koncernu prospěl.
Magazín Spiegel tehdy nepravdivě uvedl, že je Borgward v platební neschopnosti. Ke Spiegelu se poté přidaly útoky Springerova bulvárního Bildu, odrazujícího potenciální zákazníky od koupě aut z brémské produkce. V důsledku toho Borgward nedostal slíbenou podporu města Brém ani úvěry od bank, které v téže době pomáhaly zachránit skutečně zbankrotované BMW převzaté skupinou Herberta Quandta.
Borgward situaci nezvládl a kontrolu nad firmou převzal jako veřejný správce Johannes Semler, člen představenstva Borgwardova největšího konkurenta BMW! Ten do konce roku 1961 dovedl Borgwardovu skupinu k likvidaci.
Většina techniků Borgwardu posléze odešla do Mnichova k BMW, zatímco brémské továrny získala firma Henschel, která posléze přešla pod kontrolu společnosti Daimler-Benz. Ta v Brémách dodnes v nich vyrábí vozy Mercedes-Benz - zprvu užitkové vozy, nyní jsou to automobily řad C, SLK, SL a GLC.
Prodej Borgwardu BX7 začne na začátku příštího roku nejprve v Číně, protože za celým projektem jsou čínské peníze. V Číně se vozy budou vyrábět ve spolupráci s tamním výrobcem náklaďáků Foton. Na evropské trhy BX7 dorazí později, dokonce až po Indii a Brazílii.
Značka Borgward byla tradičně spojena s Brémami. Nové ústředí Borgwardu ale je ve Stuttgartu. V jeho čele stojí Ulrich Walker, který 30 let pracoval pro Daimler-Benz a k Borgwardu byl povolán z důchodu. Hlavním designérem je Einar Hareide, který dříve působil u Saabu a Volva.
Moderní technika s důrazem na mimořádnou konektivitu
Borgward BX7 je SUV dlouhé 471 cm, tedy o trochu větší než podobně koncipované Audi Q5. Podle zatím dostupných informací bude pohonnou jednotkou čtyřválcový dvoulitr s přímým vstřikováním benzinu, přeplňováním turbodmychadlem a výkonem 165 kW (224 k). Navíc bude připraven i hybridní pohon s dobíjením (Plug in) o největším výkonu 295 kW (401 k) s dojezdem na čistě elektrický pohon až 55 km. Nový model bude samozřejmě nabízen s pohonem všech kol i s nově vyvinutou dvouspojkovou převodovkou.
Čínsko-německý Borgward klade velký důraz na konektivitu uvnitř vozu. O svém konceptu telematiky, nazvaném Multiple Interaction, představitelé firmy dokonce tvrdí, že „změní způsob jakým přemýšlíte o autě“. V interiéru najdeme velký 12,3“ dotykový displej zprostředkující bezdrátový W-LAN hotspot, bezplatný tzv. Concierge servis a různé aplikace, umožňujících např. na dálku kontrolovat stav oleje či tlak v pneumatikách.
Borgward se se svými novými modely chce prosadit na evropských i rozvíjejících se trzích. Po zahájení výroby SUV plánuje představení druhého modelu na ženevském autosalonu v roce 2016. Má vskutku velkorysé plány - prodávat 800 000 aut za rok v roce 2020 a pokračovat ve zvyšování výroby až na 1,6 milionu vozů ročně do roku 2025. Na ženevském autosalonu president nového Bogwardu Karl Heinz Knöss řekl: "Chceme se stát jedním z nejlepších hráčů v automobilovém průmyslu."
Konec Borgwardu spojen s konspiračními teoriemi
Skupina Carla Borgwarda byla v 50. letech se značkami Borgward, Hansa, Golliath a Lloyd a širokou modelovou nabídkou (vč. nákladních vozů) druhým největším německým výrobcem aut. V roce 1960 se ale stala obětí mediálního útoku, s nímž se spojují různé konspirační teorie vycházející z toho, komu zánik úspěšného koncernu prospěl.
Magazín Spiegel tehdy nepravdivě uvedl, že je Borgward v platební neschopnosti. Ke Spiegelu se poté přidaly útoky Springerova bulvárního Bildu, odrazujícího potenciální zákazníky od koupě aut z brémské produkce. V důsledku toho Borgward nedostal slíbenou podporu města Brém ani úvěry od bank, které v téže době pomáhaly zachránit skutečně zbankrotované BMW převzaté skupinou Herberta Quandta.
Borgward situaci nezvládl a kontrolu nad firmou převzal jako veřejný správce Johannes Semler, člen představenstva Borgwardova největšího konkurenta BMW! Ten do konce roku 1961 dovedl Borgwardovu skupinu k likvidaci.
Většina techniků Borgwardu posléze odešla do Mnichova k BMW, zatímco brémské továrny získala firma Henschel, která posléze přešla pod kontrolu společnosti Daimler-Benz. Ta v Brémách dodnes v nich vyrábí vozy Mercedes-Benz - zprvu užitkové vozy, nyní jsou to automobily řad C, SLK, SL a GLC.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz