name | autoweek.cz

Bude svoboda mobility dostupná jen pro pár šťastlivců?

Bude svoboda mobility dostupná jen pro pár šťastlivců?

30.03.2023 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Během digitální akce Freedom of Mobility Forum diskutovali odborníci o faktech, problémech a řešeních pro zachování svobody pohybu pro všechny v kontextu změny klimatu a dekarbonizovaného světa.

Generální ředitel společnosti Stellantis Carlos Tavares na Fóru Svobody mobility připomenul problémy elektromobility a související legislativy. Další diskutující na Fóru ale nepokládají automobily resp. elektromobily za nutnou podmínku svobody mobility. Zkoumali environmentální, sociální a finanční náklady na zajištění dostupné, bezpečné a udržitelné svobody mobility pro každého, jakož i to, do jaké míry ovlivňuje přístup k mobilitě socioekonomický nebo geografický status.

 

Fórum Svobody mobility (Freedom of Mobility Forum) je platforma, kterou před rokem vytvořila společnost Stellantis spolu s rozhodnutím opustit Evropské sdružení výrobců automobilů a změnit svůj přístup k veřejným záležitostem a lobbingu. Stellantis doufá, že debata z různých pohledů z celého světa může pomoci informovat a ovlivnit veřejné mínění, kterému nakonec podlehnou i zákonodárci. A na základě zapojení do akce zúčastněné strany stanoví nejlepší způsoby šíření diskutovaných fakt.

 

Rozsáhlou dvouhodinovou diskusi šesti panelistů moderovala Celia Edwardsová, partnerka poradenské společnosti Wavestone. Diskuse se týkala automobilového průmyslu, veřejné dopravy, jízdních kol a komunálního plánování. Snažila se odpovědět na otázku: „Bude si v dekarbonizovaném světě svobodu mobility moci dovolit jen pár šťastlivců?“ Je to obava, kterou opakovaně vyjadřuje generální ředitel společnosti Stellantis Carlos Tavares.

 

Carlos Tavares zdůraznil, že automobilový průmysl musí absorbovat o 40 % vyšší náklady na výrobu elektromobilu než vozidla se spalovacím motorem, místo toho, aby tyto náklady přenášel na kupující automobilů.

 

„Cenová dostupnost tu není, protože surovin je málo a jejich ceny jsou velmi vysoké, a já bych dodal, že velmi nestálé. Víme, že potřebujeme lithium. Víme, že ho nevyrábíme tolik, kolik potřebujeme. Právě teď máme na planetě 1,3 miliardy aut poháněných spalovacími motory. Potřebujeme je nahradit čistou mobilitou. K tomu bude potřeba hodně lithia. Nejenže lithia nemusí být dostatek, ale koncentrace těžby lithia může vyvolat další geopolitické problémy. K těmto problémům patří i to, že vlády zavádějí požadavky na získávání materiálů na domácím trhu nebo u určitých obchodních partnerů, což zvyšuje i jejich náklady,“ uvedl Tavares.

 

Carlos Tavares zdůraznil, že výzkum v této oblasti je stále na počátku. Výrobci automobilů se zabývají materiály, které by umožnily odlehčit vozidla, zkoumají různé chemické složení akumulátorů, které by využívaly méně vzácných zdrojů, a volají po hustší infrastruktuře pro nabíjení elektromobilů, která by snížila obavy z dojezdu a učinila menší vozidla praktičtějšími.

 

Přesto Tavares vyjádřil přesvědčení, že společnost Stellantis bude schopna splnit své cíle stanovené ve strategii do roku 2030 a že zdržení v Evropské unii, které se týká zákazu prodeje vozidel na fosilní paliva do roku 2035, neovlivní její trajektorii. Stellantis plánuje, že do konce desetiletí bude 100 % jeho prodeje v Evropě a 50 % ve Spojených státech plně elektrických.

 

Tavares si posteskl nad nedostatečnou flexibilitou mnoha předpisů, které kladou důraz na elektromobily: „Naše společnosti přicházejí o spoustu velkého potenciálu tím, že nemají technologicky neutrální předpisy. Je to velká, velká ztráta kreativity vědecké síly, o které rozhodujeme předem tím, že vnucujeme jednu jedinou technologii, místo abychom měli technologicky neutrální regulaci, která by vytvořila zdravou konkurenci.“

 

„Příkladem jsou syntetická paliva a také bioplyn, který by mohl pomoci řešit i likvidaci pevného a zemědělského odpadu a pohánět dopravní prostředky, jako jsou mikrobusy. Svým přístupem k regulaci, který Evropská unie uplatňuje, tak trochu odstraňuje možnosti využití bioplynu. Nedokážou správně oddělit emise uhlíku z fosilních zdrojů od emisí uhlíku, které jsou součástí přírodního cyklu. Obávám se tedy, že zákonodárci poskytují příliš úzký rámec a vylučují možnosti dopravy, které by mohly mít velmi dobře obrovské synergie pro společnosti a to jak z hlediska také cenové dostupnosti, tak z hlediska zmírnění změny klimatu,“ uvedl Måns Nilsson, výkonný ředitel Stockholmského institutu pro životní prostředí.

 

Další účastníci panelu navrhli, aby společnosti upozadily automobilismus. „Pro chudé komunity, když mluvíme o těchto alternativních zdrojích energie, je velmi důležité, abychom se nesoustředili na věci, jako jsou auta, protože to je jeden řidič a tři prázdná místa. Měli bychom se spíše zaměřit na elektrická kola nebo elektrickou veřejnou dopravu, která může mít lepší poměr ceny a výkonu,“ řekl Davesh Shah, generální ředitel Grassroot Trading Network for Women.

 

„Závislost světa na autech ve skutečnosti omezuje přístup lidí k mobilitě,“ uvedla Yamina Sahebová, vedoucí analytička energetické politiky v síti OpenExp, která se zabývá řešeními pro cíle udržitelného rozvoje.

 

„Proč automobil vyhrál tuto soutěž? Z velmi jednoduchého důvodu: protože je to neférová soutěž a vy jste velmi dobrý lobbista. Takže se vám podařilo přesvědčit vlády, aby zastavily tramvajové systémy, systémy veřejné dopravy a investovaly do dalších silnic. A pak existuje spojenectví mezi automobilovým průmyslem a průmyslem infrastruktury, protože vyděláváte na víc autech a více aut znamená víc silnic a méně veřejné dopravy vzhledem k tomu, že se všechno zprivatizovalo a naše vlády mají vymyté mozky, a dokonce i my sami jako občané máme vymyté mozky a nejsme svobodní. Alternativy skutečně vypadají jinak v závislosti na městských a venkovských komunitách. Ale i spolujízda nabízí krok vpřed v odlehlejších částech světa. Ale představuje obrovskou změnu paradigmatu v myšlení,“ obrátila se na Tavarese Sahebová.

 

Tavares poznamenal: „Mobilita je o přístupu ke zdraví, vzdělání a práci. Nemyslím si, že lidstvo je připraveno vzdát se individuální mobility.“

 

„Myšlenky v tomto směru se však mohou, alespoň u některých lidí, změnit,“ naznačila Temilade Salamiová, výkonná ředitelka EcoChampions, sítě mladých ekologů a aktivistů v Africe. „Ráda se cítím bezpečně ve veřejné dopravě, protože mohu používat telefon, mohu pracovat, mohu dělat jiné věci, zatímco někdo jiný je právě za volantem. A je velmi důležité pochopit, že doba a metody se posunuly. Jako mladému člověku mi opravdu nejde o to, abych si pořídila vlastní osobní auto. Opravdu se chci jen přesunout z bodu A do bodu B udržitelným způsobem a to tak, aby to nezruinovalo můj bankovní účet.“

 

„To, co by tuto změnu usnadnilo, je větší pěší dostupnost a to, aby lidé bydleli blíž k místům, kam se potřebují dostat,“ řekl Benjamin Welle, ředitel integrované dopravy a inovací v Rossově centru pro udržitelná města při Institutu světových zdrojů. „Hnutí směřující k 15minutovým městům se zaměřuje na omezení územního plánování pro rodinné domy aby bylo možné v jejich blízkosti vybudovat víc zařízení občanské vybavenosti. Ve Spojených státech je většina cest kratší než pět mil a většina z nich je dokonce kratší než tři míle. Existuje možnost přesunout mnoho stávajících cest na chůzi a jízdu na kole,“ řekl Welle.