autoweek.cz

Čeká domácí ekonomiku významný cenový šok?

10.07.2025 | Tiskové zprávy

Systém emisních povolenek ETS₂ se naplno dostal do české politické debaty, a to před klíčovými volbami. Od roku 2027 totiž začne pokrývat spalování paliv v sektoru domácností (vytápění), dopravy a malého průmyslu. Analýza hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška.

Za nákup emisní povolenky bude zodpovědný distributor (např. dodavatel plynu nebo benzinu), nikoliv přímo domácnost. Možné významné zdražování těchto statků se tak stalo jádrem diskuze – často však poněkud opomíjeným aspektem zůstávají širší ekonomické dopady, zejména na inflaci.

Sotva se česká ekonomika začala plně zotavovat z dopadů pandemie a války na Ukrajině, tak hrozí další nabídkový šok. Systém ETS2 je součástí klimatického balíčku Fit for 55, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů v EU do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990.

V základním scénáři se odhaduje, že uhlí může podražit až o 75 %, zemní plyn o 24 % a pohonné hmoty o 10–12 %. Zásadní dopad to bude mít především na domácnosti v chladnějších oblastech, které stále spoléhají na tuhá paliva či plyn. Cílem systému je motivovat k přechodu na nízkoemisní technologie – tedy výměnu starých kotlů za tepelná čerpadla, zateplení domů, elektromobilitu nebo sdílenou dopravu.

Na burze ICE, která jako první zahájila obchodování s povolenkami ETS2, se cena emisní povolenky vyšplhala až na 81 eur a aktuálně se pohybuje okolo 70 eur. To může v přepočtu znamenat zdražení benzinu až o 5 Kč na litr. Pokud by v české ekonomice došlo k trvalému zdražení pohonných hmot o 2 až 5 Kč/l mělo by to měřitelný dopad na inflaci.

Pohonné hmoty tvoří přibližně 2–3 % spotřebitelského koše. Při zdražení o 2 Kč na litr by meziroční inflace mohla vzrůst o 0,2 až 0,3 %; při nárůstu o 5 Kč by šlo až o 0,7 %. Vedle přímého dopadu na rozpočet domácností je zde i sekundární efekt – vyšší ceny pohonných hmot totiž prodraží dopravu, logistiku, zemědělství i maloobchod. Následné zvýšení nákladů se pak řetězově promítne do cen potravin, průmyslového zboží i služeb.

Co se týče cenového stropu, který politici slibují, nejsem příliš optimistický. Cenové stropy totiž zpravidla vedou spíše k nedostatku a vyšší reálné ceně než ke stabilizaci trhu. Nejsou tedy, z ekonomického pohledu, dobrým nástrojem. Další vláda i Česká národní banka proto musí počítat s mohutným šokem, který může v dalších letech výrazně ovlivnit domácí hospodářství.

       Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

Ilustrační foto: ATU