name | autoweek.cz

Cena války se projevila u benzinových pump

Cena války se projevila u benzinových pump

09.03.2022 | | Doprava

Vítejte u dopravního zpravodaje Euractiv - souhrnu nejnovějších zpráv o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla.
Krev prolévaná na Ukrajině nezadržují její hranice - proniká do našeho každodenního života. Od ruských granátů, bombardujících ukrajinská města, až po šok cen energií, který zažívá Západ, vede rudá linie. Může se zdát vulgární mluvit o ekonomii vzhledem k brutální realitě války, vedené ve východní části tohoto kontinentu, ale cenové skoky mají pro Evropu velké důsledky.
 
Ceny ropy a plynu rostly již před válkou, ale od ruské invaze na Ukrajinu se jejich růst urychlil. EU je závislá na Rusku ze 40 % u plynu a z 27 % ropy. V pondělí 7. března se ropa obchodovala za 139 USD za barel - maximum za 14 let. Provoz aut je tak výrazně dražší než před pouhým měsícem: v několika členských státech už nyní benzín stojí přes 2 eura za litr, což byla dříve neslýchaná částka.
 
Ve skutečnosti jsou náklady na doplňování paliva mnohem vyšší, než tomu bylo v roce 2018 kdy se zrodilo hnutí Gilets jaunes neboli Žluté vesty. Hnutí mobilizovalo, aby do ulic vyšly zástupy francouzských mužů a žen a požadovali, aby byly ceny pohonných hmot pod kontrolou. Čtenáři si možná vzpomenou na znepokojivé obrázky poškozeného Vítězného oblouku v Paříži a auta zapálená demonstranty. Hnutí se brzy rozšířilo po celém kontinentu a přerostlo z protestu proti spirálovitě rostoucím cenám pohonných hmot v populistickou směs křivd vůči elitě. I když bylo pravděpodobně příliš rozptýlené na to, aby mělo velký konkrétní politický dopad, dalo politické elitě jednoduchou lekci: prudce rostoucí ceny pohonných hmot jsou předzvěstí sociální nestability.
 
Není překvapením, že vlády napříč EU podnikají kroky k omezení nákladů na benzín. Maďarsko oznámilo zastropovalo velkoobchodní cenu benzinu na 1,30 eur (33 Kč) za litr. Mezitím irský ministr zahraničí Simon Coveney vyzval k „mimořádné flexibilitě“ na úrovni EU, aby se vypořádala s prudkým nárůstem cen pohonných hmot.
 
I když v lidech doutná hněv vůči zvýšeným výdajům, způsobeným šokem z cen energií (potvrdí to letmý pohled na sociální sítě), dosud nedošlo k žádnému organizovanému protestu na úrovni Žlutých vest, přestože ceny jsou výrazně vyšší. Je to z velké části díky vnímání, že pro jednou to není prohřešek zvolených politiků, ale Putinova režimu, který uvrhl energetické trhy do chaosu. Protesty proti probíhající invazi ale nepřinesou nižší ceny energií.
 
Platit více u benzinové pumpy lze dokonce považovat za malý akt solidarity s Ukrajinou. Představa, že pokud západní sankce tlačí ceny nahoru, je to břemeno, které stojí za to vzít na sebe (ale aby bylo jasné, vývoz energie z Ruska byl dosud ze sankcí vyjmut, nicméně pouhá myšlenka na to stačila k neklidu na energetických trzích).
 
Ale jak válka pokračuje, vynořují se otázky: Jak dlouho vydrží přijetí stále rostoucích cen pohonných hmot? A co se stane, když se toto přijímání zastaví?
 
Aerolinky se vynořily z covidových turbulencí a zasáhla je ukrajinská kapsa ve vzduchu
V posledních měsících měl nastat okamžik, kdy si lidé z leteckého průmyslu dovolili oddechnout. Po dvou nejtěžších letech v historii tohoto odvětví se zdálo, že pandemie konečně spěje ke svému konci. Covid-19 se stal endemickým, přičemž varianta Omicron byla méně smrtelná než minulé iterace. Vysoká míra proočkovanosti znamenala, že u těch, kteří virus dostali, byla menší pravděpodobnost, že budou potřebovat vážnou lékařskou péči. Vlády na celém kontinentu odstraňovaly omezení a usnadňovaly cestování. Odvětví bylo připraveno těžit ze zadržované poptávky po létání, přičemž prognózy byly poprvé za několik měsíců jednoznačně pozitivní.
 
A pak Rusko napadlo Ukrajinu a všechno se změnilo. Najednou ceny ropy vyletěly vzhůru. Již tak tenké marže nahlodaly rostoucí náklady na petrolej. A cesty na východ byly zrušeny, protože Rusko prosadilo úplný zákaz svého vzdušného prostoru jako odvetu za leteckou blokádu EU.
 
Cesty na východ, které nebyly zrušeny, byly přesměrovány, aby se vyhnuly ruskému vzdušnému prostoru. V důsledku omezení musí nyní například let z Frankfurtu do Pekingu urazit dalších 710 námořních mil (1314 km), aby se vyhnul zakázanému vzdušnému prostoru. Cesta z Helsinek do Tokia bude muset uletět dalších 2137 námořních mil (3958 km). Nalétání tisíců kilometrů navíc samozřejmě zvyšuje náklady za palivo v době rekordní výše cen. Čas navíc ve vzduchu může také vyžadovat další personál na palubě, protože palubní průvodčí musí mít přestávky po určitém počtu odpracovaných hodin.
 
Zatímco dopad na letecké společnosti EU je značný, ruské letecké společnosti čelí mnohem horší situaci. Ruský národní dopravce Aeroflot výrazně omezil možnosti tras, protože USA, Velká Británie a Kanada následují EU a zavádějí pro něj uzavření vzdušného prostoru. AerCap, největší světová společnost na leasing letadel, se také pokusí získat zpět asi 152 letadel od ruských leteckých společností, aby vyhověla sankcím EU vůči Moskvě.
 
Výroba aut se zpomaluje kvůli invazi na Ukrajinu
Letectví není jediným dopravním odvětvím, které trpí válkou. Výrobci automobilů jsou také připraveni ztrácet, protože ruská invaze na Ukrajinu omezuje celosvětovou výrobu automobilů.
 
Výrobci automobilů, včetně Volkswagenu, BMW nebo Renaultu, jsou odkázáni na díly, jako jsou svazky elektrických kabelů, vyrobené na Ukrajině. Válka způsobila zmatek v dodavatelských řetězcích a narušila export z bojujícího národa. Evropští výrobci však mezeru nemohou vyplnit. V důsledku toho byly společnosti nuceny dočasně uzavřít závody, například Volkswagen uzavřel výrobu jako svůj závod na výrobu elektromobilů ve Cvikově. Mezitím společnosti jako Ford, Volvo a Daimler Truck oznámily, že ukončí prodej svých vozidel na ruském trhu.
 
Nesrovnalosti v dovozu použitého kuchyňského oleje vyvolávají obavy z podvodů s biopalivy
Nová analýza naznačuje, že do Velké Británie a Irska bylo vyvezeno více malajského použitého kuchyňského oleje (UCO), než se v zemi shromáždilo, což vyvolává obavy, že za cennou surovinu pro biopaliva jsou podvodně vydávány zakázané látky.

Jak dlouho zůstane méně létání nejlepším způsobem, jak snížit dopad letectví na klima?
„Zatímco technologická řešení mohou v budoucnu emise z letectví snížit, méně létání je nejlepší možností, jak okamžitě snížit jeho dopad na klima,“ píše Andrew Murphy, ředitel pro letectví v organizaci Transport & Environment.