name | autoweek.cz
Cena vs. náklady na létání
25.05.2022 | | Doprava
Vítejte u dopravního zpravodaje Euractiv s nejnovějším souhrnem zpráv o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla.
Minulý týden zákonodárci v Evropském parlamentu hlasovali o několika položkách, které budou mít zásadní dopad na budoucnost dopravy v Evropě. Jeden tento spis se týkal povolenek na uhlík v letectví. Parlamentní výbor pro životní prostředí schválil návrh, aby letecké společnosti za znečišťování platily víc. Parlament v podstatě chce, aby každý let odlétající z EU zaplatil za uhlík, který vypustí, prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi, přičemž bezplatné povolenky budou do roku 2025 zrušeny.
V současnosti je více než polovina emisí z letecké dopravy pokryta povolenkami zdarma. V roce 2019 letecké společnosti dostaly spropitné v hodnotě 800 milionů eur. Proto nepřekvapuje, že se letecký průmysl návrhům zákonodárců brání. „Postupné vyřazování bezplatných povolenek do roku 2025, ještě předtím, než budou široce dostupné dekarbonizační technologie, jako jsou udržitelná letecká paliva, cestování po Evropě jen prodraží,“ řekl mluvčí skupiny zastupující evropské aerolinky A4E.
Pokud by Euractiv byl senzacechtivý bulvární deník, titulek a podtitulek by hlásaly do světa: „Eurokrati dávají levné dopravě polibek smrti - Brusel očekává, že cestující na dovolené budou za létání víc solit!“ Má to dva zádrhele - je to předčasné a není to tak docela pravda.
Za prvé, hlasovalo se pouze ve výboru pro životní prostředí a ještě to musí schválit Evropský parlament jako celek na plenárním zasedání. Poté vytvoří pozici Parlamentu pro vyjednávání s národními vládami a bude následovat interinstitucionální dohadování, známé jako „trialog“ (pokud jste tak ještě neučinili, přidejte slovo trialog do seznamu žargonu EU, díky němuž je proces tvorby právních předpisů pro většinu občanů nepochopitelný). Teprve po těchto jednáních mezi Parlamentem a členskými státy bude dohodnut konečný text. To, co je podepsáno, se nakonec může od schváleného textu výboru ENVI dost lišit.
Za druhé, není jasné, do jaké míry by současné návrhy ovlivnily ceny. Ceny letenek se pohybují záhadným způsobem, jak může potvrdit každý, kdo viděl, jak cena letu divoce skáče ze dne na den. Existuje bezpočet faktorů, které určují cenu létání - od ceny paliva přes náklady na letištní sloty až po poptávku po konkrétní cestě, přičemž zelená opatření jsou pouze jedním z prvků, které je třeba vzít v úvahu. Je pravdou, že dodatečné náklady na dodržování klimatických zákonů EU rozhodně létání nezlevní. Zda však budou „levné“ lety kvůli klimatickým zákonům minulostí, nelze s jistotou tvrdit.
Na rozdíl od lamentací průmyslu, zelené nevládní organizace legislativní návrh uvítaly. „Toto hlasování znamená zásadní změnu směru abychom zajistili, že platí znečišťovatelé a ne naše planeta,“ řekl Jo Dardenne, manažer letectví nevládní organizace pro čistou mobilitu Transport & Environment.
Nízké ceny letenek umožnily mnoha Evropanům poznat celý kontinent, vlastně celý svět, způsobem, který dřív nebyl možný. Nelze však ignorovat dopad těchto levných letů na životní prostředí. Zákonodárci musí kráčet po nebezpečném laně mezi udržováním letecké konektivity a všemi výhodami, které z toho plynou, a zároveň přesně zohledňovat škody způsobené létáním klimatu. Nakonec jejich dohadování dospěje k vyvážení ceny letenky s náklady na létání.
Snížení provozu pomocí… pruhů pro cyklisty?
Urbanistické plánování často postrádá logiku. Logickou odpovědí na potřebu odlehčení dopravy je přidělení většího prostoru autům. Někdo by si myslel, že přidání dalšího pruhu nebo dvou na dálnici by mělo zmírnit problémy. Města s největším prostorem pro auta však mívají také nejvíc potíží s dopravou - dobrým příkladem je Los Angeles.
Ve skutečnosti čím více zatraktivníte řízení, tím více lidí má tendenci řídit. V důsledku toho je přínos nového jízdního pruhu pouze dočasný - noví řidiči tuto výhodu brzy vymažou a dopravní zácpy se vrátí na původní úroveň. Tento jev, známý jako „indukovaná poptávka“ předpokládá, že jediným způsobem, jak řešit problémy s provozem, je snížit počet aut na silnicích. Vyvolaná poptávka se nedávno objevila ve zprávách díky šéfovi Tesly a potenciálnímu kupci Twitteru Elonu Muskovi. Nejbohatší muž světa není jejím fanouškem a označuje ji za „jednu z nejvíce iracionálních teorií jakou kdy slyšel.“
Musk má své vlastní řešení, jak vyřešit dopravní zácpy - vyvrtat pod městy rozsáhlou síť úzkých tunelů pro auta a nainstalovat automobilové výtahy, které řidiče přivedou zpět na povrch (to není žert!).
Ale není to jen Musk, kdo zpochybňuje myšlenku, že méně místa pro auta je způsob, jak se vypořádat s dopravou. V Londýně byla instalace cyklopruhů široce kritizována s tím, že povede k dopravnímu chaosu. Nové video od Guardianu ale zjišťuje, že navzdory tvrzením vedlo vytvoření cyklostezek ke snížení dopravy. Tlak na cyklopruhy skutečně vedl k tomu, že cestování autem se stalo méně atraktivní ve srovnání s čistšími alternativami. Zda to bude stačit k přesvědčení Elona Muska se teprve uvidí. Ale pravděpodobně to ovlivní urbanisty v Evropě.
Sociální klimatický fond pro boj s chudobou v oblasti mobility
Převážná většina zákonodárců ve výborech pro životní prostředí a zaměstnanost Evropského parlamentu hlasovala pro zřízení fondu na pomoc nejzranitelnějším v Evropě během přechodu k čistému životnímu prostředí. Takzvaný Fond sociálního klimatu vezme část peněz z poplatků za emise uhlíku z budov a silniční dopravy a použije je ke snížení zátěže pro chudé domácnosti, které čelí vyšším nákladům na energii a mobilitu, a také na financování věcí, jako jsou renovace budov a čistá doprava.
Zákonodárci do návrhu exekutivy EU přidali definici chudoby v oblasti mobility a klasifikovali ji jako domácnosti s vysokými náklady na dopravu nebo omezeným přístupem k cenově dostupným veřejným nebo alternativním způsobům dopravy.
Peníze, které fond vygeneruje, by částečně šly na investice do zelené dopravy, včetně veřejné dopravy, sdílení aut a infrastruktury pro cyklisty. Mezi další opatření mohou patřit také fiskální pobídky, poukázky, dotace nebo půjčky s nulovým úrokem. Podle návrhu bude každá země EU muset vypracovat „sociální klimatický plán“ zabývající se energetickou chudobou a mobilitou.
Zatímco návrh na zřízení sociálního klimatického fondu se v Evropském parlamentu těší široké podpoře, ne všechny země EU jsou jím tak nadšené. Fiskálně konzervativní země, jako jsou Nizozemsko a Finsko, vyjádřily nesouhlas se Sociálním klimatickým fondem na základě obav ze znovuotevření již schváleného dlouhodobého rozpočtu. Mezitím zákonodárci ve výboru pro životní prostředí odhlasovali změnu rozsahu trhu s uhlíkem, který by produkoval tyto příjmy, aby se zabránilo, že postihne soukromé spotřebitele. To může ovlivnit objem peněz, který bude k dispozici.
Toxické částice z brzd budou zahrnuty do emisních pravidel Euro 7
Velmi jemné částice z oděru brzdových destiček budou poprvé zahrnuty pod nařízení EU, které má omezit podíl vozidel na znečištění ovzduší, což je krok zaměřený na snížení vysoké úrovně toxických částic v městských oblastech.
Většina výrobců automobilů nedosahuje cíle v oblasti klimatu
Pouze dva z 12 předních světových výrobců automobilů plánují do roku 2030 vyrobit dostatek elektrických vozidel, aby zůstali v souladu s klimatickými cíli Pařížské dohody. Celosvětově by více než polovina všech nových vozidel sjíždějících z výrobních linek v roce 2029 musela být elektrická, aby sektor splnil cíl omezit globální oteplování na 1,5 °C, uvádí výzkumná nevládní organizace InfluenceMap, hodnotící firemní klimatické cíle a politiku. Výjimkou je Tesla, podle InfluenceMap jediný „čistý hráč“, který kdy vyráběl pouze elektricky poháněná osobní a nákladní auta. (Ve skutečnosti Tesla dosud nevyrobila žádné nákladní auto...)
„Téměř všem výrobcům automobilů se nedaří držet krok s přechodem na nulové emise. Ti, kteří nejvíce zaostávají, jsou přitom také nejvíc negativní pokud jde o prosazování politiky v oblasti klimatu,“ řekl manažer programu Influence Map Ben Youriev. Podle InfluenceMap jsou to především japonští automobiloví giganti Toyota, Honda a Nissan ale i jihokorejský Hyundai, americký Ford a francouzský Renault, tedy vesměs aktivní průkopníci alternativních systémů pohonu! Naopak vedle Tesly jediný výrobce směřující skutečně k produkci čistých aut údajně je Mercedes-Benz.
V současnosti je více než polovina emisí z letecké dopravy pokryta povolenkami zdarma. V roce 2019 letecké společnosti dostaly spropitné v hodnotě 800 milionů eur. Proto nepřekvapuje, že se letecký průmysl návrhům zákonodárců brání. „Postupné vyřazování bezplatných povolenek do roku 2025, ještě předtím, než budou široce dostupné dekarbonizační technologie, jako jsou udržitelná letecká paliva, cestování po Evropě jen prodraží,“ řekl mluvčí skupiny zastupující evropské aerolinky A4E.
Pokud by Euractiv byl senzacechtivý bulvární deník, titulek a podtitulek by hlásaly do světa: „Eurokrati dávají levné dopravě polibek smrti - Brusel očekává, že cestující na dovolené budou za létání víc solit!“ Má to dva zádrhele - je to předčasné a není to tak docela pravda.
Za prvé, hlasovalo se pouze ve výboru pro životní prostředí a ještě to musí schválit Evropský parlament jako celek na plenárním zasedání. Poté vytvoří pozici Parlamentu pro vyjednávání s národními vládami a bude následovat interinstitucionální dohadování, známé jako „trialog“ (pokud jste tak ještě neučinili, přidejte slovo trialog do seznamu žargonu EU, díky němuž je proces tvorby právních předpisů pro většinu občanů nepochopitelný). Teprve po těchto jednáních mezi Parlamentem a členskými státy bude dohodnut konečný text. To, co je podepsáno, se nakonec může od schváleného textu výboru ENVI dost lišit.
Za druhé, není jasné, do jaké míry by současné návrhy ovlivnily ceny. Ceny letenek se pohybují záhadným způsobem, jak může potvrdit každý, kdo viděl, jak cena letu divoce skáče ze dne na den. Existuje bezpočet faktorů, které určují cenu létání - od ceny paliva přes náklady na letištní sloty až po poptávku po konkrétní cestě, přičemž zelená opatření jsou pouze jedním z prvků, které je třeba vzít v úvahu. Je pravdou, že dodatečné náklady na dodržování klimatických zákonů EU rozhodně létání nezlevní. Zda však budou „levné“ lety kvůli klimatickým zákonům minulostí, nelze s jistotou tvrdit.
Na rozdíl od lamentací průmyslu, zelené nevládní organizace legislativní návrh uvítaly. „Toto hlasování znamená zásadní změnu směru abychom zajistili, že platí znečišťovatelé a ne naše planeta,“ řekl Jo Dardenne, manažer letectví nevládní organizace pro čistou mobilitu Transport & Environment.
Nízké ceny letenek umožnily mnoha Evropanům poznat celý kontinent, vlastně celý svět, způsobem, který dřív nebyl možný. Nelze však ignorovat dopad těchto levných letů na životní prostředí. Zákonodárci musí kráčet po nebezpečném laně mezi udržováním letecké konektivity a všemi výhodami, které z toho plynou, a zároveň přesně zohledňovat škody způsobené létáním klimatu. Nakonec jejich dohadování dospěje k vyvážení ceny letenky s náklady na létání.
Snížení provozu pomocí… pruhů pro cyklisty?
Urbanistické plánování často postrádá logiku. Logickou odpovědí na potřebu odlehčení dopravy je přidělení většího prostoru autům. Někdo by si myslel, že přidání dalšího pruhu nebo dvou na dálnici by mělo zmírnit problémy. Města s největším prostorem pro auta však mívají také nejvíc potíží s dopravou - dobrým příkladem je Los Angeles.
Ve skutečnosti čím více zatraktivníte řízení, tím více lidí má tendenci řídit. V důsledku toho je přínos nového jízdního pruhu pouze dočasný - noví řidiči tuto výhodu brzy vymažou a dopravní zácpy se vrátí na původní úroveň. Tento jev, známý jako „indukovaná poptávka“ předpokládá, že jediným způsobem, jak řešit problémy s provozem, je snížit počet aut na silnicích. Vyvolaná poptávka se nedávno objevila ve zprávách díky šéfovi Tesly a potenciálnímu kupci Twitteru Elonu Muskovi. Nejbohatší muž světa není jejím fanouškem a označuje ji za „jednu z nejvíce iracionálních teorií jakou kdy slyšel.“
Musk má své vlastní řešení, jak vyřešit dopravní zácpy - vyvrtat pod městy rozsáhlou síť úzkých tunelů pro auta a nainstalovat automobilové výtahy, které řidiče přivedou zpět na povrch (to není žert!).
Ale není to jen Musk, kdo zpochybňuje myšlenku, že méně místa pro auta je způsob, jak se vypořádat s dopravou. V Londýně byla instalace cyklopruhů široce kritizována s tím, že povede k dopravnímu chaosu. Nové video od Guardianu ale zjišťuje, že navzdory tvrzením vedlo vytvoření cyklostezek ke snížení dopravy. Tlak na cyklopruhy skutečně vedl k tomu, že cestování autem se stalo méně atraktivní ve srovnání s čistšími alternativami. Zda to bude stačit k přesvědčení Elona Muska se teprve uvidí. Ale pravděpodobně to ovlivní urbanisty v Evropě.
Sociální klimatický fond pro boj s chudobou v oblasti mobility
Převážná většina zákonodárců ve výborech pro životní prostředí a zaměstnanost Evropského parlamentu hlasovala pro zřízení fondu na pomoc nejzranitelnějším v Evropě během přechodu k čistému životnímu prostředí. Takzvaný Fond sociálního klimatu vezme část peněz z poplatků za emise uhlíku z budov a silniční dopravy a použije je ke snížení zátěže pro chudé domácnosti, které čelí vyšším nákladům na energii a mobilitu, a také na financování věcí, jako jsou renovace budov a čistá doprava.
Zákonodárci do návrhu exekutivy EU přidali definici chudoby v oblasti mobility a klasifikovali ji jako domácnosti s vysokými náklady na dopravu nebo omezeným přístupem k cenově dostupným veřejným nebo alternativním způsobům dopravy.
Peníze, které fond vygeneruje, by částečně šly na investice do zelené dopravy, včetně veřejné dopravy, sdílení aut a infrastruktury pro cyklisty. Mezi další opatření mohou patřit také fiskální pobídky, poukázky, dotace nebo půjčky s nulovým úrokem. Podle návrhu bude každá země EU muset vypracovat „sociální klimatický plán“ zabývající se energetickou chudobou a mobilitou.
Zatímco návrh na zřízení sociálního klimatického fondu se v Evropském parlamentu těší široké podpoře, ne všechny země EU jsou jím tak nadšené. Fiskálně konzervativní země, jako jsou Nizozemsko a Finsko, vyjádřily nesouhlas se Sociálním klimatickým fondem na základě obav ze znovuotevření již schváleného dlouhodobého rozpočtu. Mezitím zákonodárci ve výboru pro životní prostředí odhlasovali změnu rozsahu trhu s uhlíkem, který by produkoval tyto příjmy, aby se zabránilo, že postihne soukromé spotřebitele. To může ovlivnit objem peněz, který bude k dispozici.
Toxické částice z brzd budou zahrnuty do emisních pravidel Euro 7
Velmi jemné částice z oděru brzdových destiček budou poprvé zahrnuty pod nařízení EU, které má omezit podíl vozidel na znečištění ovzduší, což je krok zaměřený na snížení vysoké úrovně toxických částic v městských oblastech.
Většina výrobců automobilů nedosahuje cíle v oblasti klimatu
Pouze dva z 12 předních světových výrobců automobilů plánují do roku 2030 vyrobit dostatek elektrických vozidel, aby zůstali v souladu s klimatickými cíli Pařížské dohody. Celosvětově by více než polovina všech nových vozidel sjíždějících z výrobních linek v roce 2029 musela být elektrická, aby sektor splnil cíl omezit globální oteplování na 1,5 °C, uvádí výzkumná nevládní organizace InfluenceMap, hodnotící firemní klimatické cíle a politiku. Výjimkou je Tesla, podle InfluenceMap jediný „čistý hráč“, který kdy vyráběl pouze elektricky poháněná osobní a nákladní auta. (Ve skutečnosti Tesla dosud nevyrobila žádné nákladní auto...)
„Téměř všem výrobcům automobilů se nedaří držet krok s přechodem na nulové emise. Ti, kteří nejvíce zaostávají, jsou přitom také nejvíc negativní pokud jde o prosazování politiky v oblasti klimatu,“ řekl manažer programu Influence Map Ben Youriev. Podle InfluenceMap jsou to především japonští automobiloví giganti Toyota, Honda a Nissan ale i jihokorejský Hyundai, americký Ford a francouzský Renault, tedy vesměs aktivní průkopníci alternativních systémů pohonu! Naopak vedle Tesly jediný výrobce směřující skutečně k produkci čistých aut údajně je Mercedes-Benz.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz