name | autoweek.cz

Cesta k ekonomicky smysluplné recyklaci akumulátorů

31.08.2026 | Vladimír Rybecký | Trendy

Evropské hospodářství s akumulátory v rámci oběhového hospodářství potřebuje nový obchodní model.

Technologie pro zpětné získávání surovin z akumulátorů elektromobilů je již vyspělá. Přesto evropský recyklační průmysl při současném postupu přichází o zdroje. Hlavní příčiny: nákladná přeprava nebezpečného zboží, náročná demontáž a nejistá zpětná získávání surovin. Ukazuje to průběžná zpráva HHL Leipzig Graduate School of Management v rámci výzkumného projektu EU Safeloop, v němž 15 institucí z jedenácti zemí pracuje na nové generaci bezpečných a udržitelných lithio-iontových akumulátorů pro elektromobily.

Pokud recyklační podnik prodá suroviny získané z modulu akumulátoru za tržní ceny, zůstává po odečtení všech nákladů ztráta ve výši přibližně 1,90 eura na kilogram modulu. Jedním z hlavních důvodů je to, že vyřazené lithio-iontové akumulátory jsou považovány za nebezpečný náklad a jejich přeprava je proto v průměru 16x dražší než přeprava běžného nákladu. K tomu se přidává skutečnost, že podniky, které se specializují výhradně na recyklaci akumulátorů, si podle studie vedou výrazně hůř než firmy s širším záběrem.

Tyto ztráty mají dopad na cenu akumulátorů. Od srpna 2031 nařizuje nařízení EU, že minimální podíl surovin použitých v nových automobilových, průmyslových a startovacích akumulátorech musí pocházet z recyklace. Výzkumný tým provedl modelový výpočet. Vycházíme-li z recyklační kvóty 20 % a přepočítáme-li ztráty recyklačních podniků v poměru 1:1 na tento povinný podíl, cena modulu akumulátoru by se zvýšila o 6 %.

Druhý život vytváří hodnotu – jen ne pro ty, kdo za něj platí

Řešením je druhý život akumulátoru. Pokud se například modul z elektrobusu po skončení provozu vozidla dále využívá jako stacionární úložiště energie, zvyšuje se podle analýzy jeho celková ekonomická hodnota po dobu životnosti o 64 %. Z této přidané hodnoty však podle analýzy těží provozovatelé vozidel a úložišť, nikoli výrobci, kteří musí nést vyšší náklady na recyklaci. Zpráva tak odhaluje problém s rozdělením zisků, který brzdí cirkulární ekonomiku, ačkoli by se ekonomicky vyplatila.

K tomu se přidává skutečnost, že akumulátor s „druhým životem“ musí v obchodě s kapacitou pro ukládání energie splňovat přísné komerční požadavky, například konkurenceschopné náklady, úplné údaje o stavu akumulátoru a dlouhodobé záruky. Z osmi rozhovorů s odborníky pro účely studie vyplývá, že šíření této praxe brzdí také průměrné náklady, obavy o bezpečnost a hodnocení rizik ze strany investorů.

Navrhovaná řešení snižují náklady o 34 %

Zpráva doporučuje bezpečnější konstrukci akumulátorů, kratší přepravní trasy, větší automatizaci demontáže, specializovanější recyklační závody a závazné přepravní standardy. V kombinaci by tato opatření měla snížit náklady na recyklaci o 34 %. Z aktuální ztráty 1,90 eura na 1 kg modulu by se stal zisk 13 eurocentů 1 kg. Autoři studie však vysvětlují, že dokud přínos cirkulární ekonomiky připadne provozovatelům vozidel a úložišť, mnoha aktérům bude chybět ekonomická motivace investovat do těchto zlepšení.

K vyřešení problému rozdělení mezi výrobci, provozovateli a recyklačními podniky navrhuje výzkumný tým nové koordinační subjekty: podniky, které budou sady akumulátorů spravovat v obou fázích jejich životního cyklu a tím spravedlivěji rozdělí náklady a výnosy mezi zúčastněné strany.

„Takoví aktéři by byli vlastníky akumulátorů a materiálů v nich obsažených. Mohli by vyvíjet tržní tlak na inovace v předcházejících procesech a zároveň spravedlivě přerozdělovat hodnotu z druhého života baterie. Evropa proto potřebuje nejen lepší procesy v oblasti akumulátorů, ale také tržně orientované obchodní modely, které zajistí ekonomickou udržitelnost oběhového hospodářství,“ říká vedoucí studie Dima Smirnov.

Projekt Safeloop

je konsorciální projekt financovaný Evropskou unií, jehož cílem je vývoj bezpečnějších a udržitelnějších technologií akumulátorů pro elektromobily. Projekt zohledňuje celý životní cyklus akumulátorů a prostřednictvím nových řešení v oblasti zásobování materiály, vývoje, využívání a recyklace chce přispět k větší bezpečnosti, udržitelnosti a konkurenceschopnosti. Projekt byl zahájen v roce 2024, potrvá 36 měsíců a disponuje rozpočtem ve výši 4,7 milionu eur. Na HHL projekt vede prof. Dr. Dr. Kelvin Willoughby.

Ilustrační foto: BMW