name | autoweek.cz
Chybné analýzy likvidují hybridy
06.06.2022 | Vladimír Rybecký | Aktuality
V úterý se věci dají do pořádku: poslanci EU budou hlasovat o bezprostředním zákazu spalovacích motorů. Rozhodnutí bude mít pravděpodobně důsledky, které si většina lidí ani neuvědomuje: v zásadě se rozhoduje o tom, zda si velká část společnosti bude moci auto vůbec dovolit.
Předstíraným důvodem zákazu spalovacích motorů, o který se snaží lobbisté a politici, je klimatická politika: emise CO2 podle nich lze omezit pomocí elektromobilů. Jenže předkládané výpočty jsou chybné a nevědecké. V dopise poslancům Evropského parlamentu více než 300 vědců, kteří nejsou zdaleka jen vývojáři motorů, apeluje na to, aby upustili od zákazu technologií. Spoluiniciátor profesor Thomas Koch z Karlsruhe Institute of Technology (KIT) v rozhovoru pro Auto-medien portal vysvětluje důvody.
Pane profesore Kochu, v otevřeném dopise poslancům Evropského parlamentu jste - nikoli poprvé - poukázali na potřebu svobody technologií v technice pohonů budoucnosti, a stavíte se tak proti zákazům některých technických řešení. Kdo vás podporuje?
„Je zde několik stovek odborníků, kteří vyučují základy přeměny energie a energetické bilance, termodynamiku nebo dynamiku tekutin především v posluchárnách univerzit a vysokých škol, a kteří nyní podnikají několik akcí, aby na situaci upozornili odpovědné osoby. Naším hlavním poselstvím je, že neexistuje žádná spolehlivá databáze, která by ospravedlnila zákaz moderních hybridních vozidel v Evropě v roce 2035.“
Ve vědě jsou vždy různé pohledy, a to se také ukázalo během pandemie. Máte jen jeden názor, ne?
„Musíte přísně oddělovat dvě věci. Na jedné straně je to bezpečný stav poznání a na druhé straně neznámo. To druhé je útočištěm vědců, totiž pochopit a přijít věci na kloub. Ne vše ale přímo souvisí s vědou. Dovolte mi to ilustrovat na příkladu. Pokud se ráno probudíte s tělesnou teplotou 40,2 °C, je vám špatně. Není to věda, je to stav techniky. Hledání příčiny nemoci se může stát skutečnou vědou, ale stav poznání je takový, že jste nemocní. A podle současného stavu znalostí jsou zásadní bilanční výpočty, které porovnávají emise CO2 různých systémů pohonu, nepřijatelné a chybné.
Na tento jednoduchý fakt upozorňujeme již řadu let a opětovně to intenzivně zdůrazňujeme. Je do očí bijícím mýtem, že vozidlo s akumulátory má jednoznačně nejlepší uhlíkovou stopu pro jakoukoli aplikaci, natož pro jakoukoli zemi EU. Vozidlo s akumulátory je hodnotnou technickou možností, kterou musíme dále rozvíjet a otevřít segmenty trhu. Ale alternativní hybridní pohony, zejména s palivy s nízkým obsahem CO2, jsou vysoce konkurenceschopné z hlediska životního prostředí, ovšem jsou neustále analyzovány s nesprávnými výpočty.“
Můžete to vysvětlit na jednoduchém příkladu?
„Rádi bychom upozornili na to, že dodatečná poptávka po elektrické energii způsobuje neúměrně vysoké emise CO2, protože kapacity obnovitelných zdrojů energie nejsou dostatečné. Výpočty předpokládají, že dodatečné požadavky jsou stejně „čisté“ jako současný elektrický mix. Ve skutečnosti jsou však tyto požadavky generovány z fosilních paliv, což vede k přehnaně vyšším emisím CO2. Vždy to vysvětluji na tomto příkladu: dcera Eva potřebuje na vzdělání 6000 eur ročně na poplatky, cloud, software atd. Vždyť sama může ušetřit 40 %, tedy 2400 eur, nebo i 80 %, tedy 4800 eur, pokud pracuje ještě usilovněji. Vydělávejte si vlastní prací. Zbytek doplácejí rodiče, v prvním případě 60 %, tedy 3600 eur, nebo ve druhém případě pouze 20 %, tedy 1200 eur.
Nyní si dcera může dovolit nový mobil za 100 eur ročně a studium tak stojí 6100 eur. V obou případech, kdy dcera vydělává peníze, rodiče zaplatí plnou dodatečnou cenu 100 eur, konkrétně 3700 eur, respektive 1300 eur. V účtech, které tvoří základ pro plán EU budoucnosti, rodiče za dodatečný požadavek v přeneseném smyslu zaplatí pouze 60 eur nebo dokonce 20 eur ročně, protože to odpovídá původnímu „mixu“. V příkladu s dcerou by nikoho nenapadlo říct, že dodatečné náklady 100 eur ročně jsou jen 20 %, tedy 20 eur ročně, ale to je právě jádro základní chyby ve všech výpočtech.
Finanční příspěvek dcery je tedy srovnatelný s energií, kterou za rok poskytne fotovoltaika a větrná energie a příspěvek rodičů obdobný příspěvku plynových a uhelných elektráren?
„Správně. A to je důvod, proč zvýšení celkové energetické potřeby vede především ke zvýšení fosilní energie. Výsledná hodnota emisí CO2 v Německu pro příští desetiletí je v průměru hodně přes 600 g CO2/kWh, ale v příslušných výpočtech se vždy uvádí kolem 360 g/kWh. Stále zde máme potenciál do budoucna tím, že nabíjíme v době přebytku elektřiny, ale to problém neřeší a základní chyba v bilanci zůstává.“
Pokud neúměrně zvyšuje emise CO2, kde má elektromobilita vůbec smysl?
„Potřebujeme chytrý mix různých technologií budoucnosti. Patří sem i další rozvoj elektromobility. Další potenciál je například ve výrobě akumulátorů, výkonové elektronice, konstrukci elektromotorů, řízení a tepelného managementu vozidel. Také zde na Technologickém institutu v Karlsruhe jsme v tomto ohledu velmi aktivní a v budoucnu lze posunout kupředu mnoho důležitých věcí. Potřebujeme však bezpodmínečně také perspektivu pro alternativy a zde jsou také nepostradatelná paliva neutrální z hlediska CO2, o kterých se často vyprávějí skutečné horrorové příběhy, a to i proto, abychom vůbec udrželi individuální mobilitu.“
Ale automobilový průmysl se plně věnuje elektromobilitě, že?
„Nedá se to říct obecně. Například Hyundai, Volkswagen, Audi, Porsche, BMW, Stellantis, Renault, Honda, Nissan, Mazda, Toyota, Geely a další výrobci nepodepsali tolik citovanou dohodu Glasgow COP26 o postupném vyřazování spalovacího motoru. A žádný manažer Fordu nebo GM mi dosud nebyl schopen vysvětlit, jak lze s elektrickým pick-upem s osmitunovým nákladem na přívěsu jezdit na dlouhé vzdálenosti nebo jak lze nabízet elektrické vozidlo základní úrovně cenově dostupné pro širokou nižší střední třídu."
Jsou ještě nějaké další výroky, které vám vadí?
„Existuje mnohem více mýtů. Paliva jsou prý neuvěřitelně drahá, ačkoli všechny analýzy ve velkovýrobě odhadují výrobní náklady na méně než jedno euro na litr, tedy jen mírně nad náklady na fosilní paliva. Navíc se výrazně rozšiřuje okruh možných dodavatelských zemí paliv, protože dodavateli se mohou stát všechny země s velkým množstvím větru nebo slunce.
Upřímně řečeno argument, že elektrická mobilita je levnější varianta pro lidi s omezeným rozpočtem, považuji za opravdu špatný, a to také vytýkám odborníkům na ochranu spotřebitele a sociální politiku, kteří to tvrdí.
Spalovací motory dnes v Německu přispívají na daních více než 60 miliardami eur. Pro srovnání - elektromobil je po dobu své životnosti dotován částkou přes 20 000 eur. I když má vozidlo s akumulátorem potenciál pro nižší náklady, jako jsou nižší servisní náklady pohonu, parita nákladů není za stejných okrajových podmínek ani vzdáleně zřejmá. Účtenku nakonec zaplatí společnost nebo konečný spotřebitel. Jen okrajová poznámka je, že náklady na suroviny dramaticky rostou, což má za následek další závislosti. Například Čína se nyní jasně zavázala ke svobodě technologií a vyvíjí se zde několik technologických cest. Zejména chtějí patřit mezi lídry světového trhu v oblasti spalovacích motorů a hybridní technologie, kterou my chceme zrušit.“
Máte dojem, že na téma zákazu spalovacích motorů probíhá upřímná diskuse?
„Ne. Mám pocit, že málokdo si uvědomuje, o čem se hlasuje. Faktem ale je, že ve všech průzkumech naprostá většina přes 85 % lidí jasně říká, že uzávěr palivové nádrže na vozidle bude i v budoucnu žádoucí. Považuji proto za hluboce nedemokratické, kdyby byl zákaz technologií uplatňován proti vůli většiny lidí, zvláště když elektromobilita jako náhradní technologie má tolik nevyřešených problémů, jako jsou závislost na surovinách a procesech, dostupnost elektrické energie, náklady a ekologická rovnováha. To vše je potřeba vyřešit, než vydáme zákazy technologií. Abych použil analogii, neopustíte svůj byt, dokud nebudete mít nový, a neopustíte svou práci, dokud nebudete mít novou. V tomto ohledu zůstávám optimistou a věřím ve zdravý rozum poslanců.“
Pane profesore Kochu, v otevřeném dopise poslancům Evropského parlamentu jste - nikoli poprvé - poukázali na potřebu svobody technologií v technice pohonů budoucnosti, a stavíte se tak proti zákazům některých technických řešení. Kdo vás podporuje?
„Je zde několik stovek odborníků, kteří vyučují základy přeměny energie a energetické bilance, termodynamiku nebo dynamiku tekutin především v posluchárnách univerzit a vysokých škol, a kteří nyní podnikají několik akcí, aby na situaci upozornili odpovědné osoby. Naším hlavním poselstvím je, že neexistuje žádná spolehlivá databáze, která by ospravedlnila zákaz moderních hybridních vozidel v Evropě v roce 2035.“
Ve vědě jsou vždy různé pohledy, a to se také ukázalo během pandemie. Máte jen jeden názor, ne?
„Musíte přísně oddělovat dvě věci. Na jedné straně je to bezpečný stav poznání a na druhé straně neznámo. To druhé je útočištěm vědců, totiž pochopit a přijít věci na kloub. Ne vše ale přímo souvisí s vědou. Dovolte mi to ilustrovat na příkladu. Pokud se ráno probudíte s tělesnou teplotou 40,2 °C, je vám špatně. Není to věda, je to stav techniky. Hledání příčiny nemoci se může stát skutečnou vědou, ale stav poznání je takový, že jste nemocní. A podle současného stavu znalostí jsou zásadní bilanční výpočty, které porovnávají emise CO2 různých systémů pohonu, nepřijatelné a chybné.
Na tento jednoduchý fakt upozorňujeme již řadu let a opětovně to intenzivně zdůrazňujeme. Je do očí bijícím mýtem, že vozidlo s akumulátory má jednoznačně nejlepší uhlíkovou stopu pro jakoukoli aplikaci, natož pro jakoukoli zemi EU. Vozidlo s akumulátory je hodnotnou technickou možností, kterou musíme dále rozvíjet a otevřít segmenty trhu. Ale alternativní hybridní pohony, zejména s palivy s nízkým obsahem CO2, jsou vysoce konkurenceschopné z hlediska životního prostředí, ovšem jsou neustále analyzovány s nesprávnými výpočty.“
Můžete to vysvětlit na jednoduchém příkladu?
„Rádi bychom upozornili na to, že dodatečná poptávka po elektrické energii způsobuje neúměrně vysoké emise CO2, protože kapacity obnovitelných zdrojů energie nejsou dostatečné. Výpočty předpokládají, že dodatečné požadavky jsou stejně „čisté“ jako současný elektrický mix. Ve skutečnosti jsou však tyto požadavky generovány z fosilních paliv, což vede k přehnaně vyšším emisím CO2. Vždy to vysvětluji na tomto příkladu: dcera Eva potřebuje na vzdělání 6000 eur ročně na poplatky, cloud, software atd. Vždyť sama může ušetřit 40 %, tedy 2400 eur, nebo i 80 %, tedy 4800 eur, pokud pracuje ještě usilovněji. Vydělávejte si vlastní prací. Zbytek doplácejí rodiče, v prvním případě 60 %, tedy 3600 eur, nebo ve druhém případě pouze 20 %, tedy 1200 eur.
Nyní si dcera může dovolit nový mobil za 100 eur ročně a studium tak stojí 6100 eur. V obou případech, kdy dcera vydělává peníze, rodiče zaplatí plnou dodatečnou cenu 100 eur, konkrétně 3700 eur, respektive 1300 eur. V účtech, které tvoří základ pro plán EU budoucnosti, rodiče za dodatečný požadavek v přeneseném smyslu zaplatí pouze 60 eur nebo dokonce 20 eur ročně, protože to odpovídá původnímu „mixu“. V příkladu s dcerou by nikoho nenapadlo říct, že dodatečné náklady 100 eur ročně jsou jen 20 %, tedy 20 eur ročně, ale to je právě jádro základní chyby ve všech výpočtech.
Finanční příspěvek dcery je tedy srovnatelný s energií, kterou za rok poskytne fotovoltaika a větrná energie a příspěvek rodičů obdobný příspěvku plynových a uhelných elektráren?
„Správně. A to je důvod, proč zvýšení celkové energetické potřeby vede především ke zvýšení fosilní energie. Výsledná hodnota emisí CO2 v Německu pro příští desetiletí je v průměru hodně přes 600 g CO2/kWh, ale v příslušných výpočtech se vždy uvádí kolem 360 g/kWh. Stále zde máme potenciál do budoucna tím, že nabíjíme v době přebytku elektřiny, ale to problém neřeší a základní chyba v bilanci zůstává.“
Pokud neúměrně zvyšuje emise CO2, kde má elektromobilita vůbec smysl?
„Potřebujeme chytrý mix různých technologií budoucnosti. Patří sem i další rozvoj elektromobility. Další potenciál je například ve výrobě akumulátorů, výkonové elektronice, konstrukci elektromotorů, řízení a tepelného managementu vozidel. Také zde na Technologickém institutu v Karlsruhe jsme v tomto ohledu velmi aktivní a v budoucnu lze posunout kupředu mnoho důležitých věcí. Potřebujeme však bezpodmínečně také perspektivu pro alternativy a zde jsou také nepostradatelná paliva neutrální z hlediska CO2, o kterých se často vyprávějí skutečné horrorové příběhy, a to i proto, abychom vůbec udrželi individuální mobilitu.“
Ale automobilový průmysl se plně věnuje elektromobilitě, že?
„Nedá se to říct obecně. Například Hyundai, Volkswagen, Audi, Porsche, BMW, Stellantis, Renault, Honda, Nissan, Mazda, Toyota, Geely a další výrobci nepodepsali tolik citovanou dohodu Glasgow COP26 o postupném vyřazování spalovacího motoru. A žádný manažer Fordu nebo GM mi dosud nebyl schopen vysvětlit, jak lze s elektrickým pick-upem s osmitunovým nákladem na přívěsu jezdit na dlouhé vzdálenosti nebo jak lze nabízet elektrické vozidlo základní úrovně cenově dostupné pro širokou nižší střední třídu."
Jsou ještě nějaké další výroky, které vám vadí?
„Existuje mnohem více mýtů. Paliva jsou prý neuvěřitelně drahá, ačkoli všechny analýzy ve velkovýrobě odhadují výrobní náklady na méně než jedno euro na litr, tedy jen mírně nad náklady na fosilní paliva. Navíc se výrazně rozšiřuje okruh možných dodavatelských zemí paliv, protože dodavateli se mohou stát všechny země s velkým množstvím větru nebo slunce.
Upřímně řečeno argument, že elektrická mobilita je levnější varianta pro lidi s omezeným rozpočtem, považuji za opravdu špatný, a to také vytýkám odborníkům na ochranu spotřebitele a sociální politiku, kteří to tvrdí.
Spalovací motory dnes v Německu přispívají na daních více než 60 miliardami eur. Pro srovnání - elektromobil je po dobu své životnosti dotován částkou přes 20 000 eur. I když má vozidlo s akumulátorem potenciál pro nižší náklady, jako jsou nižší servisní náklady pohonu, parita nákladů není za stejných okrajových podmínek ani vzdáleně zřejmá. Účtenku nakonec zaplatí společnost nebo konečný spotřebitel. Jen okrajová poznámka je, že náklady na suroviny dramaticky rostou, což má za následek další závislosti. Například Čína se nyní jasně zavázala ke svobodě technologií a vyvíjí se zde několik technologických cest. Zejména chtějí patřit mezi lídry světového trhu v oblasti spalovacích motorů a hybridní technologie, kterou my chceme zrušit.“
Máte dojem, že na téma zákazu spalovacích motorů probíhá upřímná diskuse?
„Ne. Mám pocit, že málokdo si uvědomuje, o čem se hlasuje. Faktem ale je, že ve všech průzkumech naprostá většina přes 85 % lidí jasně říká, že uzávěr palivové nádrže na vozidle bude i v budoucnu žádoucí. Považuji proto za hluboce nedemokratické, kdyby byl zákaz technologií uplatňován proti vůli většiny lidí, zvláště když elektromobilita jako náhradní technologie má tolik nevyřešených problémů, jako jsou závislost na surovinách a procesech, dostupnost elektrické energie, náklady a ekologická rovnováha. To vše je potřeba vyřešit, než vydáme zákazy technologií. Abych použil analogii, neopustíte svůj byt, dokud nebudete mít nový, a neopustíte svou práci, dokud nebudete mít novou. V tomto ohledu zůstávám optimistou a věřím ve zdravý rozum poslanců.“
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz