name | autoweek.cz

Čínské automobilky ohrožují pozici západních značek na evropském trhu

30.01.2023 | | Aktuality

Michal Hudec z portálu euractiv.sk shrnul výsledky diskuse o budoucnosti českého a slovenského automobilového průmyslu.

Dovoz čínských automobilek stoupá již několik let. Podíl čínských automobilek na evropském trhu s elektromobily stoupl od roku 2019 z méně než 1 % na 5 %. Čínské značky rostou zejména v segmentu menších aut, od kterých se evropští výrobci odklánějí (pozn. Autoweek.cz: o tomto tvrzení by se dalo úspěšně polemizovat). Čínským výrobcům pomáhá také dominance na trhu s akumulátory. V minulých desetiletích byla Evropa velmocí ve výrobě aut. Sektor se však postupně překlápí od výroby spalovacích motorů k elektromobilům, kde evropští výrobci zatím zaostávají.

„Poptávka po elektromobilech v Evropě je. Pokud ji neuspokojí evropští výrobci, uspokojí ji čínští,“ konstatovala Julia Poliščanová, analytička bruselského think-tanku Transport&Environment, při diskusi o budoucnosti českého a slovenského automobilového průmyslu organizované portály Euractiv Slovensko a Euractiv Česká republika. Poliščanova předpokládá, že bez ochranných opatření pro evropský automobilový průmysl bude podíl čínských značek dále stoupat.

„Pokud jsme mohli říci, že u spalovacích motorů byla Čína marginální, u elektromobilů to už neplatí,“ dodal ředitel Slovenské asociace pro elektromobilitu SEVA Patrik Križanský.

Z prvních deseti největších výrobců elektromobilů na světě je pět čínských a pouze dva evropští – Volkswagen a BMW.

Kam mizí malá auta?

Čínské automobilky budou zpočátku Evropanům konkurovat zejména v segmentu malých a středně velkých aut. Situaci jim usnadňuje i fakt, že evropské automobilky sami od výroby menších modelů ustupují. Průměrná hmotnost evropského vozidla se za posledních 10 let zvýšila o 100 kg a rozměry vzrostly o 6 %.

Michaela Hletková-Ploszeková ze Svazu automobilového průmyslu Slovenské republiky (ZAP) naznačila, že automobilky se pouze přizpůsobují požadavkům spotřebitelů: „Automobilky vyrábějí produkty, které jsou konkurenceschopné, tedy ty, které si zákazníci chtějí koupit.”

Vedoucí představitelé západních automobilek z toho obviňují emisní předpisy. Ford, Renault, Stellantis a další tvrdí, že malá auta nedokážou splnit stále přísnější evropské cíle pro emise oxidu uhličitého. „Evropské předpisy, které stanoví, co všechno má auto splňovat, přinášejí nové povinnosti. Vezměme si jen různé bezpečnostní a asistenční systémy, ale také akumulátory v elektromobilech. Všechny tyto věci činí auta těžším,“ dodala Hletková-Ploszeková.

Analytici nevládních organizací za politikou automobilek zase vidí zejména snahu zvýšit zisky prodejem větších a tedy i dražších modelů. Podle Poliščanové posun k větším vozidlům dokonce předcházel snaze o elektrifikaci. Rovněž připomněla, že větší auta mohou znamenat vyšší bezpečnost řidičů, ale jsou naopak nebezpečnější pro chodce či cyklisty. Zároveň zpochybnila, že na trhu není o malá auta zájem. Už dnes totiž přes tento segment na evropský trh vstupují čínské značky jako jsou BYD, GWM nebo SAIC. Úspěch na trhu s malými auty jim navíc otevírá dveře i k prémiovějším modelům. „Americké a evropské automobilky se tak jednoho dne mohou probudit do světa, ve kterém ztratí většinu podílu na trhu,” dodala Poliščanova.

Vyrábět elektromobily nestačí

Konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu nestojí pouze na tom, zda se v Evropě budou či nebudou vyrábět elektromobily. Do velké míry závisí také na výrobě akumulátorů. Ty totiž tvoří 40 % hodnoty vozu. I ve výrobě akumulátorů však v současnosti dominuje Čína. Dva největší výrobci - CATL a BYD - mají na světovém trhu více než poloviční podíl. Čínská dominance navíc zahrnuje i těžbu některých kritických surovin potřebných pro výrobu akumulátorů.

Většina kapacity, kterou bude svět pro pohon elektromobilů do roku 2030 potřebovat, však ještě neexistuje. Ohlášené investice by měly evropskou výrobu dramaticky zvýšit. Situaci však ještě může změnit americký protiinflační zákon IRA, který zvýhodňuje akumulátory vyrobené ve Spojených státech. „Zákon o snížení inflace změnil pravidla hry. Evropa musí dát na stůl více peněz, jinak riskuje, že přijde o plánované továrny na akumulátory a pracovní místa ve prospěch Spojených států,” zdůraznila Poliščanova.

Výroba akumulátorů je podle Euractivu důležitá i pro slovenskou ekonomiku. Efektivní a úspěšný rozvoj tohoto průmyslu může přinést nižší závislost na dovozu, transformaci ekonomiky směrem k výzkumu a inovacím a náhradu za ekonomické ztráty způsobené koncem výroby a prodeje nových vozidel na spalovací motory.

ZAP tvrdí, že Slovensko vlastní výrobu akumulátorů potřebuje, protože jinak těžko udrží současnou úroveň výroby. Slovensko dnes vyrábí nejvíc aut na hlavu na světě ale za svými sousedy už zaostává. Vlastní „gigafactory“ už mají Maďaři i Poláci. Na Slovensku spouští menší výrobní linku firma InoBat, jejíž výrobní kapacita ale nebude velká.

V posledních měsících se diskutuje zejména o továrně na výrobu akumulátorů Volkswagenu, která by měla stát někde ve střední Evropě. Mluví se o České republice, Slovensku nebo Maďarsku. Rozhodnutí by mělo padnout v prvním pololetí letošního roku. Výroba akumulátorů Volkswagenu má stát čtyři miliardy eur a zaměstnat pět tisíc lidí.

Ministr hospodářství Karel Hirman nedávno v rozhovoru pro Deník N zpochybnil, zda by se Slovensko mělo o takovou investici v době energetické krize ucházet. Výroba akumulátorů je totiž energeticky náročný proces. Za tento postoj si vysloužil kritiku ZAP i některých politiků. „Jeho postoji nerozumím. Každá taková továrna přináší zvýšené nároky na elektřinu. Nemyslím si ale, že je lepší kdyby se postavila v Maďarsku a využívala elektrickou energii ze slovenských elektráren,“ konstatoval předseda hospodářského výboru Národní rady Slovenské republiky Peter Kremský.

Samotným automobilkám jde hlavně o dostupnost. V důsledku jednotného evropského trhu je to, kde bude továrna stát druhořadá. „Automobilky chtějí dostupné akumulátory. Výroba by měla být ve vzdálenosti, která odpovídá ekologické uhlíkové stopě. Která země to bude záviset na tom, jaké podmínky poskytne,“ vysvětlila Hletková-Ploszeková.

Záznam celé diskuse si můžete přehrát na Facebooku portálu EURACTIV.cz.