name | autoweek.cz

Čínští výrobci nacházejí oporu v Maďarsku

30.05.2024 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Roky nedostatečných investic do technologií pro elektromobily a dodavatelských řetězců způsobily, že se evropské automobilky potýkají s problémy držet krok se svými čínskými konkurenty. Ti přitom začínají pronikat do Evropy přes Maďarsko. Upozorňuje na to agentura France 24.

Zatímco EU diskutuje o vytvoření obchodních bariér proti elektrickým vozidlům dováženým z Číny, čínští výrobci investují stovky milionů eur do zakládání vlastních továren v Maďarsku.

 

Největší továrna na akumulátory

Ve městě Debrecín na jihu Maďarska se staví továrna na li-ion akumulátory v hodnotě 7,3 miliardy eur na dřív zemědělské půdě ve zvláštní ekonomické zóně Jižní průmyslový park. Továrnu – největší maďarský investiční projekt na zelené louce vůbec – staví čínský výrobce CATL, který ovládá téměř dvě pětiny světového trhu s akumulátory pro elektromobily. Po zahájení výroby v roce 2025 bude tato továrna s kapacitou 100 GWh největším výrobcem akumulátorů pro elektromobily v Evropě.

 

Evropské automobilky čelí zásadnímu dilematu. Tím, že se staly zcela závislými na čínských akumulátorech mohou obrovsky profitovat z toho, že továrna bude dodávat evropským výrobcům elektromobilů včetně Volkswagenu, BMW a Stellantisu.

 

Rostoucí čínské investice do maďarského automobilového průmyslu však zároveň otevřely zemi firmám, které mohou jednoho dne vytlačit evropské výrobce automobilů. Čínský BYD koncem loňského roku oznámil, že postaví svůj první evropský závod v městě Segedín na jihu Maďarska. BYD je prvním velkým čínským výrobcem automobilů, který zřídil evropskou výrobní základnu. Navíc oznámil, že zvažuje výstavbu druhé evropské továrny v roce 2025 (mnohé naznačuje, že by to mělo být v Turecku). Čínská společnost prohlašuje, že chce být do roku 2030 předním výrobcem elektromobilů v Evropě.

 

Tamás Geröcs, výzkumník na State University of New York v Binghamtonu, uvedl, že BYD představuje přímou výzvu pro velké evropské výrobce automobilů: „Problém je v tom, že BYD má svůj vlastní systém akumulátorů, který Němci nemají. Kontroluje své dodavatele a celý svůj hodnotový řetězec mnohem výhodnějším způsobem než Němci. A to je vážné. Nejde jen o výrobu akumulátorů, ale až po těžební konec řetězce. Žádná z německých společností nemá přímý přístup například k dodávkám lithia – což většina Číňanů má.“

 

Agnes Szunomarová, vedoucí Institutu globálních studií na budapešťské Corvinově univerzitě, uvedla, že vytvoření výrobních center v rámci Evropské unie by Číně poskytlo silnou základnu, ze které by mohla uvádět vlastní vysoce kvalitní elektrická vozidla na západní trhy: „Čínští výrobci rozhodně vytvoří konkurenci pro evropské výrobce automobilů. Technologicky jsou na stejné nebo na lepší úrovni, ale z hlediska ceny jsou levnější.“

 

Tamás Geröcs uvedl, že evropské automobilky se nyní snaží dohnat roky nedostatečného investování do zelených technologií. „Mnoho z německých společností se opravdu hodně přepočítalo kam alokovat své investice. Očividně se příliš dlouho drželi spalovacích motorů, zvláště turbodieselů. Doufali, že ji udrží na trhu. A nedostatečně investovali do technologie elektromobilů – a nyní se zdá, že za to zaplatí daň.“

 

Rostoucí závislost

Od svého přechodu k tržní ekonomice maďarské vlády neúnavně prosazovaly rozvojový model založený na přivádění zahraničního kapitálu do výrobního sektoru s nízkými mzdami. Už tři desetiletí to znamená, že automobilový průmysl, kterému dominují němečtí výrobci, kteří chtějí přesunout svou výrobu na periferii Evropy, přitahují do Maďarska štědré dotace na zahraniční investice financované daňovými poplatníky. Tato politika zesílila po zvolení pravicové strany Fidesz Viktora Orbána v roce 2010 v důsledku globální finanční krize.

 

Rozšíření ekonomických otřesů po celé EU jasně připomnělo riziko ve spoléhání se pouze na západoevropský kapitál při financování rozvoje Maďarska. Brzy po svém zvolení začal Orbán prosazovat svou politikou „otevírání na východ“ aby přivedl nadnárodní korporace z Japonska, Jižní Koreje a nyní i Číny.

 

Andrea Éltetö, vedoucí výzkumná pracovnice z Institutu světové ekonomiky Centra ekonomických a regionálních studií, uvedla, že Orbánova vláda utrácí stovky milionů eur na dotace, aby přilákala přímé zahraniční investice do automobilového sektoru: „Obrovská státní pomoc a dotace, které Orbánova vláda poskytuje těmto společnostem, a určitý druh regionální konkurence, která má tyto čínské společnosti přilákat, nabízí tolik státní pomoci z peněz daňových poplatníků, že se to zdá jako velmi dobrá nabídka.“

 

Aby Orbán přivedl továrnu na baterie CATL do Debrecínu, slíbil čínskému výrobci 800 milionů eur na daňových pobídkách a podpoře infrastruktury – více než desetinu celkových investic. A sazba daně z příjmu právnických osob v Maďarsku je s 9 % nejnižší v Evropě. Na oplátku Maďarsko doufá, že překoná USA ve výrobě akumulátorů a dostane se na druhé místo ve světě za Čínu.

 

Posun vzhůru

„Zdá se, že roky francouzských, německých a italských investic do maďarského automobilového průmyslu jen málo přispěly k posílení ekonomiky země. Místo toho montážní linky slouží tomu, co se nyní jeví jako nebezpečně zastaralé technologie s výrobní základnou země vystavenou globálnímu přechodu na elektrická vozidla,“ řekl Tamás Geröcs.

 

„Pro země východní Evropy je to obrovský problém. Pokud něco neudělají, pokud nebudou mít žádnou strategii, jak se přizpůsobit této nové situaci a reagovat na nové požadavky, jež jsou zjevně mimo jejich kontrolu, pak přijde rázová vlna, která se prožene celým průmyslem a postihne tyto země,“ tvrdí Tamás Geröcs.

 

Někteří analytici jsou však skeptičtí k tomu, že výroba akumulátorů pro elektromobily umožní Maďarsku vyšplhat se v hodnotovém řetězci o něco výš než produkce spalovacích motorů. „Tyto společnosti obvykle přinášejí pouze montážní činnost a nepřinášejí výzkum a vývoj. A zdá se, že Číňané se v tomto ohledu rozhodli jít ve stopách Němců a Francouzů,“ řekla Agnes Szunomarová.

 

Budování bariér

Evropská komise, v panice z obavy, že čínské společnosti zaplaví světový trh produkty, kterým západní ekonomiky nemohou konkurovat cenou, již zahájila vyšetřování „narušování trhu dotacemi.“ Vyšetřování by mohlo vést k tomu, že EU uvalí vyšší cla na čínské zelené technologie, aby ochránila svůj vlastní průmysl. „Čínští výrobci elektrických vozidel pronikají na trh EU a EU se bojí důsledků. Proto pracují na určitých bariérách a limitech, které by je udržely mimo,“ uvedla Agnes Szunomarová.

 

„Ale pokud tato cla vstoupí v platnost, nedotknou se čínských elektrických vozidel vyrobených v rámci EU. Investice čínských výrobců automobilů v Maďarsku by jim umožnila nejen lepší přístup na evropský trh, ale také by je ochránila před jakýmikoli protekcionistickými opatřeními, která by EU mohla zavést. Myslím, že se EU probudila trochu pozdě a nevím, zda si uvědomuje rozsah čínské  invaze v EU. Nebo je tu ještě jedna možnost - že si to uvědomí, ale nechá to být kvůli zájmu německých automobilek mít akumulátory,“ uvedla Andrea Éltetö.

 

Gerocs řekl, že závislost evropských výrobců automobilů na čínských akumulátorech ztěžuje EU prezentovat jednotnou frontu proti čínským konkurentům. „Německé společnosti jsou tomu velmi silně a přímo vystaveny. Spoléhají na své asijské dodavatele, zejména dodavatele akumulátorů, a zatím nejsou schopni přijít s žádnou životaschopnou alternativou. Vidíme, že na čínském domácím trhu je velmi tvrdá konkurence a všichni se bojí toho, že to přijdou sem do Evropy a co se stane v příštích několika letech. Ale zároveň je tu vzájemná závislost. Tuto jejich technologii musí stále používat. Nemohou to jen tak vypnout,“ řekl Gerocs.

 

„Větším problémem je deklarovaný závazek Evropy k naléhavě potřebnému snížení emisí uhlíku tváří v tvář zhoršující se klimatické krizi. Podle Zelené dohody EU 2020 musí blok do roku 2035 postupně ukončit prodej spalovacích motorů ve všech nových vozidlech. Bez dalšího využívání akumulátorů pro elektromobily vyrobených v Číně je to cíl, který Evropa prostě nemůže dosáhnout. Splnění klimatických cílů není možné bez elektrických vozidel a elektrická vozidla nejezdí bez akumulátorů,“ řekla Agnes Szunomarová.