name | autoweek.cz

Co brzdí koncept „Made in Europe“?

25.02.2026 | Aktuality

EU by se měla vyhnout sklouznutí k protekcionismu, ale musí udělat vše, co je v jejích silách, aby ochránila a pomohla svým churavějícím průmyslovým odvětvím. To je základem konceptu „Made in Europe“.

Varg Folkman je politický analytik v European Policy Centre. Pro Euractiv analyzoval problémy spojené s konceptem „Made in Europe“.

„Made in Europe“ vyžaduje, aby určité množství produktu bylo vyrobeno v Evropě. Mělo by to být požadováno v rámci vládních výběrových řízení, ale může to být také požadováno v soukromém sektoru připojením doložky „Vyrobeno v Evropě“ k dotacím nebo prostřednictvím jiných pobídek.

Evropský průmysl se deindustrializuje rychleji, než se dosud zdálo možné. Tváří v tvář této realitě Evropská komise zvažuje způsoby, jak podpořit výrobce v EU politikou zaměřenou na stimulaci poptávky. V Dohodě o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal) navrhuje vytvoření trhu pro zboží využívajícího při výrobě čisté technologie a vyráběného v rámci zemí EU. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by bylo zavedení požadavků na lokalizaci výroby.

Zákon o urychlení průmyslu (Industry Accelerator Act) má splnit sliby z Dohody o čistém průmyslu, ale dosažení označení „Made in Europe“ se ukazuje být složitější, než Komise předpokládala. Především se EU snaží nebýt protekcionistická.

Požadavky na označení „Made in Europe“ s největší pravděpodobností zvednou ceny v zemích EU, protože se ze své podstaty snaží vyloučit levnější možnosti zdrojů ze zahraničí. Členové EU mohou využít dotace, aby se pokusili předejít vyšším cenám, ale nakonec budou Evropané muset nějakým způsobem platit víc, aby byla výroba určitého zboží v EU životaschopná.

Opatření také riskuje, že postihne spojence EU. Čínští výrobci budou samozřejmě hlavním cílem jakékoli snahy o pravidla lokalizace. Jenže výrobci z Japonska, Jižní Koreje ale např. i z Norska nebo Velké Británie mohou být rovněž postiženi.

Existují způsoby, jak omezit přístup čínského zboží a neuzavírat přístup přátelům. Jednou z takových cest je zdvojnásobení požadavků na odolnost ve veřejných zakázkách a jejich pobídky v soukromých zakázkách. Takový požadavek by vyloučil výrobce ze zemí s dominantním postavením v dané kategorii produktů nebo odvětví. Jenže tím hrozí, že se země EU samy zbaví šance získávat mnoho produktů využívajících nejmodernější technologie. Již probíhá spolupráce na vytvoření trhu s kritickými surovinami, jejíž cílem je vyrvat kontrolu z rukou Číny, která má na tomto trhu dominantní postavení.

Současná pravidla bloku pro veřejné zakázky podporují zaměření na necenová kritéria. Během posledního kola reformy zadávání veřejných zakázek v roce 2014 se EU snažila využít zadávání veřejných zakázek jako nástroj pro inovace a udržitelnost. Jenže zpráva Evropského účetního dvora z roku 2023 zjistila, že tento přístup selhal a v drtivé většině případů jsou zakázky přidělovány cenově nejnižšímu uchazeči. To je dáno i tím, že veřejné rozpočty jsou vesměs napjaté a bez rezerv. Euractiv uvádí jako příklad záměr společnosti Deutsche Bahn objednat 700 autobusů od čínského výrobce BYD kvůli jejich nízké ceně.

Diskriminace zahraničních výrobců ve veřejných zakázkách je podle mezinárodního obchodního práva zakázána. Je to vysoce účinný způsob, jak zvýšit konkurenceschopnost domácího průmyslu země, zejména pokud má velký vnitřní trh, jako je trh EU.

„Made in Europe“ je silná průmyslová politika. Pro zvýšení zisku strategických průmyslových odvětví EU je ale zapotřebí určité její obměny. Ukazuje se, že k vytvoření trhu, kde je tlak na ceny ze strany zahraničních konkurentů neudržitelný, jsou zapotřebí pravidla lokalizace. EU by se měla vyhnout sklouznutí k protekcionismu, ale musí udělat vše, co je v jejích silách, aby ochránila a pomohla svým churavějícím průmyslovým odvětvím, ať už se jedná o koncept „Made in Europe“ nebo „Made with Europe“.

Foto: Newspressspain – Je výroba čínských aut ve Španělsku Made in Europe?