automobilová posedlost libyjského vůdce | Aktuality | autoweek.cz

Automobilová posedlost libyjského vůdce

Automobilová posedlost libyjského vůdce

03.09.2009 | Rybecký Vladimír | Aktuality

V rámci týdenních oslav 40 let od chvíle, kdy se libyjský vůdce plukovník Muammar Kaddáfí chopil vojenským převratem moci, se v Tripolisu uskutečnilo setkání hlav států Organizace africké jednoty. Kaddáfí se jim na závěr setkání pochlubil automobilem, jenž údajně sám navrhl. Kaddáfího zájem o auta je ale dlouhodobý.

V Tripolisu byl vystaven prototyp údajně připravený k sériové výrobě. Pravdou ovšem je, že v podstatě identický automobil byl k vidění v Tripolisu už před několika lety a podobně koncipovanou a dokonce i stejně nazvanou studií se Kaddáfí (celým jménem Muammar Abú Minyar al-Kaddáfí) chlubil už před deseti lety při oslavách 30. výročí libyjské revoluce.
Oficiální pojmenování vozidla zní Saroukh el-Džamahíria, tedy Libyjská raketa. Zdánlivě provokující jméno, evokující na první pohled vzpomínky na libyjskou podporu terorismu, má naopak vyjadřovat zásadní obrat - namísto raket určených k zabíjení lidí má vyjadřovat mírotvorný proces.
Nezvykle tvarovaný, nicméně konvenčně koncipovaný automobil má být maximálně bezpečným pětimístným sedanem. Jeho design zaujme jen tím, že příď a záď jsou tvarovány tak, aby skutečně vypadaly jako raketa.
Projekt financovala Libyjská investiční společnost LADICO (Libyan Arab Domestic Investment Company). Ta podle svého předsedy Duchalího Al-Meghareffa prý současně zabezpečila vybudování továrny na předměstí Tripolisu. Zde by se už od října měla Libyjská raketa začít vyrábět. Předváděný prototyp ovšem postavila speicalizovaná italsko-německá firma Tesco T. S. a jeho stavba přišla na 2,85 milionu dolarů. Turínská firma Tesco T. S., která má pracoviště i v Německu a Rumunsku a zastoupení v Číně, mj. vyrobila i první prototyp Lamborghini Murcielago. Tesco T. S. údajně jako pohonnou jednotku zvolila blíže nespecifikovaný motor V6 2,3 l o výkonu 170 kW (230 k), jenže pohled pod zvednutou kapotu naznačuje něco zcela jiného...
O bezpečnost cestujících se stará bezpočet airbagů ve spolupráci s nijak blíže nespecifikovaným zabudovaným elektronickým ochranným systémem (originál skutečně uvádí defend system) a masivními deformovatelnými nárazníky. Podle Al-Meghareffa právě bezpečnost byla hlavním Kaddáfího zájmem, protože chtěl vytvořit nejbezpečnější auto světa, které dokonale ochrání lid jeho země. "Náš vůdce strávil mnoho hodin přemýšlením o nejefektivnějších řešeních. Výsledkem je nejbezpečnější automobil, jaký se kdy podařilo vyrobit. Snaha vyrobit nejbezpečnější auto na světě je dokladem toho, jak Libyjská revoluce myslí na štěstí svých lidí." Faktem je, že navzdory nepříliš rozvinutému automobilismu v Libyi při dopravních nehodách každoročně umírá několik tisíc lidí (přesné statistiky nejsou dostupné). Rizikovost silniční dopravy v Libyi ostatně mohou potvrdit i ti naši občané, kteří Libyi navštívili.
Libyjský vůdce už v minulosti projevil nemalý zájem o zhodnocení miliard dolarů, získaných vývozem ropy, prostřednictvím investic v italském automobilovém průmyslu.
V roce 1976 tehdejší šéf Fiatu Gianni Agnelli prodal 10 % akcií největšího italského průmyslového koncernu libyjské společnosti LAFICO (Libyan Arab Foreign Investment Company). Později byl tento podíl navýšen až na 15 %. Kaddáfí tehdy investicí ve výši 400 milionů dolarů Fiat zachránil před hrozícím finančním kolapsem a stal se za to členem představenstva koncernu. V důsledku teroristických akcí podporovaných Libyí ale americká administrativa prezidenta Ronalda Reagana Italy přiměla, aby v roce 1986 donutili Libyjce tyto akcie opět prodat a Fiat za to mohl dostat podíl na vojenských zakázkách. Partnerství Fiatu s Libyjci a následný prodej jejich akcií se nicméně ukázalo jako velmi výnosné a oběma stranám přiyneslo zisk v řádu stovek milionů dolarů. Na znamení přátelství mezi Agnellim a Kaddáfím v roce 2002 LAFICO opět získalo 2 % akcií Fiatu a k tomu podíl 7,5 % ve fotbalovém Juventusu Turín, kontrolovaném Fiatem. Syn Muammara Kaddáfího Al-Saadi je od té doby členem představenstva tohoto klubu. LAFICO rovněž vlastní 4,23 % akcií druhé největší italské banky UniCredit, takže je jejím druhým největším akcionářem.
Už řadu let se Kaddáfí, resp. libyjští investoři, zřejmě angažuje i ve vietnamské automobilce Mekong Auto, v čínské Panda Motors a dokonce v severokorejské Pyongwha Motors. Většinovým partnerem všech těchto projektů je korejská firma kontrolovaná reverendem Sunem Myung Moonem, vůdcem Moonovy sekty. Moonova Církev sjednocení je jedním z největších zahraničních investorů působících v komunistické Koreji. Všechny tři uvedené automobilky vedle spolupráce s čínským Brilliance a korejským SsangYongem vyrábějí a prodávají i vozy vzniklé na základě licenčních Fiatů (Pyongwha Hwiparam má za základ Fiat Siena a model Peokkugi Fiat Dobló), nicméně vzhledem k americké blokádě komunistické Koreji se Fiat ani Libyjci ke spolupráci s Moonovými projekty v poslední době nehlásí.

  • Automobilová posedlost libyjského vůdce
  • Automobilová posedlost libyjského vůdce
  • Automobilová posedlost libyjského vůdce
  • Automobilová posedlost libyjského vůdce
  • Automobilová posedlost libyjského vůdce
  • Automobilová posedlost libyjského vůdce
  • Automobilová posedlost libyjského vůdce
  • Automobilová posedlost libyjského vůdce
  • Automobilová posedlost libyjského vůdce