name | autoweek.cz
Autonomní řízení? Jen když bude slunečno
08.12.2018 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Různé společnosti vysílají do světa informace o skvělých výsledcích jejich testovacích programů plně autonomních vozidel v běžném provozu. Jenže to platí pro Phoenix v prosluněné Arizoně. V Michiganu na severu USA vědci získali úplně jiná data.
Michigan býval centrem automobilového průmyslu Spojených států. Tento stát se rozkládá na severu USA v blízkosti Velkých jezer. Proto zde často prší, mnohdy i hodně prší, bývá tu zima a na podzim padá listí ze stromů. To vytváří ideální podmínky pro testování automobilů - účinnosti jejich topení, odolnosti akumulátorů i schopnosti stěračů. Snad i proto auta odtud prokazovala ty nejlepší parametry pro provoz po celých Spojených státech a michiganská metropole Detroit se stal hlavním městem automobilů.
V Detroitu sídlí ústředí všech tří amerických koncernů a je zde i věhlasné vývojové centrum Michiganské státní university (MSU). Ta provozuje vlastní testovací areál pro zkoušení autonomních vozidel. Právě tady se zrodil program pro zkoušení bezpečnosti propojených a autonomních vozidel CANVAS (Connected and Autonomous Networked Vehicles for Active Safety). Součástí tohoto programu je analýza jak počasí ovlivňuje činnost různých snímačů.
Výsledky programu CANVAS sice MSU ještě oficiálně nezveřejnila, nicméně už jsou k dispozici některá ze zjištění. Z těch vyplývá, že před vývojáři autonomních systémů je ještě hodně dlouhá cesta a budou muset vynaložit velké úsilí než budou moci vyslat autonomní vozidla na silnice jinde, než v prosluněné pouštní Arizoně.
Jako zdaleka největší problém se ukazuje zajištění bezpečnosti chodců a cyklistů v dešti. Kapky deště narušují schopnost softwaru detekovat tento typ objektů. Radar a Lidar mnohé zachytí a kamery jsou schopny sledovat dobře označené okraje silnice. Jenže tyto údaje je potřeba správně interpretovat. „Už malá intenzita deště může vyvolávat velké problémy a s houstnoucím deštěm výkonnost těchto nejmodernějších systémů rychle klesá až jsou prakticky paralyzovány,“ uvedl profesor elektrotechniky a počítačové techniky MSU Hayder Radha.
Automobilky testují vliv deště na funkčnost nejmodernějších asistenčních systémů. Kamerový systém udržování vozidla v jízdním pruhu a jiné funkce mohou být deštěm zmateny. Vědci MSU zkoušeli různé podmínky - rozličné velikosti kapek deště, jejich koncentrace a kombinace s větrem. Přitom se ukázalo, že systém nebyl schopen správně rozpoznat 20 % objektů už při dosažení intenzity deště 10 % z testovaného maxima. Při intenzitě deště 30 % už systém nezvládal rozpoznat 40 % objektů.
Další závažný problém je ve změnách ročních období. Sledování s vysokým rozlišením se v zimě stává málo účinným. Jakmile opadá listí, krajina změní vzhled a to snižuje účinnost těchto systémů. „Dovedete si představit prostředí se spoustou stromů v blízkosti silnice. Ty jsou důležitou součásti detailní mapy. Takže stejné prostředí v létě a v zimě vypadá úplně jinak. Jakmile listí opadá, nemůžete s těmito údaji pracovat,“ vysvětluje Radha.
Problémem pro tyto systémy je také mrazivé počasí. Ve velkém mrazu už Lidary zaznamenávají velký vliv „šumu“. S tímto problémem se ale dodavatelé snaží vyrovnat.
Výzkum navíc zatím vůbec neřešil funkčnost těchto systémů ve chvíli, kdy začne sněžit a na silnicích může být náledí.
V Detroitu sídlí ústředí všech tří amerických koncernů a je zde i věhlasné vývojové centrum Michiganské státní university (MSU). Ta provozuje vlastní testovací areál pro zkoušení autonomních vozidel. Právě tady se zrodil program pro zkoušení bezpečnosti propojených a autonomních vozidel CANVAS (Connected and Autonomous Networked Vehicles for Active Safety). Součástí tohoto programu je analýza jak počasí ovlivňuje činnost různých snímačů.
Výsledky programu CANVAS sice MSU ještě oficiálně nezveřejnila, nicméně už jsou k dispozici některá ze zjištění. Z těch vyplývá, že před vývojáři autonomních systémů je ještě hodně dlouhá cesta a budou muset vynaložit velké úsilí než budou moci vyslat autonomní vozidla na silnice jinde, než v prosluněné pouštní Arizoně.
Jako zdaleka největší problém se ukazuje zajištění bezpečnosti chodců a cyklistů v dešti. Kapky deště narušují schopnost softwaru detekovat tento typ objektů. Radar a Lidar mnohé zachytí a kamery jsou schopny sledovat dobře označené okraje silnice. Jenže tyto údaje je potřeba správně interpretovat. „Už malá intenzita deště může vyvolávat velké problémy a s houstnoucím deštěm výkonnost těchto nejmodernějších systémů rychle klesá až jsou prakticky paralyzovány,“ uvedl profesor elektrotechniky a počítačové techniky MSU Hayder Radha.
Automobilky testují vliv deště na funkčnost nejmodernějších asistenčních systémů. Kamerový systém udržování vozidla v jízdním pruhu a jiné funkce mohou být deštěm zmateny. Vědci MSU zkoušeli různé podmínky - rozličné velikosti kapek deště, jejich koncentrace a kombinace s větrem. Přitom se ukázalo, že systém nebyl schopen správně rozpoznat 20 % objektů už při dosažení intenzity deště 10 % z testovaného maxima. Při intenzitě deště 30 % už systém nezvládal rozpoznat 40 % objektů.
Další závažný problém je ve změnách ročních období. Sledování s vysokým rozlišením se v zimě stává málo účinným. Jakmile opadá listí, krajina změní vzhled a to snižuje účinnost těchto systémů. „Dovedete si představit prostředí se spoustou stromů v blízkosti silnice. Ty jsou důležitou součásti detailní mapy. Takže stejné prostředí v létě a v zimě vypadá úplně jinak. Jakmile listí opadá, nemůžete s těmito údaji pracovat,“ vysvětluje Radha.
Problémem pro tyto systémy je také mrazivé počasí. Ve velkém mrazu už Lidary zaznamenávají velký vliv „šumu“. S tímto problémem se ale dodavatelé snaží vyrovnat.
Výzkum navíc zatím vůbec neřešil funkčnost těchto systémů ve chvíli, kdy začne sněžit a na silnicích může být náledí.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz