name | autoweek.cz
Bez nafty rostou v Evropě emise!
23.04.2018 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Studie JATO Dynamics ukazuje, že v důsledku poklesu zájmu kupujících o auta se vznětovými motory a růstu zájmu o málo hospodárná SUV vloni v Evropě poprvé po deseti letech vzrostly průměrné emise CO2. Splnění požadovaného limitu 95 g/km v roce 2021 se tak zdá být nereálné.
Průměrné emise CO2 u nově registrovaných aut v Evropě během roku 2017 poprvé za deset let vykázaly růst. Společnost JATO Dynamics analyzovala prodej nových aut ve 23 evropských zemích a zjistila, že vloni zde průměr emisí nových aut dosáhl 118,1 g CO2/km, byl tedy o 0,3 g/km vyšší než v roce 2016.
Toto zvýšení je přímým důsledkem celoevropského tažení proti vozidlům na naftu při současném růstu prodeje málo hospodárných SUV. Vozy se zážehovými motory měly průměrné emise CO2 123,4 g/km při průměrném výkonu 90 kW proti 117,9 g CO2/km u vznětových motorů, které měly průměrný výkon 104 kW.
Podíl vozů se vznětovými motory v Evropě meziročně poklesl o 7,9 % na 43,8 %, což je o 11,1 % méně než v roce 2011, ale stále ještě víc, než v roce 2003, kdy diesely zaujímaly podíl 43,4 %. Pokles zájmu o auta na naftu ale neznamená odpovídající zvýšení zájmu o alternativní nízkoemisní systémy pohonu, protože se současně zvýšil počet nově registrovaných vozidel se zážehovými motory na benzin o 10,9 %. Podíl vozidel s alternativními systémy pohonu vzrostl ze 3 na 5 %, přičemž většinu z nich představují vozy s hybridním pohonem.
Podíl emisí CO2 u vozidel SUV je vysoce nadprůměrný - dosahuje 133,0 g/km, což ale znamená mírný pokles proti roku 2016, kdy to bylo 134,9 g/km. To je dáno růstem prodeje malých SUV.
Za stávající situace bude jen těžko dosažitelný limit 95 g CO2/km, stanovený orgány EU pro rok 2021, pokud dramaticky nevzroste zájem kupujících o vozidla s elektrickým pohonem. Jenže ani to nestačí, neboť v současné době automobilky nejsou schopny dodávat větší množství těchto vozidel, protože vzhledem k minimálnímu zájmu kupujících je jejich produkce zatím jen velmi malá.
Za povšimnutí stojí, že Česká republika se řadí mezi země s nejvyšším průměrem emisí CO2 v celé Evropě - vyšší hodnotu vykazují jen Slovensko, Německo, Polsko a Švýcarsko.
Toto zvýšení je přímým důsledkem celoevropského tažení proti vozidlům na naftu při současném růstu prodeje málo hospodárných SUV. Vozy se zážehovými motory měly průměrné emise CO2 123,4 g/km při průměrném výkonu 90 kW proti 117,9 g CO2/km u vznětových motorů, které měly průměrný výkon 104 kW.
Podíl vozů se vznětovými motory v Evropě meziročně poklesl o 7,9 % na 43,8 %, což je o 11,1 % méně než v roce 2011, ale stále ještě víc, než v roce 2003, kdy diesely zaujímaly podíl 43,4 %. Pokles zájmu o auta na naftu ale neznamená odpovídající zvýšení zájmu o alternativní nízkoemisní systémy pohonu, protože se současně zvýšil počet nově registrovaných vozidel se zážehovými motory na benzin o 10,9 %. Podíl vozidel s alternativními systémy pohonu vzrostl ze 3 na 5 %, přičemž většinu z nich představují vozy s hybridním pohonem.
Podíl emisí CO2 u vozidel SUV je vysoce nadprůměrný - dosahuje 133,0 g/km, což ale znamená mírný pokles proti roku 2016, kdy to bylo 134,9 g/km. To je dáno růstem prodeje malých SUV.
Za stávající situace bude jen těžko dosažitelný limit 95 g CO2/km, stanovený orgány EU pro rok 2021, pokud dramaticky nevzroste zájem kupujících o vozidla s elektrickým pohonem. Jenže ani to nestačí, neboť v současné době automobilky nejsou schopny dodávat větší množství těchto vozidel, protože vzhledem k minimálnímu zájmu kupujících je jejich produkce zatím jen velmi malá.
Za povšimnutí stojí, že Česká republika se řadí mezi země s nejvyšším průměrem emisí CO2 v celé Evropě - vyšší hodnotu vykazují jen Slovensko, Německo, Polsko a Švýcarsko.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz