name | autoweek.cz
Elektromobily nejsou bez emisí
11.05.2022 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Přechod na elektromobily nevyřeší znečištění polétavým prachem - ve skutečnosti by se mohlo zhoršit. Upozorňuje na to Sean Goulding Carroll na webu Euractiv.
Elektromobily mají skoncovat s výfukovými emisemi a výrazně zlepšit kvalitu ovzduší v městských oblastech. Ale pevné částice emitované z brzd a pneumatik budou i nadále představovat zdravotní rizika a jak ukazují studie, mohly by se po elektromobilní revoluci dokonce zvýšit.
Politici v členských státech i v Bruselu mají dosud tendenci zaměřovat své regulační pravomoci na znečištění vycházejícímu z výfukového potrubí. To je však jen část vlivu jízdy automobilů na kvalitu ovzduší.
V nadcházejících letech bude množství škodlivých látek vypouštěných z výfuků předstiženo emisemi pevných částic. Tyto emise pocházejí z brzdových destiček a tření mezi vozovkou a pryží pneumatik, přičemž obojí může způsobovat oddělování malých částic. Tyto částice se přidávají k částečkám generovaným opotřebením povrchu vozovky a vytvářejí „silniční prach“. Když vozidla projíždějí po silnici, tento toxický prach suspenduje ve vzduchu, což zvyšuje pravděpodobnost jeho vdechnutí.
Jemné částice zabíjejí
Vědci rozdělují částice na hrubý prach (PM10) a jemný prach (PM2,5). I když oba jsou toxické, nepatrná velikost částic PM2,5, které jsou asi 30x menší než lidský vlas, jim umožňuje proniknout hlouběji do dýchacího systému a poškozovat plicní tkáň. Dlouhodobá expozice zvýšené hladině PM2,5 zvyšuje riziko srdečních onemocnění, mrtvice, rakoviny plic a respiračních onemocnění. Může také vést k poruchám v reprodukčním a centrálním nervovém systému. Společná zpráva OECD a EU z roku 2020 zjistila, že až 346 000 úmrtí v EU v roce 2018 bylo způsobeno částicemi PM2,5.
A přestože jsou elektrická vozidla považována za protijed k řadě ekologických problémů, problém pevných částic nevyřeší - ve skutečnosti by jej mohly ještě zhoršit. Elektromobily mají tendenci mít vyšší hmotnost než vozidla poháněná fosilními palivy kvůli vysoké hmotnosti akumulátoru. To je ještě umocněno v případě větších elektromobilů s dlouhým dojezdem, používajících značně naddimenzované hnací ústrojí.
Velká elektrická vozidla podle studie OECD produkují až o 8 % více PM2,5 než jejich ekvivalent se spalovacími motory. A to navzdory tomu, že elektrická vozidla používají rekuperační brzdění, které snižuje potřebu sešlapávat pedál brzd. Kromě poškození kvality ovzduší je v Evropě uvolňování částic hlavním přispěvatelem k růstu množství mikroplastů. Tyto mikroplasty se mohou přesunout ze silnic a dálnic do okolí a ovlivnit život rostlin a zvířat. Studie naznačují, že mikroplasty pronikají do jídla, které jíme, i do vody, kterou pijeme. Globální studie z roku 2019, kterou vypracovala ekologická organizace WWF, ukazuje, že lidé by mohli sníst až 5 g plastu týdně, což je ekvivalent kreditní karty.
Pneumatikáři se brání
Zákonodárci zvažují samostatné předpisy, které by se týkaly otěru pneumatik, což by jejich výrobce nutilo dodržovat normy minimální životnosti. Je však nepravděpodobné, že bude dohodnutá nějaká zkušební metoda před rokem 2023. Odvětví pneumatik se postavilo proti připravované legislativě a tvrdí, že vědecký konsenzus o spojitosti mezi škodlivými mikroplasty a pneumatikami zůstává nejasný.
„Způsob jízdy, vlastnosti vozovky a parametry vozidla mohou mít celkově mnohem větší vliv na rychlost, jakou se opotřebovávají pneumatiky a uvolňují částice z vozovky, než samotná konstrukce pneumatik,“ uvádí web podporovaný průmyslem pneumatik, který obhajuje „holistický přístup“ k řešení tohoto problému.
Vyčištění vzduchu
Předsedkyně dopravního výboru Evropského parlamentu, francouzská zákonodárkyně Karima Delliová, v roce 2021 formálně napsala Evropské komisi, aby se zeptala exekutivy EU, jaká opatření hodlá přijmout k nápravě zdravotního rizika, které představují částice nevycházející z výfuku. „Hlavní zdroj emisí pevných částic ze silniční dopravy v současné době nespadá do působnosti evropských norem. Existuje však technologie, která je schopna výrazně snížit emise z jiných než výfukových plynů, zejména s ohledem na brzdový prach,“ napsala europoslankyně Delliová.
Jedno takové řešení, vyvinuté francouzskou společností Tallano, nasává prach z brzdových destiček do filtru před tím, než se dostane do ovzduší. Podle výrobců produktu lze zabránit až 90 % emisí brzd. Stejnou technologii lze aplikovat i na vlaky a tramvaje. Francouzská národní železniční společnost SNCF spolupracuje se společností na snížení produkce pevných částic ve svém vozovém parku.
Podle současné regulace Euro 6 se regulují pouze částice vypouštěné výfukovým potrubím. Očekává se, že nadcházející norma EU pro emise automobilů Euro 7, která má být představena v červenci, bude zahrnovat i emise z brzdových destiček spolu se znečištěním výfuku. Zatímco norma Euro 7 rozšíří oblast působnosti zákona na brzdové destičky, částice uvolňované z pneumatik zůstanou vyňaty, a to především kvůli otázkám, jak nejlépe tyto emise měřit.
Politici v členských státech i v Bruselu mají dosud tendenci zaměřovat své regulační pravomoci na znečištění vycházejícímu z výfukového potrubí. To je však jen část vlivu jízdy automobilů na kvalitu ovzduší.
V nadcházejících letech bude množství škodlivých látek vypouštěných z výfuků předstiženo emisemi pevných částic. Tyto emise pocházejí z brzdových destiček a tření mezi vozovkou a pryží pneumatik, přičemž obojí může způsobovat oddělování malých částic. Tyto částice se přidávají k částečkám generovaným opotřebením povrchu vozovky a vytvářejí „silniční prach“. Když vozidla projíždějí po silnici, tento toxický prach suspenduje ve vzduchu, což zvyšuje pravděpodobnost jeho vdechnutí.
Jemné částice zabíjejí
Vědci rozdělují částice na hrubý prach (PM10) a jemný prach (PM2,5). I když oba jsou toxické, nepatrná velikost částic PM2,5, které jsou asi 30x menší než lidský vlas, jim umožňuje proniknout hlouběji do dýchacího systému a poškozovat plicní tkáň. Dlouhodobá expozice zvýšené hladině PM2,5 zvyšuje riziko srdečních onemocnění, mrtvice, rakoviny plic a respiračních onemocnění. Může také vést k poruchám v reprodukčním a centrálním nervovém systému. Společná zpráva OECD a EU z roku 2020 zjistila, že až 346 000 úmrtí v EU v roce 2018 bylo způsobeno částicemi PM2,5.
A přestože jsou elektrická vozidla považována za protijed k řadě ekologických problémů, problém pevných částic nevyřeší - ve skutečnosti by jej mohly ještě zhoršit. Elektromobily mají tendenci mít vyšší hmotnost než vozidla poháněná fosilními palivy kvůli vysoké hmotnosti akumulátoru. To je ještě umocněno v případě větších elektromobilů s dlouhým dojezdem, používajících značně naddimenzované hnací ústrojí.
Velká elektrická vozidla podle studie OECD produkují až o 8 % více PM2,5 než jejich ekvivalent se spalovacími motory. A to navzdory tomu, že elektrická vozidla používají rekuperační brzdění, které snižuje potřebu sešlapávat pedál brzd. Kromě poškození kvality ovzduší je v Evropě uvolňování částic hlavním přispěvatelem k růstu množství mikroplastů. Tyto mikroplasty se mohou přesunout ze silnic a dálnic do okolí a ovlivnit život rostlin a zvířat. Studie naznačují, že mikroplasty pronikají do jídla, které jíme, i do vody, kterou pijeme. Globální studie z roku 2019, kterou vypracovala ekologická organizace WWF, ukazuje, že lidé by mohli sníst až 5 g plastu týdně, což je ekvivalent kreditní karty.
Pneumatikáři se brání
Zákonodárci zvažují samostatné předpisy, které by se týkaly otěru pneumatik, což by jejich výrobce nutilo dodržovat normy minimální životnosti. Je však nepravděpodobné, že bude dohodnutá nějaká zkušební metoda před rokem 2023. Odvětví pneumatik se postavilo proti připravované legislativě a tvrdí, že vědecký konsenzus o spojitosti mezi škodlivými mikroplasty a pneumatikami zůstává nejasný.
„Způsob jízdy, vlastnosti vozovky a parametry vozidla mohou mít celkově mnohem větší vliv na rychlost, jakou se opotřebovávají pneumatiky a uvolňují částice z vozovky, než samotná konstrukce pneumatik,“ uvádí web podporovaný průmyslem pneumatik, který obhajuje „holistický přístup“ k řešení tohoto problému.
Vyčištění vzduchu
Předsedkyně dopravního výboru Evropského parlamentu, francouzská zákonodárkyně Karima Delliová, v roce 2021 formálně napsala Evropské komisi, aby se zeptala exekutivy EU, jaká opatření hodlá přijmout k nápravě zdravotního rizika, které představují částice nevycházející z výfuku. „Hlavní zdroj emisí pevných částic ze silniční dopravy v současné době nespadá do působnosti evropských norem. Existuje však technologie, která je schopna výrazně snížit emise z jiných než výfukových plynů, zejména s ohledem na brzdový prach,“ napsala europoslankyně Delliová.
Jedno takové řešení, vyvinuté francouzskou společností Tallano, nasává prach z brzdových destiček do filtru před tím, než se dostane do ovzduší. Podle výrobců produktu lze zabránit až 90 % emisí brzd. Stejnou technologii lze aplikovat i na vlaky a tramvaje. Francouzská národní železniční společnost SNCF spolupracuje se společností na snížení produkce pevných částic ve svém vozovém parku.
Podle současné regulace Euro 6 se regulují pouze částice vypouštěné výfukovým potrubím. Očekává se, že nadcházející norma EU pro emise automobilů Euro 7, která má být představena v červenci, bude zahrnovat i emise z brzdových destiček spolu se znečištěním výfuku. Zatímco norma Euro 7 rozšíří oblast působnosti zákona na brzdové destičky, částice uvolňované z pneumatik zůstanou vyňaty, a to především kvůli otázkám, jak nejlépe tyto emise měřit.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz