name | autoweek.cz
Emise CO2 v Evropě už překročily stav z roku 2014
05.03.2019 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Společnosti JATO Dynamics analyzovala emise CO2 u nových automobilů v Evropě. Přechod z nafty na benzin urychlil negativní trend. Celkový průměr byl nejvyšší od roku 2014, přičemž průměrné emise CO2 se zvýšily ve 20 z 23 analyzovaných zemí.
Celkový průměr emisí CO2 v Evropě se v roce 2018 u nově registrovaných automobilů zvýšil o 2,4 g/km na 120,5 g/km což je nejvyšší hodnota za poslední čtyři roky. Analýza společnosti JATO Dynamics zahrnovala 23 nejdůležitějších trhů v Evropě a zjistila přímou korelaci mezi poklesem registrací vozidel se vznětovými motory a průměrnými emisemi CO2. Data jsou v korelaci s hodnotami podle NEDC a nikoliv WLTP
S rostoucím negativním vnímáním vznětových motorů veřejností v kombinaci s novými předpisy v roce 2018 poklesla poptávka po vozidlech jezdících na naftu o 18 %. Globální analytik společnosti JATO Felipe Munoz k tomu poznamenal: „Zavedení WLTP v září 2018 vyvolala problémy na trhu, jelikož velké množství dostupných vozidel ještě nebylo homologováno. Zvýšení emisí CO2 je jistě znepokojivé a špatnou zprávou pro vlády. Namísto pohybu vpřed se průmysl vrací v čase, když se hodnoty v oblasti emisí stále zhoršují.“
Celková hodnota emisí CO2 se od roku 2007 postupně snižovala, avšak v roce 2016 došlo ke zpomalení, když se meziroční pokles snížil z -4,1 g/km v roce 2015 na -1,4 g/km. Růst prodeje vozidel se vznětovými motory se zpomalil ze + 7 % na + 1 %. Tento trend se potvrdil v roce 2017 s prvním průměrným zvýšením emisí CO2 po 20 letech o 0,3 g/km při 8% poklesu poptávky po turbodieselech. V loňském roce došlo k ještě větší rozdílu mezi poptávkou po vznětových motorech (-18 %) a růstem emisí CO2 (+2,4 g/km).
Hlavní příčinu růstu emisí v loňském roce lze připsat poklesu poptávky po vznětových motorech. Průměrné emise u vozů jezdících na naftu byly i nadále nižší než u jejich protějšků jezdících na benzin (3,2 g/km). Munoz to vysvětluje: „Pozitivní účinek vznětových motorů na snižování emisí se vytratil, protože poptávka po nich během loňského roku dramaticky klesla. Pokud bude tento trend pokračovat a zájem o vozidla s alternativními systémy pohonu nevzroste, pak bude muset automobilový průmysl podniknout drastická opatření, aby splnil krátkodobé cíle.“
Přestože pokles zájmu o vznětové motory měl určitě vliv na růst emisí, nebyla to jediná nepříznivá věc. Také příchod nových SUV, včetně uvedení 16 nových modelů v loňském roce, reagující na růst poptávky po tomto typu vozidel, přispěl k celkovému růstu průměrných emisí CO2 v Evropě. Emisní průměr u SUV se zhoršil o 1,4 g/km, přičemž segment SUV v loňském roce znamenal 35 % ze všech registrací nových osobních automobilů, takže šlo o jediný segment, který v roce 2018 zaznamenal růst.
Průměr emisí CO2 byl u SUV čtvrtý nejvyšší a byl překonán jen velmi malými segmenty pokud jde o objem - sportovními auty, luxusními sedany a vany. Naopak segmenty s nejnižšími emisemi (městská miniauta a malé vozy) zaznamenaly pokles registrací o 1,5 %. Jinými slovy - spotřebitelé v Evropě stále více vybírají vozidla s nejvyššími emisemi. Přechod od nafty k benzinu spolu s růstem registrací v segmentu SUV jsou zásadní pro pochopení příčin růstu emisí CO2.
Korelace mezi poklesem poptávky po vznětových motorech a nárůstem emisí CO2 byla nejvíce patrná při analýze údajů podle zemí. Jen tři země zaznamenaly zlepšení hodnoty emisí CO2: Norsko, Nizozemsko a Finsko. V Norsku byla dostatečně velká poptávka po elektrických a hybridních automobilech (s 57% tržním podílem) aby absorbovala pokles vyvolaný poklesem prodeje vznětových motorů (-28 %). V Nizozemsku bylo zlepšení způsobeno nárůstem poptávky po vozidlech s alternativními systémy pohonu (AFV) o 74 %, takže se podílely na 11 % z celkového trhu. Tento trh je však stále silně závislý na vozidlech na benzin, které tvoří 76 % trhu. Nejhorší výkon byl zaznamenán ve Velké Británii, kde proběhla jedna z nejagresivnějších kampaní proti naftě.
Toyota opět získala vedoucí postavení mezi nejprodávanějšími vozy z hlediska emisí CO2 a poprvé od začátku sledování průměrných emisí CO2 zaznamenala průměrnou hodnotu pod hranicí 100 g/km. V loňském roce představovaly 60 % jejích registrací vozidla s hybridním pohonem. Toyota byla také jednou z pouhých pěti značek, které zaznamenaly zlepšení ve srovnání s rokem 2017 poklesem emisí o 1,4 g/km. To bylo způsobeno především dobrými prodejními výsledky modelu Toyota C-HR ve spojení s kombinací typu paliva.
Nissan zaznamenal největší zlepšení díky silnému prodeji elektromobilu Leaf, který se stal v roce 2018 nejlépe prodávaným vozem s elektrickým pohonem v Evropě a zároveň zaznamenal pokles prodeje svých nejprodávanějších vozů, což jsou SUV.
S rostoucím negativním vnímáním vznětových motorů veřejností v kombinaci s novými předpisy v roce 2018 poklesla poptávka po vozidlech jezdících na naftu o 18 %. Globální analytik společnosti JATO Felipe Munoz k tomu poznamenal: „Zavedení WLTP v září 2018 vyvolala problémy na trhu, jelikož velké množství dostupných vozidel ještě nebylo homologováno. Zvýšení emisí CO2 je jistě znepokojivé a špatnou zprávou pro vlády. Namísto pohybu vpřed se průmysl vrací v čase, když se hodnoty v oblasti emisí stále zhoršují.“
Celková hodnota emisí CO2 se od roku 2007 postupně snižovala, avšak v roce 2016 došlo ke zpomalení, když se meziroční pokles snížil z -4,1 g/km v roce 2015 na -1,4 g/km. Růst prodeje vozidel se vznětovými motory se zpomalil ze + 7 % na + 1 %. Tento trend se potvrdil v roce 2017 s prvním průměrným zvýšením emisí CO2 po 20 letech o 0,3 g/km při 8% poklesu poptávky po turbodieselech. V loňském roce došlo k ještě větší rozdílu mezi poptávkou po vznětových motorech (-18 %) a růstem emisí CO2 (+2,4 g/km).
Hlavní příčinu růstu emisí v loňském roce lze připsat poklesu poptávky po vznětových motorech. Průměrné emise u vozů jezdících na naftu byly i nadále nižší než u jejich protějšků jezdících na benzin (3,2 g/km). Munoz to vysvětluje: „Pozitivní účinek vznětových motorů na snižování emisí se vytratil, protože poptávka po nich během loňského roku dramaticky klesla. Pokud bude tento trend pokračovat a zájem o vozidla s alternativními systémy pohonu nevzroste, pak bude muset automobilový průmysl podniknout drastická opatření, aby splnil krátkodobé cíle.“
Přestože pokles zájmu o vznětové motory měl určitě vliv na růst emisí, nebyla to jediná nepříznivá věc. Také příchod nových SUV, včetně uvedení 16 nových modelů v loňském roce, reagující na růst poptávky po tomto typu vozidel, přispěl k celkovému růstu průměrných emisí CO2 v Evropě. Emisní průměr u SUV se zhoršil o 1,4 g/km, přičemž segment SUV v loňském roce znamenal 35 % ze všech registrací nových osobních automobilů, takže šlo o jediný segment, který v roce 2018 zaznamenal růst.
Průměr emisí CO2 byl u SUV čtvrtý nejvyšší a byl překonán jen velmi malými segmenty pokud jde o objem - sportovními auty, luxusními sedany a vany. Naopak segmenty s nejnižšími emisemi (městská miniauta a malé vozy) zaznamenaly pokles registrací o 1,5 %. Jinými slovy - spotřebitelé v Evropě stále více vybírají vozidla s nejvyššími emisemi. Přechod od nafty k benzinu spolu s růstem registrací v segmentu SUV jsou zásadní pro pochopení příčin růstu emisí CO2.
Korelace mezi poklesem poptávky po vznětových motorech a nárůstem emisí CO2 byla nejvíce patrná při analýze údajů podle zemí. Jen tři země zaznamenaly zlepšení hodnoty emisí CO2: Norsko, Nizozemsko a Finsko. V Norsku byla dostatečně velká poptávka po elektrických a hybridních automobilech (s 57% tržním podílem) aby absorbovala pokles vyvolaný poklesem prodeje vznětových motorů (-28 %). V Nizozemsku bylo zlepšení způsobeno nárůstem poptávky po vozidlech s alternativními systémy pohonu (AFV) o 74 %, takže se podílely na 11 % z celkového trhu. Tento trh je však stále silně závislý na vozidlech na benzin, které tvoří 76 % trhu. Nejhorší výkon byl zaznamenán ve Velké Británii, kde proběhla jedna z nejagresivnějších kampaní proti naftě.
Toyota opět získala vedoucí postavení mezi nejprodávanějšími vozy z hlediska emisí CO2 a poprvé od začátku sledování průměrných emisí CO2 zaznamenala průměrnou hodnotu pod hranicí 100 g/km. V loňském roce představovaly 60 % jejích registrací vozidla s hybridním pohonem. Toyota byla také jednou z pouhých pěti značek, které zaznamenaly zlepšení ve srovnání s rokem 2017 poklesem emisí o 1,4 g/km. To bylo způsobeno především dobrými prodejními výsledky modelu Toyota C-HR ve spojení s kombinací typu paliva.
Nissan zaznamenal největší zlepšení díky silnému prodeji elektromobilu Leaf, který se stal v roce 2018 nejlépe prodávaným vozem s elektrickým pohonem v Evropě a zároveň zaznamenal pokles prodeje svých nejprodávanějších vozů, což jsou SUV.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz