name | autoweek.cz
Ghosn ukazuje na Macrona
11.01.2020 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Carlos Ghosn v Bejrútu uvedl, že překvapivý tah, který před pěti lety zorganizoval tehdejší ministr hospodářství Emmanuel Macron, naboural vztahy mezi Renaultem a Nissanem a uvedl do pohybu sled událostí, které nakonec vedly k jeho pádu.
Na tiskové konferenci v Bejrútu Carlos Ghosn prohlásil, že byl zatčen proto, aby Japonci zabránili užšímu spojení mezi Nissanem a Renaultem, o něž usiloval president Emmanuel Macron. Ghosn tvrdí, že navrhoval spojení automobilek formou holdingové společnosti, která se mohla spojit i s Fiat Chrysler Automobiles.
Bývalý generální ředitel Renaultu a Nissanu ve svém prohlášení ukázal na francouzského presidenta Emmanuela Macrona a obvinil jej, že jako ministr hospodářství vyvolal zlobu vedoucích pracovníků Nissanu a úředníků v Japonsku tím, že se pokusil Nissan dostat pod kontrolu Renaultu. Ghosn sice Macrona přímo nejmenoval, nicméně ze souvislostí bylo zcela jasné koho míní když naznačil, že francouzská vláda na něm požadovala, aby proti jeho vůli prosadil úplné sloučení obou automobilek.
Ghosn řekl, že vedoucí pracovníci Nissanu a japonští vládní činitelé byli v roce 2015 šokováni rozhodnutím francouzské vlády náhle navýšit svá hlasovací práva ve společnosti Renault. Nečekaným nákupem akcií tehdejší ministr hospodářství Macron navýšil podíl francouzského státu v Renaultu. Francie jednorázově zvýšila svůj podíl ve společnosti Renault proto, aby využila nový zákon, který dlouhodobým investorům udělil dvojnásobná hlasovací práva s právem blokování. Tehdejší ministr Macron Ghosna na tento krok předem neupozornil.
„To vyvolalo velkou hořkost, a to nejen ve vedení Nissanu, ale také v japonské vládě. A tady začal problém,“ sdělil Ghosn novinářům. Renault prostřednictvím svého podílu 43,4% plně ovládal Nissan. Podle francouzských a japonských zdrojů tento krok rozzlobil japonskou stranu aliance Renault-Nissan, protože se obávala, že chlouba japonského automobilového průmyslu zcela spadne pod kontrolu francouzské vlády. Od doby, kdy Renault v roce 1999 zachránil Nissan před bankrotem, rovnováha sil se změnila, protože Nissan v posledních několika letech rostl a zvyšoval svůj zisk.
Ghosn krok francouzské vlády uvádí jako bod zvratu, od něhož se datuje napjatý vztah mezi oběma partnery. V následujícím osmiměsíčním souboji mezi Macronovým ministerstvem a Hirotem Saikawou, tehdy druhým nejmocnějším mužem Nissanu, Ghosn dohlížel na vyjednávání dohody o omezení role Francie jako investora a Renaultu jako největšího akcionáře Nissanu. Tato dohoda se ale ve vedení Renaultu setkala s kritikou, protože údajně svazuje ruce investorů.
Na začátku roku 2018 Francie, kde se mezi tím Macron stal presidentem, vyzvala Ghosna aby „upevnil“ spojení Renault s Nissanem jako podmínku obnovení jeho mandátu generálního ředitele francouzské automobilky. Ghosn tvrdí, že vládu varoval, že Japonsko s tím nebude souhlasit dokud bude francouzský stát akcionářem Renaultu. Přestože Francie svůj podíl po Macronově nečekaném tahu v roce 2015 opět snížila, je stále nejdůležitějším akcionářem Renaultu s dvojitým hlasovacím právem, přičemž Nissan jím jako druhý největší akcionář nedisponuje.
Jeden z vedoucích pracovníků Renaultu pro agenturu Reuters ovšem nabídl jinou interpretaci těchto událostí. Podle něho ve skutečnosti žádné skutečné spojenectví mezi oběma automobilkami neexistuje. Místo toho se Ghosn snažil spojit obě společnosti, které nikdy nechtěly spolupracovat, a tak se stal nezbytným spojovacím článkem mezi nimi s tím, že bránil přímé komunikaci mezi nimi.
Ghosn je vyšetřován i ve Francii kvůli milionům eur, které zaplatil distributorovi Renaultu na Středním východě. Ghosn tvrdí, že šlo o běžný poplatek pro úspěšného obchodního partnera s tím, že pokud bude předvolán, pak francouzskému soudu vše objasní.
Ghosn také uvedl, že francouzská vláda jej během jeho internace v Japonsku nepodporovala. Kvůli významu aliance Renault-Nissan Macronova vláda nechtěla překročit hranici a jen trvala na tom, že je třeba respektovat presumpci neviny. Nyní Ghosn dal najevo, že žádnou pomoc z Paříže nepožaduje: „Od francouzské vlády nic nežádám.“
Bývalý generální ředitel Renaultu a Nissanu ve svém prohlášení ukázal na francouzského presidenta Emmanuela Macrona a obvinil jej, že jako ministr hospodářství vyvolal zlobu vedoucích pracovníků Nissanu a úředníků v Japonsku tím, že se pokusil Nissan dostat pod kontrolu Renaultu. Ghosn sice Macrona přímo nejmenoval, nicméně ze souvislostí bylo zcela jasné koho míní když naznačil, že francouzská vláda na něm požadovala, aby proti jeho vůli prosadil úplné sloučení obou automobilek.
Ghosn řekl, že vedoucí pracovníci Nissanu a japonští vládní činitelé byli v roce 2015 šokováni rozhodnutím francouzské vlády náhle navýšit svá hlasovací práva ve společnosti Renault. Nečekaným nákupem akcií tehdejší ministr hospodářství Macron navýšil podíl francouzského státu v Renaultu. Francie jednorázově zvýšila svůj podíl ve společnosti Renault proto, aby využila nový zákon, který dlouhodobým investorům udělil dvojnásobná hlasovací práva s právem blokování. Tehdejší ministr Macron Ghosna na tento krok předem neupozornil.
„To vyvolalo velkou hořkost, a to nejen ve vedení Nissanu, ale také v japonské vládě. A tady začal problém,“ sdělil Ghosn novinářům. Renault prostřednictvím svého podílu 43,4% plně ovládal Nissan. Podle francouzských a japonských zdrojů tento krok rozzlobil japonskou stranu aliance Renault-Nissan, protože se obávala, že chlouba japonského automobilového průmyslu zcela spadne pod kontrolu francouzské vlády. Od doby, kdy Renault v roce 1999 zachránil Nissan před bankrotem, rovnováha sil se změnila, protože Nissan v posledních několika letech rostl a zvyšoval svůj zisk.
Ghosn krok francouzské vlády uvádí jako bod zvratu, od něhož se datuje napjatý vztah mezi oběma partnery. V následujícím osmiměsíčním souboji mezi Macronovým ministerstvem a Hirotem Saikawou, tehdy druhým nejmocnějším mužem Nissanu, Ghosn dohlížel na vyjednávání dohody o omezení role Francie jako investora a Renaultu jako největšího akcionáře Nissanu. Tato dohoda se ale ve vedení Renaultu setkala s kritikou, protože údajně svazuje ruce investorů.
Na začátku roku 2018 Francie, kde se mezi tím Macron stal presidentem, vyzvala Ghosna aby „upevnil“ spojení Renault s Nissanem jako podmínku obnovení jeho mandátu generálního ředitele francouzské automobilky. Ghosn tvrdí, že vládu varoval, že Japonsko s tím nebude souhlasit dokud bude francouzský stát akcionářem Renaultu. Přestože Francie svůj podíl po Macronově nečekaném tahu v roce 2015 opět snížila, je stále nejdůležitějším akcionářem Renaultu s dvojitým hlasovacím právem, přičemž Nissan jím jako druhý největší akcionář nedisponuje.
Jeden z vedoucích pracovníků Renaultu pro agenturu Reuters ovšem nabídl jinou interpretaci těchto událostí. Podle něho ve skutečnosti žádné skutečné spojenectví mezi oběma automobilkami neexistuje. Místo toho se Ghosn snažil spojit obě společnosti, které nikdy nechtěly spolupracovat, a tak se stal nezbytným spojovacím článkem mezi nimi s tím, že bránil přímé komunikaci mezi nimi.
Ghosn je vyšetřován i ve Francii kvůli milionům eur, které zaplatil distributorovi Renaultu na Středním východě. Ghosn tvrdí, že šlo o běžný poplatek pro úspěšného obchodního partnera s tím, že pokud bude předvolán, pak francouzskému soudu vše objasní.
Ghosn také uvedl, že francouzská vláda jej během jeho internace v Japonsku nepodporovala. Kvůli významu aliance Renault-Nissan Macronova vláda nechtěla překročit hranici a jen trvala na tom, že je třeba respektovat presumpci neviny. Nyní Ghosn dal najevo, že žádnou pomoc z Paříže nepožaduje: „Od francouzské vlády nic nežádám.“
Další články
© 2025 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz