name | autoweek.cz

Jak dál po Ghosnovi?

Jak dál po Ghosnovi?

03.12.2018 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Členové aliance Renault-Nissan-Mitsubishi se sešli poprvé od zatčení nejvyššího představitele aliance i všech tří automobilek Carlose Ghosna. Na základě jednání v Amsterdamu tvrdí, že chtějí pokračovat ve spolupráci.
Svržený gigant automobilového průmyslu Carlos Ghosn by měl z rozhodnutí japonských vyšetřovatelů zůstat v tokijské vazbě dalších 10 dní. Nejvyšší představitel aliance i všech tří automobilek byl před dvěma týdny zatčen pro podezření, že s pomocí člena představenstva Nissanu Grega Kellyho podhodnotil své příjmy o 44 milionů dolarů a při nákupu exkluzivních rezidencí využíval neoprávněným způsobem majetek společnosti Nissan. V důsledku toho byli oklamáni investoři na tokijské burze. Ghosn by měl být propuštěn 10. prosince pokud úřady do té doby nevznesou obžalobu, což je nepravděpodobné.
 
Ghosn údajně sdělil svým kolegům, že podle japonských předpisů má právo nehlásit celé své příjmy s odkladem až do jeho odchodu do důchodu. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire tvrdí, že z hlediska francouzských zákonů se Ghosn nedopustil ničeho protiprávního.
 
Každý po svém ale v jednotě
Ačkoliv na Ghosnovo zatčení tři členové aliance reagovali různě, navenek tvrdí, že mají v úmyslu pokračovat ve spolupráci. „V posledních několika dnech všechna představenstva společností Groupe Renault, Nissan Motor a Mitsubishi Motors - jednotlivě i kolektivně - důrazně potvrdila svůj silný závazek vůči Alianci. Aliance v posledních dvou desetiletích dosáhla bezkonkurenčního úspěchu. Zůstáváme plně odhodláni pokračovat v alianční spolupráci,“ uvedli zástupci tří společností ve společném prohlášení po jednání v Amsterdamu.
 
Představenstvo Nissanu už krátce po jeho zatčení Ghosna odvolalo z funkce předsedy. Vedení Mitsubishi Motors se ke stejnému kroku odhodlalo až o několik dní později. Na druhou stranu Renault ponechal Ghosna ve funkci generálního ředitele společnosti, pouze jmenoval Thierryho Bollorého jeho dočasným zástupcem pro řízení každodenní agendy (nikoliv jeho zastupováním ve funkci generálního ředitele!).
 
Společné prohlášení má za cíl zmírnit obavy investorů, že strategická aliance, kterou Ghosn vybudoval je na pokraji rozpadu. Aliance přináší všem zúčastněným obrovský ekonomický přínos s ohledem na sdílení technologií a platforem ale i společné vyjednávání se subdodavateli a z navzájem propojených investic.
 
Podivná role Emmanuel Macrona
Reuters uvedl, že francouzský prezident Emmanuel Macron chce vyvolat setkání s japonským předsedou vlády Shinzem Abem, aby spolu jednali o Ghosnově zatčení. Ghosn má francouzské a brazilské občanství a francouzská vláda kontroluje 15 % akcií společnosti Renault. Macron proto chce být seznámen s okolnostmi vyšetřování. Jenže Abe Macronovi vzkázal, že by o budoucnosti spolupráce obou společností měli rozhodovat soukromí akcionáři a nikoliv vlády.
 
Emmanuel Macron v dubnu 2015 ještě jako ministr průmyslu ve vládě prosadil překvapivý nákup akcií skupiny Renault. Tím zvýšil podíl státu, který má dvojnásobná hlasovací práva, aby zabránil Ghosnově snaze dosáhnout fúzi Renaultu a Nissanu. Macron tím chtěl zabránit možnému přesunu výroby Renaultu do závodů mimo Francii. Investoři tento krok vnímali jako bezprecedentní zásah státu do řízení soukromé společnosti.
 
Ghosnovo postavení se do té doby zdálo být neotřesitelné. Vycházel z toho, že má vliv na ministry a kdykoliv potřebuje, tak může jednat přímo s předsedou vlády. Jenže nedocenil sílu postavení mladého ministra průmyslu podporovaného francouzských bank. Macronova operace s následným opětovným prodejem akcií vyvolal nedůvěru ve vedení Nissanu. Předpokládá se, že právě zde jsou zárodky toho, co se nyní stalo.
 
Macron poté, co změřil spojení Renaultu a Nissanu, založil vlastní politické hnutí a vydal se do úspěšného boje o Elysejský palác.
 
Nissan se brání vlivu francouzské vlády
Ghosn poté, co se vzdal funkce generálního ředitele Nissan Motor, doporučil Saikawu jako svého nástupce ale nadále zůstal předsedou představenstva. Saikawa se stal generálním ředitelem Nissan Motor k 1. dubnu 2017. Jenže Saikawa od té chvíle bojoval s vedením Renaultu proti tomu, že na základě alianční dohody má francouzská strana právo jmenovat členy představenstva a výkonné ředitele japonské společnosti. To znamenalo, že japonská společnost je v podstatě pod kontrolou francouzské vlády, což události roku 2015 jasně potvrdily. Skutečnost, že se mezi tím Macron stal presidentem obavy Japonců ještě umocnila.
 
V posledních měsících se proto rozpoutal zákulisní boj mezi Ghosnem a  Saikawou. Ghosn nadále hledal cestu, jak realizovat svůj dlouhodobý cíl spojit obě společností, přičemž Nissan mezi tím díky Ghosnovi získal navíc kontrolu nad automobilkou Mitsubishi. Naopak velká část (nikoliv všichni) vedoucí představitelé Nissanu začali usilovat o zpětné odkoupení akcií od Renaultu a tím i vymanění se z kontroly ze strany francouzské vlády. Jenže přitom opět naráželi na odmítání ze strany Macronových zástupců v představenstvu Renaultu.
 
Podle zpráv japonských médií to měl být právě Saikawa, kdo japonským úřadům ohlásil Ghosnovo protiprávní jednání, na základě čehož byl 19. listopadu zatčen když vystupoval ze svého letadla.
 
Renault ztratil kontrolu nad Nissanem
Jednání o budoucnosti Aliance v Amsterdamu navenek ukázala snahu všech tří partnerů o další spolupráci. Jenže postavení Renaultu jako dnes už mnohem slabšího partnera je složit. Poslední kroky presidenta Macrona o stabilizaci vše ještě víc komplikují. Snaha francouzské vlády intervenovat ve prospěch Renaultu způsobila, že francouzská automobilka ve skutečnosti zcela ztratila kontrolu nad Nissanem, ačkoliv je jeho největším akcionářem. To má samozřejmě dopad i na vyjednávání o budoucí podobě Aliance.