name | autoweek.cz

Kombajny mohou být na silnicích velkým nebezpečím

06.08.2014 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Kombajny jsou velmi široké, pomalé a ne vždy se dají dobře rozpoznat. V případě srážky s kombajnem nejsou bezpečnostní zařízení v automobilu příliš platné. Odborníci DEKRA proto radí věnovat v současné době jízdě ve venkovské krajině obzvláštní pozornost.

Je období žní, a tak jsou kombajny a jiné sklízecí stroje běžně k vidění na polích. Aby se na pole dostaly, musejí se často pohybovat po silnicích nebo přes ně přejíždět. Tyto situace vedou k mimořádnému riziku závažných nehod, jak názorně ukázaly nárazové testy uskutečněné organizací DEKRA.

Kombajn odbočuje na venkovskou silnici. Žací lišta je patřičně rozmontována a je přepravována na přívěsu. Těžký stroj je ale pomalý a chvíli trvá, než zatočí. Nebezpečná situace vzniká, pokud ve stejné chvíli po venkovské silnici přijíždí velkou rychlostí automobil.

„Tyto situace bohužel v období žní často vedou k vážným dopravním nehodám,“ říká ředitel pro analýzu nehod u DEKRY Jörg Ahlgrimm. „Simulovali jsme tyto typické situace předcházející nehodám v rámci třech scénářů srážky, a to včetně toho nejhoršího, kterým je kolize s žací lištou.“

Již první dva nárazové testy, do kterých nebyla žací lišta zapojena, ukázaly, jak ničivé následky takové kolize mohou mít. Motocyklista jedoucí rychlostí 60 km/h, tedy nijak zvlášť rychle, narazí z boku do kola kombajnu.

„Pokud by se jednalo o skutečnou nehodu, motocyklista by utrpěl nesmírně vážná, pokud ne přímo smrtelná zranění,“ říká odborník DEKRA.

To samé platí pro druhý nárazový test, kdy vozidlo narazí čelně rychlostí 67 km/h do kombajnu s odmontovanou žací lištou.

„V tomto případě vůz zajíždí pod pevnou konstrukci kombajnu, tuhé součásti pronikají do vozu v oblasti horní části těla a hlavy. Při takovém scénáři jsou veškeré prvky pasivní bezpečnosti včetně airbagu a bezpečnostního pásu v podstatě k ničemu,“ konstatoval analytik DEKRA.

Třetí typ nárazového testu představuje naprosto nejhorší scénář. Motocyklista narazí ve středně velké rychlosti 65 km/h do přijíždějícího kombajnu, jenž v rozporu s předpisy jede po silnici s namontovanou žací lištou.

„Při tomto nárazu byla figurína doslova propíchána žací lištou,“ vysvětluje Jörg Ahlgrimm. “Osoba by neměla sebemenší šanci přežít.”

Nebezpečí spojená s kombajny a jinými žacími stroji vznikají z několika důvodů. Prvním je to, že kombajny jsou i bez nasazené žací lišty velmi široké a současně obvykle jezdí po poměrně úzkých venkovských silnicích. Žací stroje jsou rovněž pomalé a často není snadné je rozpoznat. Často se také přesouvají za soumraku nebo v noci, zejména když sklizeň vrcholí. To může rovněž vést k nebezpečným situacím.

Odborníci nepřicházejí s žádným účinným řešením problémů souvisejících s konstrukcí kombajnů a podobných strojů. Bezpečnostní prvky, například chrániče, zabraňující podjetí, nelze na tyto stroje namontovat, aniž by znemožňovaly jejich hlavní funkci, tedy práci na poli.

 „Nejedná se v zásadě o vozidla, ale zemědělské stroje. Jejich konstrukce odpovídá jejich zemědělskému využití a na silnicích se příliš často nepohybují. Konstrukce ochraňující jiné účastníky silničního provozu by se musela neustále připevňovat a opět sundávat,“ uvádí představitel DEKRA.

Odborníci z DEKRA proto apelují na uživatele silnic, aby byli během sklizně ostražití, zejména při jízdě venkovskou krajinou.

„Je důležité, abyste během této doby za všech okolností počítali s tím, že na silnicích se mohou objevit pomalu jedoucí zemědělské stroje nebo na tyto silnice mohou najíždět,“ říká Ahlgrimm. „To platí nejen pro kombajny, ale také pro traktory s přívěsy, které přepravují obilí.“

Odborníci na dopravní nehody apelují na provozovatele žacích strojů, aby vždy dodržovali bezpečnostní předpisy, i když po silnici ujedou i tu nejkratší vzdálenost. Odborník z DEKRA považuje za naprosté tabu, aby se na silnici pohyboval kombajn s nasazenou žací lištou: „Náš test s motocyklistou jasně ukázal, jak vážné důsledky to může mít.“