name | autoweek.cz

Německo připravuje strategii pro vodíkový pohon

11.02.2020 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Německo představilo návrh své strategie pro implementaci vodíku v průmyslu a dopravě. Plán předpokládá značné investice do výzkumu. Spolková republika si totiž již v minulém roce předsevzala, že bude lídrem v oblasti vodíkových technologií.

Do roku 2030 by podle návrhu strategie pro implementaci vodíku v průmyslu a dopravě Německo mělo být schopno vyrobit alespoň 20 % potřebného vodíku z obnovitelných zdrojů. Jde o tzv. zelený vodík vyrobený elektrolýzou z vody s využitím obnovitelných zdrojů elektrické energie. Za tímto účelem by ale bylo potřeba vystavět elektrolyzéry o výkonu 3 až 5 GW.
 
Návrh ministra hospodářství Petera Altmaiera předpokládá zavádění vodíku v řadě odvětví včetně dopravy. S tím ale nesouhlasí spolkové ministerstvo životního prostředí.
 
Budování infrastruktury
Ministr Altmaier očekává do roku 2030 zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v dopravě na 20 % (místo obligatorních 14 %, jak předepisuje EU). Nezbytná podpora čerpacích stanic na vodík bude Německo stát přibližně 3,4 miliardy eur. Zvýšena bude rovněž finanční podpora laboratoří, které mají testovat výrobu a aplikování vodíku v průmyslovém měřítku. Rozpočet pro testovací centra má být navýšen ze 400 na 650 milionů eur.
 
Německá vláda rovněž spolupracuje s provozovateli přepravních soustav zemního plynu na vytvoření čistě vodíkové přepravní cesty. Asociace těchto subjektů v úterý představila vizi vodíkové sítě o délce 5900 km, která by z 90 % byla tvořena již existující infrastrukturou.
 
Priorita německého předsednictví
Německo bude od poloviny letošního roku předsedat Evropské radě. Jednou z hlavních priorit jeho předsednictví bude, podle zveřejněné strategie, právě podpora vodíku. Na podnět německého předsednictví by měl být v roce 2021 předložen tzv. plynový balíček EU, v němž bude s velkou pravděpodobností hrát vodík hlavní roli. Německo chce rovněž podporovat propojování odvětví (tzv. sector coupling) mezi plynárenskými a elektrickými sítěmi.
 
V současnosti je v průmyslu stále používán především tzv. „šedý vodík“, vyráběný ze zemního plynu. „Zelený vodík“, vyrobený z čistě obnovitelné elektřiny je dražší a energeticky velmi náročný na výrobu, přičemž energetické ztráty dosahují až tří čtvrtin.