name | autoweek.cz
Osm států EU bojuje za zemní plyn
25.05.2020 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Skupina osmi členských zemí EU spojila své síly aby se pokusila obhájit roli zemního plynu v klimaticky neutrální Evropě. Jak konstatuje Euractiv, nejde o snahu jej udržet dlouhodobě, ale o vyjádření obav z rychlosti odchodu od zemního plynu.
Ve společném dokumentu skupina osmi členských zemí EU požaduje při přechodu k nulovým emisím do roku 2050 zvolit kombinované řešení elektřina - plyn. „Přechod založený výhradně na obnovitelných zdrojích energie nezohledňuje potřebu diverzifikovaného energetického mixu v EU,“ uvádí se v dokumentu. Dokument s názvem „Úloha zemního plynu v Evropě neutrální vůči klimatu“ - podepsaly Bulharsko, Česká republika, Litva, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Řecko a Slovensko.
Cílem je vytvořit prostor pro zemní plyn při přechodu od elektrické energie získávané spalováním uhlí, která je dominantním zdrojem elektřiny v mnoha členských států EU. „Při náhradě pevných fosilních paliv může zemní plyn a jiná plynná paliva, jako jsou biometan a dekarbonizované plyny, výrazně snížit emise," uvádí se v dokumentu.
Evropská komise počítá s tím, že elektrická energie pokryje 53 % energetické poptávky EU do roku 2050, kdy celá EU dospěje k nulovým emisím CO2. To ponechává prostor pro nejméně 40 % energie získávané ze zdrojů jako jsou plynná paliva. O těch Brusel tvrdí, že budou muset být plně dekarbonizovaná aby bylo dosaženo cíle EU stanoveného do roku 2050, tzn. aby se Evropa stala klimaticky neutrální.
Zemní plyn je hlavním hnacím motorem rychlého přechodu Evropy od uhelné energie a je cennou zálohou pro kolísající výrobu obnovitelné elektřiny z větrných a solárních zdrojů. Má také potenciál výraznou měrou snížit emise CO2 z automobilové dopravy, přičemž je v současné době jedinou dostupnou alternativou k naftě u nákladní dopravy na dlouhé vzdálenosti.
Plynárenský průmysl dlouhodobě připravuje přechod na biometan a vodík s využitím stávající infrastruktury k ukládání energie pro zimy, kdy je poptávka nejvyšší. „V nadcházejících letech obnovitelné a dekarbonizované plyny postupně nahradí zemní plyn, vytvoří nové příležitosti pro průmysl a energetický sektor a sníží riziko výpadku,“ uvádí osm zemí ve společném dokumentu.
Podle Euractivu podpora zemního plynu může působit překvapivě od zemí východní Evropy, které dlouhodobě čelí dominanci Ruska na trhu s plynem v EU. Jenže ten se v posledním desetiletí změnil, protože rostoucí počet plynovodů a obchodních uzlů způsobil pokles ceny a plyn se dostává rychleji tam, kde je potřeba, z velké části i díky financování EU. Kromě toho Polsko uzavřelo dohodu s USA o dodávkách zkapalněného plynu aby diverzifikovaly své potřeby a zbavily se závislosti na Rusku.
Když nyní Evropa směřuje k nulovým emisím, osm zemí tvrdí, že by tato infrastruktura měla být přeměněna na přepravu plynů s nízkými emisemi uhlíku a měla by umožnit dekarbonizaci za minimální náklady. „Zásadní význam má zachování podpory a finanční pomoci EU pro rozvoj plynárenské infrastruktury prostřednictvím strukturálních fondů a investičních půjček. Ukončení podpory dalšího rozvoje plynárenské infrastruktury, která posiluje energetický přechod, způsobí mnoha členským státům nedostatek investic k pokrytí obrovských potřeb klíčových projektů energetické infrastruktury,“ uvedlo osm zemí ve společném dokumentu.
Východoevropské země se nejvíce obávají nedostatku finančních prostředků na nové projekty v oblasti infrastruktury, zejména v důsledku krize COVID-19. V listopadu loňského roku se Evropská investiční banka EIB rozhodla od roku 2021 zastavit financování projektů s fosilními palivy vč. zemního plynu, což vyvolalo obavy v průmyslu v členských zemích z východu Evropy. Také Evropská komise se postavila proti fosilním plynům a uvedla, že jakákoli finanční podpora pro projekty v oblasti infrastruktury musí být zaměřena na dosažení cíle nulových emisí.
Ochránci životního prostředí nyní vyzývají Komisi, aby zastavila jakoukoli podporu infrastruktury pro zemní plyn. „Investice do plynovodů pro snížení emisí uhlíku jsou jako nákup mentolových cigaret ve snaze přestat kouřit. Věda mluví jasně - ve světě 1,5 °C není žádný prostor pro znečišťování fosilními plyny. Evropská unie musí místo toho urychlit renovaci budov a investovat do 100% obnovitelné energie aby snížila emise, vytvořila pracovní místa a vyhnula se plýtvání miliardami z veřejných peněz na podporování plamenů klimatické krize,“ řekla Tara Connollyová z Přátel planety Evropa.
Společný dokument osmi zemí EU nezpochybňuje nutnost postupného vyřazování fosilních plynů. „Hlavním cílem dokumentu je zdůraznit obavy týkající se rychlosti, nákladů a proveditelnosti přechodu,“ konstatoval Andreas Graf z německého think-tanku Agora Energiewende. Podle něj jsou obavy ve východních zemích EU z nedostatečného financování infrastruktury částečně oprávněné kvůli přísným kritériím pro veřejné půjčky a rozpočtu na plynovou infrastrukturu, který zvýhodňuje některé země. Zároveň ale uvedl, že části dokumentu „zrazují logiku dekarbonizace plynárenství, což může být neslučitelné s cílem EU dosáhnout neutrální klimatické změny.“
Podle Lisy Fischerové ze think-tanku E3G pro změnu klimatu by financování EU mělo podpořit země tak, aby „skočily z uhlí na nejlepší dostupná energetická řešení, jako jsou obnovitelné zdroje, energetická účinnost a vodík. Tento dokument naznačuje, že země v celé Evropě začaly přemýšlet o tom, jak se připravit na svět, v němž musíme nahradit fosilní plyn. To je něco, co bychom před pár lety neočekávali.“
Cílem je vytvořit prostor pro zemní plyn při přechodu od elektrické energie získávané spalováním uhlí, která je dominantním zdrojem elektřiny v mnoha členských států EU. „Při náhradě pevných fosilních paliv může zemní plyn a jiná plynná paliva, jako jsou biometan a dekarbonizované plyny, výrazně snížit emise," uvádí se v dokumentu.
Evropská komise počítá s tím, že elektrická energie pokryje 53 % energetické poptávky EU do roku 2050, kdy celá EU dospěje k nulovým emisím CO2. To ponechává prostor pro nejméně 40 % energie získávané ze zdrojů jako jsou plynná paliva. O těch Brusel tvrdí, že budou muset být plně dekarbonizovaná aby bylo dosaženo cíle EU stanoveného do roku 2050, tzn. aby se Evropa stala klimaticky neutrální.
Zemní plyn je hlavním hnacím motorem rychlého přechodu Evropy od uhelné energie a je cennou zálohou pro kolísající výrobu obnovitelné elektřiny z větrných a solárních zdrojů. Má také potenciál výraznou měrou snížit emise CO2 z automobilové dopravy, přičemž je v současné době jedinou dostupnou alternativou k naftě u nákladní dopravy na dlouhé vzdálenosti.
Plynárenský průmysl dlouhodobě připravuje přechod na biometan a vodík s využitím stávající infrastruktury k ukládání energie pro zimy, kdy je poptávka nejvyšší. „V nadcházejících letech obnovitelné a dekarbonizované plyny postupně nahradí zemní plyn, vytvoří nové příležitosti pro průmysl a energetický sektor a sníží riziko výpadku,“ uvádí osm zemí ve společném dokumentu.
Podle Euractivu podpora zemního plynu může působit překvapivě od zemí východní Evropy, které dlouhodobě čelí dominanci Ruska na trhu s plynem v EU. Jenže ten se v posledním desetiletí změnil, protože rostoucí počet plynovodů a obchodních uzlů způsobil pokles ceny a plyn se dostává rychleji tam, kde je potřeba, z velké části i díky financování EU. Kromě toho Polsko uzavřelo dohodu s USA o dodávkách zkapalněného plynu aby diverzifikovaly své potřeby a zbavily se závislosti na Rusku.
Když nyní Evropa směřuje k nulovým emisím, osm zemí tvrdí, že by tato infrastruktura měla být přeměněna na přepravu plynů s nízkými emisemi uhlíku a měla by umožnit dekarbonizaci za minimální náklady. „Zásadní význam má zachování podpory a finanční pomoci EU pro rozvoj plynárenské infrastruktury prostřednictvím strukturálních fondů a investičních půjček. Ukončení podpory dalšího rozvoje plynárenské infrastruktury, která posiluje energetický přechod, způsobí mnoha členským státům nedostatek investic k pokrytí obrovských potřeb klíčových projektů energetické infrastruktury,“ uvedlo osm zemí ve společném dokumentu.
Východoevropské země se nejvíce obávají nedostatku finančních prostředků na nové projekty v oblasti infrastruktury, zejména v důsledku krize COVID-19. V listopadu loňského roku se Evropská investiční banka EIB rozhodla od roku 2021 zastavit financování projektů s fosilními palivy vč. zemního plynu, což vyvolalo obavy v průmyslu v členských zemích z východu Evropy. Také Evropská komise se postavila proti fosilním plynům a uvedla, že jakákoli finanční podpora pro projekty v oblasti infrastruktury musí být zaměřena na dosažení cíle nulových emisí.
Ochránci životního prostředí nyní vyzývají Komisi, aby zastavila jakoukoli podporu infrastruktury pro zemní plyn. „Investice do plynovodů pro snížení emisí uhlíku jsou jako nákup mentolových cigaret ve snaze přestat kouřit. Věda mluví jasně - ve světě 1,5 °C není žádný prostor pro znečišťování fosilními plyny. Evropská unie musí místo toho urychlit renovaci budov a investovat do 100% obnovitelné energie aby snížila emise, vytvořila pracovní místa a vyhnula se plýtvání miliardami z veřejných peněz na podporování plamenů klimatické krize,“ řekla Tara Connollyová z Přátel planety Evropa.
Společný dokument osmi zemí EU nezpochybňuje nutnost postupného vyřazování fosilních plynů. „Hlavním cílem dokumentu je zdůraznit obavy týkající se rychlosti, nákladů a proveditelnosti přechodu,“ konstatoval Andreas Graf z německého think-tanku Agora Energiewende. Podle něj jsou obavy ve východních zemích EU z nedostatečného financování infrastruktury částečně oprávněné kvůli přísným kritériím pro veřejné půjčky a rozpočtu na plynovou infrastrukturu, který zvýhodňuje některé země. Zároveň ale uvedl, že části dokumentu „zrazují logiku dekarbonizace plynárenství, což může být neslučitelné s cílem EU dosáhnout neutrální klimatické změny.“
Podle Lisy Fischerové ze think-tanku E3G pro změnu klimatu by financování EU mělo podpořit země tak, aby „skočily z uhlí na nejlepší dostupná energetická řešení, jako jsou obnovitelné zdroje, energetická účinnost a vodík. Tento dokument naznačuje, že země v celé Evropě začaly přemýšlet o tom, jak se připravit na svět, v němž musíme nahradit fosilní plyn. To je něco, co bychom před pár lety neočekávali.“
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz