name | autoweek.cz
Recese je v Německu u konce?
27.07.2020 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Německá ekonomika by se mohla z koronavirového šoku zotavit rychleji, než si mnozí mysleli. Na základě prvních ukazatelů jsou ekonomičtí odborníci optimističtí a vidí ekonomiku na cestě obnovy. Ne všichni s tím ale souhlasí.
Ekonomové předních finančních institucí se domnívají, že německá ekonomika se už zotavuje po propadu způsobeném drastickými omezeními v době koronavirové pandemie. Přesto se na podzim očekává vlna bankrotů. Ústav pro světovou ekonomiku IfW obvinil spolkovou vládu z nedostatečné pomoci firmám.
„Na základě prvních ukazatelů jsme optimističtí,“ uvedl Marc Schattenberg z Deutsche Bank v průzkumu německé tiskové agentury DPA. Druhé čtvrtletí, které přineslo vyvrcholení koronavirové krize, byla překvapivě silné. Na základě nejnovějších ukazatelů Katharina Utermöhlová ze skupiny Allianz dokonce prohlásila: „Recese skončila. Německá ekonomika již nebojuje o přežití, situace nicméně zůstává kritická a nelze vyloučit nový propad.“
„Vývoz se opět zrychlil a například ztráty při obchodování s Čínou nejsou tak velké, jak jsme se obávali,“ řekl Schattenberg. Přesto varuje: „Ve druhé polovině roku nastanou nová obchodní rizika. Hrozba, že na konci roku po skončení přechodného období pravděpodobně nastane nekontrolovaný Brexit, není dobrá. S obavami také sledujeme vývoj v USA, kde má koronavirová krize obzvláště velký dopad.“
Bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder je ohledně nadcházejících měsíců skeptický: „Obávám se, že se na podzim ocitneme ve velmi obtížné situaci. Silnou stránkou Německa je průmysl, ale v současné době není objednáno žádné letadlo, prodává se méně aut a o velké stroje je minimální zájem. Dokud se katastrofální situace v USA a Latinské Americe nezlepší, mezinárodní trhy se nevrátí k normálu.“
V Německu proto bude podle Södera po letních prázdninách nutné prověřit, která opatření budou nezbytná pro podporu hospodářství: „Na podzim musíme udělat koronavirovou kontrolu a zjistit co doposud fungovalo a co ještě chybí.“
Federální ministr práce Hubertus Heil (SPD) k tomu dodal: „Dokáži si představit, že rozšíříme možnosti pro kurzarbeit. Společnosti a zaměstnanci budou pravděpodobně mít snadnější přístup ke kurzarbeitu po delší dobu. Budeme o tom rozhodovat v září.“ Organizační překážky byly odstraněny už v březnu v souvislosti s propuknutím pandemie. Zatímco v březnu kurzarbeit využívalo jen 2,49 milionu lidí, v současno době už to je více než 6,83 milionu lidí. Heil chce jednat i o struktuře kurzarbeitu pro rok 2021: „Chceme vytvářet pobídky pro to, aby ti, kteří jsou v tomto programu delší dobu mohli dobře využít čas kdy nepracují dalším vzděláváním. V první fázi hospodářského útlumu to nefungovalo, protože z důvodu ochrany před epidemií nebylo možné nabízet další školení.“
Podle IfW program ekonomických stimulů není z hlediska politiky stabilizace vhodně zaměřen, protože nepomáhá tam, kde mají společnosti největší problémy.
Vedoucí střediska prognostiky IfW Stefan Kooths tvrdí, že by byla přiměřená podpora ve formě grantů. „Každý měsíc se bez dostatečného objemu prodeje snižuje vlastní kapitál společností. Existují při tom velké rozdíly. Například stavebnictví bylo jen málo zasaženo, ale na stravovací služby nebo oblast výstav a veletrhů krize dopadla velmi tvrdě. Ve výrobním sektoru nebyly některé společnosti zasaženy vůbec, zatímco jiné mají obrovské ztráty.“
Ekonomický šéf IfW Kooths kritizoval i skutečnost, že povinnost firem ohlásit konkurz byla až do září pozastavena. Údaje o bankrotech jsou proto stále na velmi nízké úrovni. Společnosti vstoupily do krize v dobrém stavu, ale tato stabilita se každým měsícem vytrácí. Proto panují obavy, že od října nastane vlna bankrotů.
„Na základě prvních ukazatelů jsme optimističtí,“ uvedl Marc Schattenberg z Deutsche Bank v průzkumu německé tiskové agentury DPA. Druhé čtvrtletí, které přineslo vyvrcholení koronavirové krize, byla překvapivě silné. Na základě nejnovějších ukazatelů Katharina Utermöhlová ze skupiny Allianz dokonce prohlásila: „Recese skončila. Německá ekonomika již nebojuje o přežití, situace nicméně zůstává kritická a nelze vyloučit nový propad.“
„Vývoz se opět zrychlil a například ztráty při obchodování s Čínou nejsou tak velké, jak jsme se obávali,“ řekl Schattenberg. Přesto varuje: „Ve druhé polovině roku nastanou nová obchodní rizika. Hrozba, že na konci roku po skončení přechodného období pravděpodobně nastane nekontrolovaný Brexit, není dobrá. S obavami také sledujeme vývoj v USA, kde má koronavirová krize obzvláště velký dopad.“
Bavorský premiér a šéf CSU Markus Söder je ohledně nadcházejících měsíců skeptický: „Obávám se, že se na podzim ocitneme ve velmi obtížné situaci. Silnou stránkou Německa je průmysl, ale v současné době není objednáno žádné letadlo, prodává se méně aut a o velké stroje je minimální zájem. Dokud se katastrofální situace v USA a Latinské Americe nezlepší, mezinárodní trhy se nevrátí k normálu.“
V Německu proto bude podle Södera po letních prázdninách nutné prověřit, která opatření budou nezbytná pro podporu hospodářství: „Na podzim musíme udělat koronavirovou kontrolu a zjistit co doposud fungovalo a co ještě chybí.“
Federální ministr práce Hubertus Heil (SPD) k tomu dodal: „Dokáži si představit, že rozšíříme možnosti pro kurzarbeit. Společnosti a zaměstnanci budou pravděpodobně mít snadnější přístup ke kurzarbeitu po delší dobu. Budeme o tom rozhodovat v září.“ Organizační překážky byly odstraněny už v březnu v souvislosti s propuknutím pandemie. Zatímco v březnu kurzarbeit využívalo jen 2,49 milionu lidí, v současno době už to je více než 6,83 milionu lidí. Heil chce jednat i o struktuře kurzarbeitu pro rok 2021: „Chceme vytvářet pobídky pro to, aby ti, kteří jsou v tomto programu delší dobu mohli dobře využít čas kdy nepracují dalším vzděláváním. V první fázi hospodářského útlumu to nefungovalo, protože z důvodu ochrany před epidemií nebylo možné nabízet další školení.“
Podle IfW program ekonomických stimulů není z hlediska politiky stabilizace vhodně zaměřen, protože nepomáhá tam, kde mají společnosti největší problémy.
Vedoucí střediska prognostiky IfW Stefan Kooths tvrdí, že by byla přiměřená podpora ve formě grantů. „Každý měsíc se bez dostatečného objemu prodeje snižuje vlastní kapitál společností. Existují při tom velké rozdíly. Například stavebnictví bylo jen málo zasaženo, ale na stravovací služby nebo oblast výstav a veletrhů krize dopadla velmi tvrdě. Ve výrobním sektoru nebyly některé společnosti zasaženy vůbec, zatímco jiné mají obrovské ztráty.“
Ekonomický šéf IfW Kooths kritizoval i skutečnost, že povinnost firem ohlásit konkurz byla až do září pozastavena. Údaje o bankrotech jsou proto stále na velmi nízké úrovni. Společnosti vstoupily do krize v dobrém stavu, ale tato stabilita se každým měsícem vytrácí. Proto panují obavy, že od října nastane vlna bankrotů.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz