name | autoweek.cz

Škoda Vision iV - pohled pod karoserii

Škoda Vision iV - pohled pod karoserii

12.03.2019 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Škoda díky použití platformy MEB ve studii Vision iV představuje technologie, které nabízejí novou úroveň bezpečnosti a pohodlí. Za určitých okolností je dokonce schopna jezdit autonomně na úrovni 3. Sériová podoba se bude od roku 2020 vyrábět v Mladé Boleslavi.
Škoda pro studii Vision iV použila modulární platformu pro elektromobily MEB koncernu Volkswagen. Z hlediska automobilového průmyslu v České republice je zásadní, že na rozdíl od dalších připravovaných modelů se stejným základem (Volkswagen ID Neo, Audi Q4 e-tron nebo Seat el-Born) se sériová podoba tohoto vozu nebude vyrábět v nově budovaném koncernovém centru elektromobility ve Cvikově, ale v Mladé Boleslavi.
 
V platformě MEB je z důvodu úspory prostoru vysokonapěťový kapalinou chlazený Li-Ion akumulátor  uložen na chráněném místě v podlaze mezi nápravami. Akumulátor má kapacitu 83 kWh a umožňuje dojezd až 500 km v měřicím cyklu WLTP.
 
Pohon zajišťuje dvojice trakčních elektromotorů - jeden je umístěn na přední a druhý na zadní nápravě. Mají systémový výkon 225 kW (306 k). Ovládání toku energie mezi oběma elektromotory a akumulátorem je řízeno elektronicky. Inteligentní elektronika zajišťuje i plynulé a souběžné rozdělení točivého momentu podle okamžitého požadavku řidiče a aktuálních jízdních podmínek. Tím se optimálně využívá trakce všech čtyř kol. Inteligentní pohon všech kol se tak vždy stará o maximální míru dynamiky, jízdní stability a bezpečnosti jízdy.
 
Inovativní technologie, použitá ve studii Škoda Vision iV, zlepšuje bezpečnost i pohodlí cestujících. Pro orientaci v prostoru a rychlé reakce na vzniklé situace je vůz vybaven mnoha laserovými skenery, radarovými senzory a kamerami. To umožňuje velmi přesné fungování a rychlé reakce asistenčních systémů, mezi něž patří například asistent pro jízdu v kolonách. Studie Škoda Vision iV je rovněž schopna automaticky zaparkovat.
 
Rozsáhlé možnosti konektivity umožňují přímou komunikaci s ostatními řidiči, vozidly a s infrastrukturou, jako jsou například národní dopravní centra. Díky tomu může rychleji a přesněji reagovat na aktuální situaci v silničním provozu. Spolu s využitím mnoha jízdních asistentů to navíc umožňuje v určitých situacích používat automatizované řízení úrovně 3, což znamená, že se systém může například zcela ujmout řízení na dálnici. Přitom řídí předjíždění, vyhýbání, zrychluje a brzdí. Jen v nebezpečných situacích je řidič vyzván, aby se ve stanoveném čase opět ujal volantu. Od autonomního řízení úrovně 3 vozy automaticky komunikují i mezi sebou a vyměňují si informace o případných nebezpečných situacích.