name | autoweek.cz
Snížení emisí uhlíku v Evropě zajišťují jen ti nejchudší
05.01.2021 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Zpráva společnosti Oxfam odhaluje významné rozdíly v emisích CO2 mezi evropskými zeměmi, ale především ukazuje, že ti bohatí přispívají k emisím skleníkových plynů v Evropě nepřiměřeně vysokou mírou, zatímco emise snižují jen ti nejchudší.
Analýza nevládní organizace zaměřené na boj proti chudobě Oxfam a Stockholmského institutu pro životní prostředí odhaluje obrovskou nerovnost v původu emisí CO2 v Evropě. Snížení emisí v EU bylo od roku 1990 dosaženo pouze občany EU s nižšími a středními příjmy. Zatímco nejchudší polovina Evropanů snížila emise o čtvrtinu, celkové emise působené nejbohatšími 10 % občanů nadále rostou.
Aby bylo možné dosáhnout významnější snížení emisí CO2, požadované do roku 2030, musí podle Oxfamu vedení EU dát Zelenou dohodu do souladu se spravedlností a zaměřit se na výraznější snížení emisí u bohatších Evropanů a zároveň podpořit občany s nižšími příjmy. „Snížení emisí uhlíku v EU přinesli jen chudší Evropané, zatímco ti nejbohatší si užívají bezplatnou jízdu. Nyní však musí každý přidat svůj díl, abychom v příštím desetiletí dosáhli potřebné výrazné snížení emisí,“ uvedl šéf klimatické politiky společnosti Oxfam Tim Gore.
Analýza ukazuje, že 10 % nejbohatších Evropanů je odpovědných za 27 % z celkového objemu emisí, tedy stejné množství jako celá nejchudší polovina dohromady, přičemž nejbohatší 1 % občanů EU působí 7 % emisí. Zatímco nejbohatších 10 % občanů EU od roku 1990 své emise zvýšilo o 3 % a nejbohatší 1 % dokonce o 5 %, tak 40 % Evropanů se středními příjmy, kteří ročně vydělávají mezi 20 000 až 40 999 eur (525 000 až 1 075 000 Kč), bylo odpovědných za necelou polovinu emisí a zajistilo jejich snížení o 13 %. Nejchudší polovina Evropanů snížila své emise o 24 %.
Oxfam proto požaduje, aby EU využila evropskou Zelenou dohodu k nápravě a boji proti nerovnosti při snižování emisí uhlíku. „Zelená dohoda EU se může zaměřit na emise nejbohatších a zároveň mít prospěch pro Evropany s nižšími příjmy. Je na čase zakázat velká SUV, zdanit letecká paliva a investovat do renovací bytů a veřejné dopravy aby se ukončila palivová chudoba, vytvořily se miliony důstojných pracovních míst a zajistil se čistší vzduch pro všechny,“ řekl Gore.
Rozdíly jsou patrné také mezi členskými státy. S 10 % nejbohatšími občany v Německu, Itálii, Francii a Španělsku je přibližně 25,8 milionu lidí odpovědných za stejný objem emisí jako celá populace 16 členských států čítající 84,8 milionu lidí.
„Je ohromující, že i když emise za posledních 30 let mírně poklesly, od nejbohatších obyvatel v Evropě stále rostly. Klimatický problém nelze vyřešit, pokud potřeba luxusu nadále poroste,“ uvedl vedoucí vědecký pracovník Stockholmského institutu pro životní prostředí Sivan Kartha.
Letecká doprava a cestování autem vytváří přibližně 30 - 40 % uhlíkové stopy Evropanů s nejvyššími příjmy. Emise z dopravy od roku 1990 ve všech členských státech kromě dvou vzrostly a jsou odpovědné za přibližně čtvrtinu celkových emisí EU. Evropa nese odpovědnost za 15 % celosvětové produkce emisí CO2, přestože je domovem pouze 7 % světové populace. Oxfam odhaduje, že EU by měla snížit své emise o více než 65 % pokud má splnit svůj podíl na celosvětovém snížení emisí.
Aby EU do roku 2030 omezila globální oteplování na 1,5 °C, jak je stanoveno v Pařížské dohodě, musela by podle Oxfamu být uhlíková stopa nejbohatších 10 % občanů EU 10x menší, přičemž nejbohatší 1 % by muselo snížit emise 30x. Ve srovnání s tím nejchudší polovina občanů potřebuje snížit emise o 50 %.
Tim Gore varoval, že zjištěná nevyváženost v emisích může zmařit cíle EU v oblasti klimatu pokud její vedoucí představitelé nepřijmou společný přístup nejen ke snižování emisí, ale i k řešení nerovnosti, jak ukázaly protesty Žlutých vest ve Francii.
Studie Oxfamu uvádí, že nejbohatších 10 % světové populace (tj. s ročním příjmem nad 35 000 USD, tedy 750 000 Kč), zahrnující přibližně 630 milionů lidí, je odpovědných za 52 % celosvětových emisí. Podle zprávy bylo v letech 1990 až 2015 1 % nejbohatších ze světové populace, vydělávající více než 100 000 USD ročně (2 135 000 Kč) zodpovědné za dvojnásobné množství emisí CO2 než celá chudší polovina světa. Emise CO2 se během 25 let zvýšily o 60 %, ale nárůst emisí od nejbohatšího 1 % obyvatel byl třikrát větší než nárůst emisí od nejchudší poloviny obyvatel.
Oxfam varuje, že pokud se tento stav nedostane pod kontrolu, tak v příštím desetiletí emise uhlíku jen od nejbohatších 10 % obyvatel světa postačí ke zvýšení úrovně nad bod, který způsobí globální zvýšení teploty o 1,5 °C i když by celý zbytek světa okamžitě snížil své emise na nulu. Oxfam proto chce zvýšení daní z luxusního zboží produkovaného nebo produkujícího velký objem CO2 pro získání prostředků na investice do alternativ s nízkými emisemi uhlíku. „Nejde o lidi, kteří letí na jednu rodinnou dovolenou za rok, ale o ty, kteří každý měsíc podnikají dálkové lety, a to je poměrně malá skupina lidí,“ řekl Gore.
Aby bylo možné dosáhnout významnější snížení emisí CO2, požadované do roku 2030, musí podle Oxfamu vedení EU dát Zelenou dohodu do souladu se spravedlností a zaměřit se na výraznější snížení emisí u bohatších Evropanů a zároveň podpořit občany s nižšími příjmy. „Snížení emisí uhlíku v EU přinesli jen chudší Evropané, zatímco ti nejbohatší si užívají bezplatnou jízdu. Nyní však musí každý přidat svůj díl, abychom v příštím desetiletí dosáhli potřebné výrazné snížení emisí,“ uvedl šéf klimatické politiky společnosti Oxfam Tim Gore.
Analýza ukazuje, že 10 % nejbohatších Evropanů je odpovědných za 27 % z celkového objemu emisí, tedy stejné množství jako celá nejchudší polovina dohromady, přičemž nejbohatší 1 % občanů EU působí 7 % emisí. Zatímco nejbohatších 10 % občanů EU od roku 1990 své emise zvýšilo o 3 % a nejbohatší 1 % dokonce o 5 %, tak 40 % Evropanů se středními příjmy, kteří ročně vydělávají mezi 20 000 až 40 999 eur (525 000 až 1 075 000 Kč), bylo odpovědných za necelou polovinu emisí a zajistilo jejich snížení o 13 %. Nejchudší polovina Evropanů snížila své emise o 24 %.
Oxfam proto požaduje, aby EU využila evropskou Zelenou dohodu k nápravě a boji proti nerovnosti při snižování emisí uhlíku. „Zelená dohoda EU se může zaměřit na emise nejbohatších a zároveň mít prospěch pro Evropany s nižšími příjmy. Je na čase zakázat velká SUV, zdanit letecká paliva a investovat do renovací bytů a veřejné dopravy aby se ukončila palivová chudoba, vytvořily se miliony důstojných pracovních míst a zajistil se čistší vzduch pro všechny,“ řekl Gore.
Rozdíly jsou patrné také mezi členskými státy. S 10 % nejbohatšími občany v Německu, Itálii, Francii a Španělsku je přibližně 25,8 milionu lidí odpovědných za stejný objem emisí jako celá populace 16 členských států čítající 84,8 milionu lidí.
„Je ohromující, že i když emise za posledních 30 let mírně poklesly, od nejbohatších obyvatel v Evropě stále rostly. Klimatický problém nelze vyřešit, pokud potřeba luxusu nadále poroste,“ uvedl vedoucí vědecký pracovník Stockholmského institutu pro životní prostředí Sivan Kartha.
Letecká doprava a cestování autem vytváří přibližně 30 - 40 % uhlíkové stopy Evropanů s nejvyššími příjmy. Emise z dopravy od roku 1990 ve všech členských státech kromě dvou vzrostly a jsou odpovědné za přibližně čtvrtinu celkových emisí EU. Evropa nese odpovědnost za 15 % celosvětové produkce emisí CO2, přestože je domovem pouze 7 % světové populace. Oxfam odhaduje, že EU by měla snížit své emise o více než 65 % pokud má splnit svůj podíl na celosvětovém snížení emisí.
Aby EU do roku 2030 omezila globální oteplování na 1,5 °C, jak je stanoveno v Pařížské dohodě, musela by podle Oxfamu být uhlíková stopa nejbohatších 10 % občanů EU 10x menší, přičemž nejbohatší 1 % by muselo snížit emise 30x. Ve srovnání s tím nejchudší polovina občanů potřebuje snížit emise o 50 %.
Tim Gore varoval, že zjištěná nevyváženost v emisích může zmařit cíle EU v oblasti klimatu pokud její vedoucí představitelé nepřijmou společný přístup nejen ke snižování emisí, ale i k řešení nerovnosti, jak ukázaly protesty Žlutých vest ve Francii.
Studie Oxfamu uvádí, že nejbohatších 10 % světové populace (tj. s ročním příjmem nad 35 000 USD, tedy 750 000 Kč), zahrnující přibližně 630 milionů lidí, je odpovědných za 52 % celosvětových emisí. Podle zprávy bylo v letech 1990 až 2015 1 % nejbohatších ze světové populace, vydělávající více než 100 000 USD ročně (2 135 000 Kč) zodpovědné za dvojnásobné množství emisí CO2 než celá chudší polovina světa. Emise CO2 se během 25 let zvýšily o 60 %, ale nárůst emisí od nejbohatšího 1 % obyvatel byl třikrát větší než nárůst emisí od nejchudší poloviny obyvatel.
Oxfam varuje, že pokud se tento stav nedostane pod kontrolu, tak v příštím desetiletí emise uhlíku jen od nejbohatších 10 % obyvatel světa postačí ke zvýšení úrovně nad bod, který způsobí globální zvýšení teploty o 1,5 °C i když by celý zbytek světa okamžitě snížil své emise na nulu. Oxfam proto chce zvýšení daní z luxusního zboží produkovaného nebo produkujícího velký objem CO2 pro získání prostředků na investice do alternativ s nízkými emisemi uhlíku. „Nejde o lidi, kteří letí na jednu rodinnou dovolenou za rok, ale o ty, kteří každý měsíc podnikají dálkové lety, a to je poměrně malá skupina lidí,“ řekl Gore.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz