name | autoweek.cz
V rámci obnovy EU přitvrdí ve snižování emisí
30.04.2020 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Evropský parlament se připravuje na tvrdá jednání o cílech EU v oblasti klimatu do roku 2030. Rostou snahy zpřísnit cíl EU snížit emise CO2 do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 nikoliv o dohodnutých 40 %, ale o 50 % nebo dokonce 55 %. Nyní je navrhováno dokonce snížení emisí o 65 %.
Švédská sociální demokratka Jytte Gutelandová, která jménem poslanců Evropského parlamentu vede jednání o novém zákoně EU o klimatu, nyní oznámila, že podpoří cíl snížení emisí CO2 do roku 2030 o 65 %. „Myslím, že v této době je důležité předkládat návrhy, které jsou v souladu s tím, co říkají vědci, že je nutné,“ řekla Gutelandová.
Environmentální aktivisté tomuto návrhu tleskají. „Velkou lekcí krize COVID-19 je, že vlády musí poslouchat vědu a podle toho jednat. EU musí ke klimatické nouzi přistupovat stejným způsobem. Miliardy, které budou vynaloženy na obnovu po pandemii koronaviru, umožní realizovat nebo zničit opatření EU v oblasti klimatu,“ uvedl poradce EU pro klimatickou politiku, člen hnutí Greenpeace Sebastian Mang.
Cíl navržený Jytte Gutelandovou značně překračuje zvažované snížení emisí CO2 o 50 - 55 %, které slíbila Evropská komise v rámci iniciativy Zelená dohoda (Green Deal), takže Gutelandová s cílovým snížením 65% pravděpodobně nezíská podporu většiny v Evropském parlamentu. Posiluje ale šance na větší zpřísnění než se původně předpokládalo.
Lidovci pro 50 %
Evropská lidová strana (EPP), nejsilnější politická skupina v Evropském parlamentu se zdaleka největším zastoupením v Evropské komisi shromáždění EU (z ČR jsou její součástí KDU-ČSL a TOP 09), uvedla, že je připravena podpořit zvýšený cíl snížení emisí CO2 do roku 2030 o 50 %, ale není ochotna přijmout větší snížení bez důkladné analýzy nákladů a přínosů, stejně jako srovnatelných závazků jiných velkých znečišťovatelů, jako jsou USA a Čína.
„Skupina PPE chce do roku 2030 stanovit cíle snížení emisí CO2 na nejméně 50 % s možností zvýšit tuto hodnotu na 55 % pokud budou splněny určité podmínky. Abychom se dostali z cíle 50 % na 55 % potřebujeme předchozí posouzení dopadů a mezinárodní spolupráci,“ uvedla Esther de Langeová, nizozemská poslankyně Evropského parlamentu, která je místopředsedkyní EPP. Německá kancléřka Angela Merkelová má stejný názor, když nedávno uvedla, že vítá plán Komise zvýšit cíl na 50 až 55 % do roku 2030.
Rozdílné postoje parlamentních frakcí
Evropští konzervativci a reformisté (ECR, za ČR ODS), jakož i pravicová uskupení jsou proti cíli 65 %, zatímco sociální demokraté (S&D, za ČR Sociální demokracie) a levice (GUE/NGL) jej obecně podporují.
Klíčovým hráčem při utváření konečné pozice Evropského parlamentu bude liberální frakce Obnovit Evropu (za ČR je jejím členem hnutí ANO) podporovaná stranou En Marche francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Její člen, francouzský europoslanec Pascal Canfin, který je předsedou vlivného environmentálního výboru Evropského parlamentu, věří, že vyhraje cíl 55 %: „Víme, že v Parlamentu existuje pouze jedna většina, což znamená snížení emisí skleníkových plynů o 55 %. Další snížení nezíská většinu, protože by nebylo založeno na vědeckých poznatcích. A nezíská většinu ani proto, že překročení hodnoty 55 % by bylo příliš rychlé a příliš náročné pro dotčená průmyslová odvětví v zemích jako je například Polsko. Očekávám tedy, že Parlament bude při hlasování ve výboru pro životní prostředí při hlasování o klimatickém zákonu velmi jednotný pokud jde o cíl 55 %.“
Analýza různých ekonomických stimulů zaměřených na pomoc při překonávání krize způsobené pandemií COVID-19 ukazuje, že americká a čínská pomoc průmyslu je zdaleka nejvíc zaměřena na fosilní paliva.
Environmentální aktivisté tomuto návrhu tleskají. „Velkou lekcí krize COVID-19 je, že vlády musí poslouchat vědu a podle toho jednat. EU musí ke klimatické nouzi přistupovat stejným způsobem. Miliardy, které budou vynaloženy na obnovu po pandemii koronaviru, umožní realizovat nebo zničit opatření EU v oblasti klimatu,“ uvedl poradce EU pro klimatickou politiku, člen hnutí Greenpeace Sebastian Mang.
Cíl navržený Jytte Gutelandovou značně překračuje zvažované snížení emisí CO2 o 50 - 55 %, které slíbila Evropská komise v rámci iniciativy Zelená dohoda (Green Deal), takže Gutelandová s cílovým snížením 65% pravděpodobně nezíská podporu většiny v Evropském parlamentu. Posiluje ale šance na větší zpřísnění než se původně předpokládalo.
Lidovci pro 50 %
Evropská lidová strana (EPP), nejsilnější politická skupina v Evropském parlamentu se zdaleka největším zastoupením v Evropské komisi shromáždění EU (z ČR jsou její součástí KDU-ČSL a TOP 09), uvedla, že je připravena podpořit zvýšený cíl snížení emisí CO2 do roku 2030 o 50 %, ale není ochotna přijmout větší snížení bez důkladné analýzy nákladů a přínosů, stejně jako srovnatelných závazků jiných velkých znečišťovatelů, jako jsou USA a Čína.
„Skupina PPE chce do roku 2030 stanovit cíle snížení emisí CO2 na nejméně 50 % s možností zvýšit tuto hodnotu na 55 % pokud budou splněny určité podmínky. Abychom se dostali z cíle 50 % na 55 % potřebujeme předchozí posouzení dopadů a mezinárodní spolupráci,“ uvedla Esther de Langeová, nizozemská poslankyně Evropského parlamentu, která je místopředsedkyní EPP. Německá kancléřka Angela Merkelová má stejný názor, když nedávno uvedla, že vítá plán Komise zvýšit cíl na 50 až 55 % do roku 2030.
Rozdílné postoje parlamentních frakcí
Evropští konzervativci a reformisté (ECR, za ČR ODS), jakož i pravicová uskupení jsou proti cíli 65 %, zatímco sociální demokraté (S&D, za ČR Sociální demokracie) a levice (GUE/NGL) jej obecně podporují.
Klíčovým hráčem při utváření konečné pozice Evropského parlamentu bude liberální frakce Obnovit Evropu (za ČR je jejím členem hnutí ANO) podporovaná stranou En Marche francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Její člen, francouzský europoslanec Pascal Canfin, který je předsedou vlivného environmentálního výboru Evropského parlamentu, věří, že vyhraje cíl 55 %: „Víme, že v Parlamentu existuje pouze jedna většina, což znamená snížení emisí skleníkových plynů o 55 %. Další snížení nezíská většinu, protože by nebylo založeno na vědeckých poznatcích. A nezíská většinu ani proto, že překročení hodnoty 55 % by bylo příliš rychlé a příliš náročné pro dotčená průmyslová odvětví v zemích jako je například Polsko. Očekávám tedy, že Parlament bude při hlasování ve výboru pro životní prostředí při hlasování o klimatickém zákonu velmi jednotný pokud jde o cíl 55 %.“
Analýza různých ekonomických stimulů zaměřených na pomoc při překonávání krize způsobené pandemií COVID-19 ukazuje, že americká a čínská pomoc průmyslu je zdaleka nejvíc zaměřena na fosilní paliva.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz