name | autoweek.cz
VW odkládá rozhodnutí o závodě v Turecku
17.10.2019 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Mluvčí společnosti Volkswagen Group oznámil odložení konečné rozhodnutí o postavení nového závodu v Turecku.
Začátkem tohoto měsíce založila společnost VW dceřinou společnost v turecké provincii Západní Manisa, když automobilka uvedla, že je v konečné fázi vyjednávání o výstavbě nového závodu v Turecku nedaleko Izmiru. Současně ale vedení VW zdůraznilo, že o továrně nepadlo konečné rozhodnutí. V novém závodě se mají vyrábět především vozy Volkswagen Passat a Škoda Superb. Plánovaná výrobní kapacita je 300 000 vozidel za rok se zahájením výroby v roce 2022. Volkswagen si vybral Turecko kvůli pozitivním makroekonomickým podmínkám. Společnost VW také zvažovala umístění závodu v Bulharsku, Srbsku, Rumunsku nebo severní Africe.
Volba Turecka byla okamžitě kritizována s ohledem na porušování lidských práv v zemi. Nyní kritika zintenzívněla kvůli vojenské operaci Turecka v Sýrii. Obavy z možného poškození reputace ale i tlak ze strany spolkové vlády vedly vedení koncernu k odložení definitivního rozhodnutí o umístění nové továrny (podle zákulisních informací mělo být Turecko oficiálně potvrzeno 18. října). „Pečlivě sledujeme současnou situaci a znepokojeně sledujeme aktuální vývoj,“ uvedl mluvčí VW.
Stephan Weil, který je předsedou vlády v Dolním Sasku, kde má automobilka sídlo, a současně je členem dozorčí rady společnosti Volkswagen, uvedl, že si nedokáže představit, že by Volkswagen vzhledem k současným okolnostem investoval v Turecku. „Myslím, že můj názor sdílí několik dalších lidí v dozorčí radě," uvedl Weil a dodal, že toto téma se bude projednávat na příštím zasedání dozorčí rady v polovině listopadu. Weil ve vedení koncernu zastupuje spolkovou zemi Dolní Sasko, která jako vlastník 20 % akcií má ve vedení společnosti VW rozhodující slovo.
Rozhodnutí VW chválí německá pobočka organizace pro lidská práva Amnesty International: „Vítáme, když společnosti jako Volkswagen ve svých rozhodnutích výslovně zohledňují lidská práva.“
V Turecku mají výrobní závody na osobní automobily Ford, Toyota, Fiat Chrysler Automobiles, Hyundai, Renault a Honda, ale také mnoho dodavatelských společností a výrobců autobusů.
Rozhodnutí koncernu Volkswagen pozastavit rozhodnutí o své turecké investici vyvolalo nové kolo soutěže o umístění závodu s plánovanou investicí ve výši 1,3 miliardy eur mezi balkánskými zeměmi. Bulharsko, Rumunsko a Srbsko doufají, že se VW vrátí ke svému dřívějšímu seznamu lokalit, protože pro každou z těchto zemí by tato investice by byla jednou z největších v rámci jejich automobilového průmyslu. Všechny tři tyto země ale rovněž dlouhodobě bojují proti korupci a neúspěšně usilují o zlepšení rozpadající se infrastruktury.
Bulharská vláda je připravena zvýšit svou nabídku a zdvojnásobit dotace, které má pro VW k dispozici, z původních 135 milionů na 260 milionů eur. Uvedl to člen správní rady nevládního bulharského automobilového klastru, bývalý bulharský prezident Rosen Plevneliev. Zvýšení podpory umožnilo převedení nabízeného pozemku z katastru hlavního města Sofie na obec Elin Pelin, kde je vyšší podpora povolená. „Bulharsko připravilo skvělý návrh, který podle právních předpisů Evropské unie nabízí maximum. Máme také nápady, jak zálohovat výrobce automobilů dalšími infrastrukturami a vzdělávacími opatřeními,“ uvedl Plevneliev.
Generální ředitel agentury InvestBulgaria Stamen Janev dodal: „Splnili jsme všechny požadavky investora a nabídli jsme ještě víc než to. Stojíme si dobře jako faktor stability v regionu, jako loajální partner a čekáme na konečné rozhodnutí.“
Také sousední Rumunsko zahájilo nové rozhovory o této investici. Potvrdil to ministr obchodu Stefan Radu Oprea. Oprea je dočasným ministrem dokud nebude zvolena nová vláda, poté, co současná vláda v parlamentu prohrála hlasování o důvěře. Rumunsko je domovem společnosti Dacia, kterou vlastní Renault, a továrnu zde má Ford Motor. Obě automobilky ale čelí problémům s logistikou, protože rumunská vláda stále nesplnila sliby týkající se budování dopravní infrastruktury.
Také Srbsko, kde má málo využívanou továrnu Fiat, se hlásí za kandidáta. „Investice společnosti Volkswagen by pomohla stabilizovat celý region a prospěla by i společnosti VW, protože v této oblasti je stále k dispozici kvalifikovaná pracovní síla pro toto odvětví,“ uvedl šéf srbské obchodní komory Marko Cadez. Srbsko, na rozdíl od Bulharska a Rumunska, není členem EU, takže jeho občané nemají možnost získat zaměstnání v členských zemích.
Volba Turecka byla okamžitě kritizována s ohledem na porušování lidských práv v zemi. Nyní kritika zintenzívněla kvůli vojenské operaci Turecka v Sýrii. Obavy z možného poškození reputace ale i tlak ze strany spolkové vlády vedly vedení koncernu k odložení definitivního rozhodnutí o umístění nové továrny (podle zákulisních informací mělo být Turecko oficiálně potvrzeno 18. října). „Pečlivě sledujeme současnou situaci a znepokojeně sledujeme aktuální vývoj,“ uvedl mluvčí VW.
Stephan Weil, který je předsedou vlády v Dolním Sasku, kde má automobilka sídlo, a současně je členem dozorčí rady společnosti Volkswagen, uvedl, že si nedokáže představit, že by Volkswagen vzhledem k současným okolnostem investoval v Turecku. „Myslím, že můj názor sdílí několik dalších lidí v dozorčí radě," uvedl Weil a dodal, že toto téma se bude projednávat na příštím zasedání dozorčí rady v polovině listopadu. Weil ve vedení koncernu zastupuje spolkovou zemi Dolní Sasko, která jako vlastník 20 % akcií má ve vedení společnosti VW rozhodující slovo.
Rozhodnutí VW chválí německá pobočka organizace pro lidská práva Amnesty International: „Vítáme, když společnosti jako Volkswagen ve svých rozhodnutích výslovně zohledňují lidská práva.“
V Turecku mají výrobní závody na osobní automobily Ford, Toyota, Fiat Chrysler Automobiles, Hyundai, Renault a Honda, ale také mnoho dodavatelských společností a výrobců autobusů.
Rozhodnutí koncernu Volkswagen pozastavit rozhodnutí o své turecké investici vyvolalo nové kolo soutěže o umístění závodu s plánovanou investicí ve výši 1,3 miliardy eur mezi balkánskými zeměmi. Bulharsko, Rumunsko a Srbsko doufají, že se VW vrátí ke svému dřívějšímu seznamu lokalit, protože pro každou z těchto zemí by tato investice by byla jednou z největších v rámci jejich automobilového průmyslu. Všechny tři tyto země ale rovněž dlouhodobě bojují proti korupci a neúspěšně usilují o zlepšení rozpadající se infrastruktury.
Bulharská vláda je připravena zvýšit svou nabídku a zdvojnásobit dotace, které má pro VW k dispozici, z původních 135 milionů na 260 milionů eur. Uvedl to člen správní rady nevládního bulharského automobilového klastru, bývalý bulharský prezident Rosen Plevneliev. Zvýšení podpory umožnilo převedení nabízeného pozemku z katastru hlavního města Sofie na obec Elin Pelin, kde je vyšší podpora povolená. „Bulharsko připravilo skvělý návrh, který podle právních předpisů Evropské unie nabízí maximum. Máme také nápady, jak zálohovat výrobce automobilů dalšími infrastrukturami a vzdělávacími opatřeními,“ uvedl Plevneliev.
Generální ředitel agentury InvestBulgaria Stamen Janev dodal: „Splnili jsme všechny požadavky investora a nabídli jsme ještě víc než to. Stojíme si dobře jako faktor stability v regionu, jako loajální partner a čekáme na konečné rozhodnutí.“
Také sousední Rumunsko zahájilo nové rozhovory o této investici. Potvrdil to ministr obchodu Stefan Radu Oprea. Oprea je dočasným ministrem dokud nebude zvolena nová vláda, poté, co současná vláda v parlamentu prohrála hlasování o důvěře. Rumunsko je domovem společnosti Dacia, kterou vlastní Renault, a továrnu zde má Ford Motor. Obě automobilky ale čelí problémům s logistikou, protože rumunská vláda stále nesplnila sliby týkající se budování dopravní infrastruktury.
Také Srbsko, kde má málo využívanou továrnu Fiat, se hlásí za kandidáta. „Investice společnosti Volkswagen by pomohla stabilizovat celý region a prospěla by i společnosti VW, protože v této oblasti je stále k dispozici kvalifikovaná pracovní síla pro toto odvětví,“ uvedl šéf srbské obchodní komory Marko Cadez. Srbsko, na rozdíl od Bulharska a Rumunska, není členem EU, takže jeho občané nemají možnost získat zaměstnání v členských zemích.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz