name | autoweek.cz
Zapomenuté výročí
23.05.2020 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Přesně před 20 lety se Volkswagen stal stoprocentním vlastníkem automobilky Škoda když 22. května 2000 vláda premiéra Miloše Zemana schválila prodej zbývajících 30 % podílu státu německému koncernu.
Byla to nabídka, která se dala jen stěží odmítnout. Volkswagen za zbývajících 30 % akcií společnosti Škoda Auto v roce 2020 zaplatil 650 milionů marek, což dnes odpovídá 332 milionům eur (9 miliard korun). V roce 2000 končila výroba Felicie, nástupce Favoritu, posledního modelu před příchodem Volkswagenu, a průměrný plat zaměstnance automobilky se pohyboval kolem 14 000 korun.
Tehdejší mluvčí vlády sociální demokrat Libor Rouček pro Automobilwoche připomenul: „Prodej automobilky Škoda skupině VW byl opakovaně zvýrazňován jako nejúspěšnější příklad privatizace spojením se strategickým partnerem.“ Spojení automobilky Škoda s koncernem Volkswagen navíc otevřelo šanci pro další firmy působící v automobilovém průmyslu, a ty ji ve velké míře dokázaly využít, a to nejen díky spojení se zahraničními investory, ale také díky schopnostem čistě domácího managementu, kterému se mnohé z podniků podařilo uhájit před kupónovou privatizací.
Dnes česká automobilka svá auta vyrábí v Číně, Rusku a Indii a připravuje se na vstup do éry elektromobility. Všechna tato auta se s využitím koncernových komponent navrhují, konstruují a vyvíjejí v Mladé Boleslavi. Škoda Auto je dnes nejlepším reprezentantem schopností českých techniků a dělníků ve světě a stará se tak o vysoký kredit České republiky. Přesto se stále občas ozývá tvrzení, že Škoda je vlastně německá. Jenže ten, kdo to tvrdí, uráží tisíce nesmírně talentovaných lidí, kteří dokázali české automobilce pomoci získat zcela unikátní postavení i v rámci celého koncernu.
Škoda vstoupila do koncernu VW s úkolem vyrábět jednoduchá robustní auta pro rozvíjející se východní trhy. Skutečnost je ale zcela jiná. Škoda je globální značkou nabízející auta, které zákazníci oceňují nejen pro jejich nadprůměrnou praktičnost a solidní cenu, ale také pro jedinečný design a kvalitu výroby. Typické pro všechny její modely je to, že v porovnání s konkurencí nabízejí vždy něco navíc. Manažeři a technici v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí navíc plní náročné úkoly i v rámci celého koncernu, takže z jejich práce těží ve Wolfsburgu, Ingolstadtu i Barceloně. Škoda Auto je dnes společností dosahující v rámci celého koncernu nadprůměrnou míru zisku. V loňském roce česká automobilka dosáhla provozní zisk 8,4 % z výnosů, což bylo víc než prémiová značka Audi s 8,1 %.
Kvalita vozů navrhovaných v Mladé Boleslavi je natolik vysoká, že to dokonce občas dělá těžkou hlavu i vedení koncernu, protože jsou vážnou konkurencí i pro vozy Volkswagen nebo Audi, nemluvě o Seatu, který v rámci koncernu VW o něco dřív z podstatně lepší startovací pozice. V důsledku toho přicházejí i obvinění, že je Škoda vedením koncernu záměrně přibrzďována. Známý automobilový expert Ferdinand Dudenhöffer k tomu pro Automobilwoche řekl: „Je zapotřebí mít jasně definované profily jednotlivých značek, protože přílišný kanibalismus škodí všem. Jako nezávislá společnost by Škoda nikdy nemohla využívat cenově výhodné špičkové technologie, které jí nabízí skupina VW.“
Škoda přistoupila relativně pozdě k elektrifikaci svých modelů. První plug-in hybridní verze Octavia iV a Superb iV byly představeny teprve na konci roku 2019. Ferdinand Dudenhöffer to nepovažuje nutně za nevýhodu, protože plug-in hybridní technologie podle něho představuje kompromis s příliš vysokou cenou pro zákazníky značky Škoda. „Pro Škodu je mnohem lepší alternativou cesta k elektricky poháněnému vozu,“ říká Dudenhöffer. Pokud pomineme miniauto Citigoe iV, odvozené z Volkswagenu e-up, Škoda až letos uvede vlastní model s elektrickým pohonem Enyaq iV. Ten se s využitím koncernových komponent opět vyvíjí v Mladé Boleslavi a jako jediný koncernový vůz využívající platformu pro elektromobily MEB se nebude vyrábět v Německu ale v České republice.
Za zmínku stojí i to, že Škoda Auto dlouhodobě umožňuje i jedinečnou příležitost k osobnímu růstu a je považována za odrazový můstek na cestě k nejvyšším postům ve skupině. Jestliže před 20 lety nebudil přesun do středních Čech velké nadšení, dnes v nejvyšších patrech ve Wolfsburgu najdete až překvapivě mnoho těch, kteří do koncernového vedení směřovali přes Mladou Boleslav.
Škoda letos slaví i další výročí - 125 let od založení společnosti. Automobilwoche připomíná, že legenda o jejím vzniku není bez ironie: knihkupec Václav Klement z Mladé Boleslavi se pokusil koupit kolo od německého výrobce. Odpovědí na jeho česky psaný dopis bylo, že by měl používat „srozumitelný jazyk“. Proto v roce 1895 spolu se zámečníkem Václavem Laurinem založili vlastní továrnu a začali vyrábět kola nazvaná Slavia.
Dnes je pro automobily se značkou Škoda největším trhem na světě Čína. Škoda Auto má v rámci celého koncernu na starosti o oživení na stále důležitějším trhu v Indii s miliardou obyvatel. Nové cesty pro budoucnost hledají Škoda Digilaby, přičemž po Praze a Tel Avivu byl třetí založen v Pekingu.
Tehdejší mluvčí vlády sociální demokrat Libor Rouček pro Automobilwoche připomenul: „Prodej automobilky Škoda skupině VW byl opakovaně zvýrazňován jako nejúspěšnější příklad privatizace spojením se strategickým partnerem.“ Spojení automobilky Škoda s koncernem Volkswagen navíc otevřelo šanci pro další firmy působící v automobilovém průmyslu, a ty ji ve velké míře dokázaly využít, a to nejen díky spojení se zahraničními investory, ale také díky schopnostem čistě domácího managementu, kterému se mnohé z podniků podařilo uhájit před kupónovou privatizací.
Dnes česká automobilka svá auta vyrábí v Číně, Rusku a Indii a připravuje se na vstup do éry elektromobility. Všechna tato auta se s využitím koncernových komponent navrhují, konstruují a vyvíjejí v Mladé Boleslavi. Škoda Auto je dnes nejlepším reprezentantem schopností českých techniků a dělníků ve světě a stará se tak o vysoký kredit České republiky. Přesto se stále občas ozývá tvrzení, že Škoda je vlastně německá. Jenže ten, kdo to tvrdí, uráží tisíce nesmírně talentovaných lidí, kteří dokázali české automobilce pomoci získat zcela unikátní postavení i v rámci celého koncernu.
Škoda vstoupila do koncernu VW s úkolem vyrábět jednoduchá robustní auta pro rozvíjející se východní trhy. Skutečnost je ale zcela jiná. Škoda je globální značkou nabízející auta, které zákazníci oceňují nejen pro jejich nadprůměrnou praktičnost a solidní cenu, ale také pro jedinečný design a kvalitu výroby. Typické pro všechny její modely je to, že v porovnání s konkurencí nabízejí vždy něco navíc. Manažeři a technici v Mladé Boleslavi, Kvasinách a Vrchlabí navíc plní náročné úkoly i v rámci celého koncernu, takže z jejich práce těží ve Wolfsburgu, Ingolstadtu i Barceloně. Škoda Auto je dnes společností dosahující v rámci celého koncernu nadprůměrnou míru zisku. V loňském roce česká automobilka dosáhla provozní zisk 8,4 % z výnosů, což bylo víc než prémiová značka Audi s 8,1 %.
Kvalita vozů navrhovaných v Mladé Boleslavi je natolik vysoká, že to dokonce občas dělá těžkou hlavu i vedení koncernu, protože jsou vážnou konkurencí i pro vozy Volkswagen nebo Audi, nemluvě o Seatu, který v rámci koncernu VW o něco dřív z podstatně lepší startovací pozice. V důsledku toho přicházejí i obvinění, že je Škoda vedením koncernu záměrně přibrzďována. Známý automobilový expert Ferdinand Dudenhöffer k tomu pro Automobilwoche řekl: „Je zapotřebí mít jasně definované profily jednotlivých značek, protože přílišný kanibalismus škodí všem. Jako nezávislá společnost by Škoda nikdy nemohla využívat cenově výhodné špičkové technologie, které jí nabízí skupina VW.“
Škoda přistoupila relativně pozdě k elektrifikaci svých modelů. První plug-in hybridní verze Octavia iV a Superb iV byly představeny teprve na konci roku 2019. Ferdinand Dudenhöffer to nepovažuje nutně za nevýhodu, protože plug-in hybridní technologie podle něho představuje kompromis s příliš vysokou cenou pro zákazníky značky Škoda. „Pro Škodu je mnohem lepší alternativou cesta k elektricky poháněnému vozu,“ říká Dudenhöffer. Pokud pomineme miniauto Citigoe iV, odvozené z Volkswagenu e-up, Škoda až letos uvede vlastní model s elektrickým pohonem Enyaq iV. Ten se s využitím koncernových komponent opět vyvíjí v Mladé Boleslavi a jako jediný koncernový vůz využívající platformu pro elektromobily MEB se nebude vyrábět v Německu ale v České republice.
Za zmínku stojí i to, že Škoda Auto dlouhodobě umožňuje i jedinečnou příležitost k osobnímu růstu a je považována za odrazový můstek na cestě k nejvyšším postům ve skupině. Jestliže před 20 lety nebudil přesun do středních Čech velké nadšení, dnes v nejvyšších patrech ve Wolfsburgu najdete až překvapivě mnoho těch, kteří do koncernového vedení směřovali přes Mladou Boleslav.
Škoda letos slaví i další výročí - 125 let od založení společnosti. Automobilwoche připomíná, že legenda o jejím vzniku není bez ironie: knihkupec Václav Klement z Mladé Boleslavi se pokusil koupit kolo od německého výrobce. Odpovědí na jeho česky psaný dopis bylo, že by měl používat „srozumitelný jazyk“. Proto v roce 1895 spolu se zámečníkem Václavem Laurinem založili vlastní továrnu a začali vyrábět kola nazvaná Slavia.
Dnes je pro automobily se značkou Škoda největším trhem na světě Čína. Škoda Auto má v rámci celého koncernu na starosti o oživení na stále důležitějším trhu v Indii s miliardou obyvatel. Nové cesty pro budoucnost hledají Škoda Digilaby, přičemž po Praze a Tel Avivu byl třetí založen v Pekingu.
|
Výroba |
2019 |
2018 |
|
Octavia |
358 356 |
400 210 |
|
Rapid/Scala |
207 724 |
195 270 |
|
Karoq/Kamiq/Yeti |
203 688 |
173 816 |
|
Kodiaq |
177 163 |
155 499 |
|
Fabia |
166 237 |
186 213 |
|
Superb |
102 592 |
136 985 |
|
Citigo |
27 306 |
37 095 |
|
celkem |
1 243 066 |
1 285 088 |
|
Výroba |
2000 |
1999 |
|
Felicia |
116 818 |
216 496 |
|
Fabia |
175 780 |
3 652 |
|
Octavia |
153 790 |
146 817 |
|
VW Caddy |
4 522 |
4 204 |
|
celkem |
450 910 |
371 169 |
|
Hospodářské výsledky |
2019 |
2018 |
2019/2018 |
2000 |
1999 |
|
dodávky (tisíce ks) |
1 243 |
1 254 |
-0,9 % |
- |
- |
|
prodej (tisíce ks) |
1 062 |
957 |
+11,0 % |
448 |
376 |
|
výroba (tisíce ks) |
1 243 |
1 285 |
-3,3 % |
451 |
371 |
|
obrat (milionů eur) |
19 806 |
17 293 |
+14,5 % |
4 990 |
4 043 |
|
zisk (milionů eur) |
1 660 |
1 377 |
+20,6 % |
122 |
97 |
|
míra zisku (%) |
8,4 % |
8,0 % |
- |
2,4 % |
2,4 % |