name | autoweek.cz
Zelený balíček ve stínu kritiky von der Leyenové
15.07.2021 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Euractiv upozorňuje, že někteří eurokomisaři vyjádřili znepokojení nad významnými legislativními opatřeními v oblasti klimatu „Fit pro 55“ a kritizují způsob, jakým tuto zásadní iniciativu k transformaci evropské ekonomiky prosadila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Sedm členů Evropské komise po jednání uvedlo, že téměř třetina eurokomisařů vyjádřila obavy ohledně balíčku opatření nebo toho, jakým způsobem byl prosazen. Stejné zdroje rovněž potvrdily, že komisař pro rozpočet Johannes Hahn hlasoval proti. Hahn vyjádřil plnou podporu ambicióznosti balíčku, ale stěžovali si, že v něm není žádný odkaz na potřebné vlastní zdroje EU.
Obecně podle zdrojů Euractiv panuje společná nespokojenost především nad tím, jak byly sestaveny právní předpisy určené k transformaci spotřeby energie společností a domácností. Jak uvedl jeden ze zasvěcených, tým Von der Leyenové se „více zajímal o to, aby na budovu byla promítnuta zelená vlajka s hvězdami, než o to, aby byla dohoda dobře uzavřena.“
Další eurokomisař, který hovořil pod podmínkou anonymity, pro Euractiv uvedl, že „pocit neklidu mezi komisaři ohledně pracovní metody, která stojí za iniciativou s tak velkým politickým a sociálním dopadem, odhaluje nedostatky manažerských dovedností prezidentky.“
Nespokojenost se začala projevovat ještě před středečním zasedáním. Tři zdroje uvedly, že „červené vlajky“, vztyčené některými vládami už během konzultační fáze, byly ignorovány. Jeden z komisařů si postěžoval, že dokumenty dorazily pozdě, některé až minulý týden: „Potřebovali bychom víc času a začít se radit dřív.“
Výsledkem bylo, že pracovní týmy a eurokomisaři přes víkend závodili s časem, aby stihli podrobnosti o 13 iniciativách obsažených v balíčku. Od pátku se konaly čtyři schůzky vedoucích pracovních skupin, přičemž některé trvaly déle než 12 hodin. Některé týmy pracovaly na návrzích až do úterý pozdě v noci, protože von der Leyenová chtěla mít vše dokončeno před začátkem oficiálního jednání. Přitom rozhovory, které prezidentka poskytla, zatímco pracovní týmy stále diskutovaly o detailech, nesly jasné známky toho, že názor jejích komisařů byl odsunut na vedlejší kolej.
Nepokoj mezi členy komise však nevycházel jen z procesu, ale také ze samotné podstaty legislativního balíčku. Široce sdílenou obavou je jeho sociální dopad na zranitelné skupiny, zejména v některých členských státech východní Evropy, kde jsou rodiny nebo průmyslová odvětví stále velmi závislé na fosilních palivech. Některé vlády zpochybňují začlenění silniční dopravy a budov do systému obchodování s emisemi uhlíku, což je jedna z hlavních novinek balíčku. Jiní se obávají dopadu, který budou opatření mít na malé a střední podniky.
„Souhlasíme s cíli v oblasti klimatu, ale balíček není dostatečně vyspělý pokud jde o podrobnosti a kalendář,“ uvedl jeden eurokomisař. Další zdroj vyjádřil pochybnosti o tom, zda byl správně zvážen dopad balíčku na mezinárodní obchod.
Nejkontroverznější prvky balíčku, jako je mechanismus nastavení cen emisí uhlíku nebo postupné ukončení používání vozidel se spalovacími motory do roku 2035, nebyly jediné, které měly opozici. Také ostatní segmenty vyvolaly rozpory, včetně strategie lesnictví v případě švédské komisařky Ylvy Johanssonové, vzhledem k zásadnímu významu lesnického průmyslu pro její zemi. Zdroje přítomné jednání uvedly, že téměř každý komisař balíček schválil, „ale měl bod vlevo nebo vpravo, který se jim nelíbil a který většinou neměl nic společného s jejich vlastním portfoliem, ale hájil především jeho domácí zájmy.“
Podle stejných zdrojů byl místopředseda Komise Margaritis Schinas překvapen některými reakcemi, které zazněly v místnosti. „Když jsme se rozhodli pro snížení emisí o 55 %, postavil jsem se proti tomu, protože jsem si myslel, že je to příliš. Ale dnes jsem překvapen, že kolegové, kteří těchto 55 % prosazovali, nyní zpochybňují nezbytné kroky, aby je dosáhli,“ uvedl Schinas podle Euractivu.
Kritika proti tomu, jak von der Leyenová projednala jeden z hlavních legislativních balíčků za dobu trvání jejího mandátu, přišla jen několik měsíců poté, co byl její kabinet nucen ustoupit od aktivace článku 16 Severoirského protokolu, který by ostrov destabilizoval. Eurokomisaři si v té době stěžovali, že von der Leyenová nekonzultovala klíčové komisaře ohledně začlenění této doložky na poslední chvíli během sporu se Spojeným královstvím. Její tým se rovněž odmítl účastnit protokolárních jednání Komise při přípravě její cesty do Turecka, kde v důsledku toho při schůzce s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem zůstala trapně ponechána bez židle. Podle jednoho člena Komise se této nechvalně proslulé situaci dalo předejít.
Obecně podle zdrojů Euractiv panuje společná nespokojenost především nad tím, jak byly sestaveny právní předpisy určené k transformaci spotřeby energie společností a domácností. Jak uvedl jeden ze zasvěcených, tým Von der Leyenové se „více zajímal o to, aby na budovu byla promítnuta zelená vlajka s hvězdami, než o to, aby byla dohoda dobře uzavřena.“
Další eurokomisař, který hovořil pod podmínkou anonymity, pro Euractiv uvedl, že „pocit neklidu mezi komisaři ohledně pracovní metody, která stojí za iniciativou s tak velkým politickým a sociálním dopadem, odhaluje nedostatky manažerských dovedností prezidentky.“
Nespokojenost se začala projevovat ještě před středečním zasedáním. Tři zdroje uvedly, že „červené vlajky“, vztyčené některými vládami už během konzultační fáze, byly ignorovány. Jeden z komisařů si postěžoval, že dokumenty dorazily pozdě, některé až minulý týden: „Potřebovali bychom víc času a začít se radit dřív.“
Výsledkem bylo, že pracovní týmy a eurokomisaři přes víkend závodili s časem, aby stihli podrobnosti o 13 iniciativách obsažených v balíčku. Od pátku se konaly čtyři schůzky vedoucích pracovních skupin, přičemž některé trvaly déle než 12 hodin. Některé týmy pracovaly na návrzích až do úterý pozdě v noci, protože von der Leyenová chtěla mít vše dokončeno před začátkem oficiálního jednání. Přitom rozhovory, které prezidentka poskytla, zatímco pracovní týmy stále diskutovaly o detailech, nesly jasné známky toho, že názor jejích komisařů byl odsunut na vedlejší kolej.
Nepokoj mezi členy komise však nevycházel jen z procesu, ale také ze samotné podstaty legislativního balíčku. Široce sdílenou obavou je jeho sociální dopad na zranitelné skupiny, zejména v některých členských státech východní Evropy, kde jsou rodiny nebo průmyslová odvětví stále velmi závislé na fosilních palivech. Některé vlády zpochybňují začlenění silniční dopravy a budov do systému obchodování s emisemi uhlíku, což je jedna z hlavních novinek balíčku. Jiní se obávají dopadu, který budou opatření mít na malé a střední podniky.
„Souhlasíme s cíli v oblasti klimatu, ale balíček není dostatečně vyspělý pokud jde o podrobnosti a kalendář,“ uvedl jeden eurokomisař. Další zdroj vyjádřil pochybnosti o tom, zda byl správně zvážen dopad balíčku na mezinárodní obchod.
Nejkontroverznější prvky balíčku, jako je mechanismus nastavení cen emisí uhlíku nebo postupné ukončení používání vozidel se spalovacími motory do roku 2035, nebyly jediné, které měly opozici. Také ostatní segmenty vyvolaly rozpory, včetně strategie lesnictví v případě švédské komisařky Ylvy Johanssonové, vzhledem k zásadnímu významu lesnického průmyslu pro její zemi. Zdroje přítomné jednání uvedly, že téměř každý komisař balíček schválil, „ale měl bod vlevo nebo vpravo, který se jim nelíbil a který většinou neměl nic společného s jejich vlastním portfoliem, ale hájil především jeho domácí zájmy.“
Podle stejných zdrojů byl místopředseda Komise Margaritis Schinas překvapen některými reakcemi, které zazněly v místnosti. „Když jsme se rozhodli pro snížení emisí o 55 %, postavil jsem se proti tomu, protože jsem si myslel, že je to příliš. Ale dnes jsem překvapen, že kolegové, kteří těchto 55 % prosazovali, nyní zpochybňují nezbytné kroky, aby je dosáhli,“ uvedl Schinas podle Euractivu.
Kritika proti tomu, jak von der Leyenová projednala jeden z hlavních legislativních balíčků za dobu trvání jejího mandátu, přišla jen několik měsíců poté, co byl její kabinet nucen ustoupit od aktivace článku 16 Severoirského protokolu, který by ostrov destabilizoval. Eurokomisaři si v té době stěžovali, že von der Leyenová nekonzultovala klíčové komisaře ohledně začlenění této doložky na poslední chvíli během sporu se Spojeným královstvím. Její tým se rovněž odmítl účastnit protokolárních jednání Komise při přípravě její cesty do Turecka, kde v důsledku toho při schůzce s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem zůstala trapně ponechána bez židle. Podle jednoho člena Komise se této nechvalně proslulé situaci dalo předejít.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz