name | autoweek.cz

Historie Mitsubishi Lancer Evo - 2. část: soutěžní legenda

23.10.2009 | Vladimír Rybecký | Auto archív

Prvním sériově vyráběným automobilem v Japonsku byl Model A z roku 1917. Vyráběla ho společnost Mitsubishi Shipbuilding, předchůdce dnešní společnosti Mitsubishi Heavy Industries. Avšak bylo třeba ujít ještě dlouhou cestu, než spatřil světlo světa první opravdový soutěžní vůz Mitsubishi.
Teprve v 60. letech 20. století začala společnost Mitsubishi s výrobou dalšího osobního automobilu. První kroky v motoristickém sportu Mitsubishi podnikalo od roku 1960 s malým modelem 500, což byl dostupný a výkonný rodinný automobil poháněný dvouválcem o objemu 493 cm3. Od roku 1962 následoval model 600. V následujícím roce se na prvních třech místech Velké ceny Japonska umístil nový Colt 1000.
V roce 1966 společnost Mitsubishi Heavy Industries přesunula svou sportovní činnost k monopostům. Mitsubishi Colt F3A vyhrál exhibiční třídu při Velké ceně Japonska 1966. Vrcholným úspěchem tohoto období bylo 1. a 2. místo ve Velké ceně Japonska s vozem Colt F2000.
Současně s tím se roku 1967 objevil vůz 1000F o výkonu 58 k, o který zamířil do rallye. V roce 1967 se zúčastnil australské Southern Cross Rally. Navzdory svému malému motoru byl celkově čtvrtý a vyhrál svou třídu a v následujícím roce byl celkově třetí. Colt 1000F je možné považovat za první opravdový soutěžní automobil Mitsubishi a první spojovací článek vedoucí k Lanceru Evo.
V 70. a 80. letech se Mitsubishi zaměřilo výhradně na rally. Díky Andrewovi Cowanovi, který jezdil s vozem Colt Galant 1,6 l GS, dosáhlo prvního mezinárodního vítězství při Southern Cross Rally. Pak přišel, viděl a zvítězil Lancer. Psal se rok 1973 a sportovní verze 1600 GSR v Southern Cross Rally získala první čtyři místa. V dalším roce jel tento automobil svou první soutěž v rámci mistrovství světa. Jednalo se o extrémně náročnou východoafrickou Safari Rallye. Colt Lancer 1,6 l s Joginderem Singhem za volantem při svém debutu v pětidenní, 6000 km dlouhé rallye zvítězil. Porazil i Porsche 911 2,7 l, které řídil Björn Waldegaard. Singh svůj úspěch zopakoval při Safari Rallye 1976, kdy další Lancery dojely 2. a 3. Ve stejném roce Mitsubishi opět zvítězilo i při Southern Cross Rally. Colt Lancer 1600 GSR vyhrál v letech 1973 až 1977 celkem třikrát Safari Rallye, jednou Rallye Bandama v Pobřeží slonoviny a 4x Southern Cross Rally. V roce 1977 dosáhl i prvního úspěchu v Evropě, když vyhrál svou třídu při finské Rallye 1000 jezer.
V roce 1980 se představilo Lancer EX 2000 turbo, odvozený ze druhé generace modelu Lancer, který spolu se svým nástupcem Galant VR-4 dosáhlo v soutěžích řadu vítězství v týmu vedeném Andrewem Cowanem. Oba tyto vozy patřily od 80. let mezi nejlepší v mistrovství světa v rallye, nicméně vozy odvozené ze sériových neměli moc šancí se prosadit proti extrémním speciálům skupiny B, používaných konkurenceí. Používaly už pohon všech kol převzatý z nerealizovaného projektu Starion 4WD. Na Lanceru EX 2000 turbo se inženýři Mitsubishi seznamovali s možnostmi využití elektroniky při řízení činnosti přeplňovaného motoru a pohonu 4x4. Galant VR-4 se stal prvním vozem vyvinutým ve spolupráci s Cowanovou firmou Ralliart. Tento vůz vyhrál šest soutěží mistrovství světa
V roce 1992 vstoupil na scénu model Lancer Evolution, zprvu pod jménem Lancer RS. Tento automobil byl koncipován pro třídu soutěžních vozů skupiny A s ohledem na účast v MS rallye. Jeho motor 2,0 l DOHC a pohon všech kol vyšel z Galantu VR-4. Od galantuse lišil krátkým rozvorem 2500 mm a menší hmotností. Při svém debutu v roce 1993 dosáhl třetího místa při Rallye Akropolis a druhého při RAC Rallye.
Jeho nástupce přišel v roce 1994. Lancer Evolution II, vybavený novým předním spoilerem, větším zadním spoilerem pro zajištění větší stability při velkých rychlostech a novým aktivním systémem pohonu všech kol. Tento vůz poprvé zvítězil v MS při Švédské rallye v roce 1995, ale většinou u něho technici řešili problémy s inovativním elektromagnetickým systémem ovládání pohonu všech kol (konkurence sázela na hydrauliku).
Problémy s aktivním diferenciálem se podařilo vyřešit a systém pohonu všech kol Mitsubishi se ukázal jako nejlepší. Sezona 1996 s Evo III s charakteristickým velkým křídlem na zádi a větším turbem přinesla Mitsubishi první mistrovský titul pro jezdce zásluhou Tommiho Mäkinena. Ten svůj výkon zopakoval i v následujícím roce, kdy jezdil s novým Lancerem Evolution IV, lišícím se především zcela novou zadní nápravou a sekvenčním řazením.
Lancer Evolution V roce 1998 konečně dosáhl počátečního cíle, když zvítězil v mistrovství konstruktérů. Tommi Mäkkinen se stal potřetí za sebou mistrem světa. Přitom Lancer Evolution V byl nadále automobilem ze skupiny A, tedy se sériovým základem, zatímco konkurence už od roku 1997 používala speciální vozy označované jako WRC (World Rally Car) postavené účelově pro rallye.
Lancer Evolution VI byl posledním vozem skupiny A, který Mitsubishi vyrobilo. Bilance této éry je fascinující - čtyři tituly mistra světa jezdců s Tommim Mäkkinenem (1996, 1997, 1998 a 1999) a jeden mezi konstruktéry (1998).
Lancer Evolution VII z roku 2001, vycházející z větší platformy modelu Lancer Cedia, byl základem pro první vůz Mitsubishi WRC. Významně přispěl k zavedení aktivního mezinápravového diferenciálu, nicméně nenavázal na úspěchy svých předchůdců.
Po roční přestávce se Mitsubishi vrátilo do kategorie WRC, ale verze Lancer WRC 04 a 05 už nenavázaly na úspěchy svých předchůdců. Současně se ale Lancery Evolution VIII a IX se staly nejrozšířenějšími soutěžními vozy ve skupině N, tedy sériových vozů.