muž, který udělal z bestie legendu | Auto archív | autoweek.cz

Muž, který udělal z bestie legendu

Muž, který udělal z bestie legendu

16.04.2020 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Ve věku 85 let zemřel John Horsman, technik, který se zasloužil o úspěchy týmu Johna Wyera ve vytrvalostních závodech. Právě on proměnil Porsche 917 z nezvladatelné bestie v jeden z nejúspěšnějších sportovních vozů historie.
John Horsman získal postgraduální učňovské vzdělání v automobilce Aston Martin Lagonda. Začínal ve firmě David Brown Industries, která vyráběla traktory, ale také převodovky pro automobilku Aston Martin, kterou Brown koupil v roce 1947. Posléze se přestěhoval do konstrukčního a experimentálního oddělení Aston Martinu jako projektový inženýr. Tam jej objevil výkonný ředitel automobilky a šéf jejího závodního programu John Wyer, muž, který spolu s manažerem Davidem Yorkem stál za triumfem Aston Martinu v Le Mans a v mistrovství světa značek v roce 1959.
 
V roce 1961 se Horsman stal asistentem Johna Wyera, kterého v roce 1964 následoval do nově vytvořené společnosti Ford Advanced Vehicles. Tam byl zodpovědný za konstrukci a přípravu programu, z něhož vzešel Ford GT40. Závodní program ovšem nepřinesl tak rychlé úspěchy, jak vedení Fordu v Detroitu očekávalo, a proto byl přesunut z Anglie do USA ke Carrollu Shelbymu.
 
John Wyer tehdy vytvořil vlastní tým JW Automotive Engineering a Horsman se stal jeho výkonným ředitelem a hlavním inženýrem. Začal s přestavbou Fordu GT40 v Mirage M1, který v 1000 km ve Spa v roce 1967 porazil tovární Ferrari i experimentální okřídlený Chaparral. Po změně technických předpisů zmodernizoval letitý Ford GT40 a vyhrál s ním 24 hodin Le Mans v letech 1968 a 1969. Navíc v roce 1968 získal pro Ford titul mistra světa. Souběžně Horsman pracoval na vývoji prototypů Mirage navržených Lenem Terrym.
 
V průběhu roku 1969 se automobilka Porsche dostala do složité ekonomické situace, do značné míry i kvůli vývoji a výrobě závodního supersportu 917. Ve Stuttgartu byli nuceni zastavit vlastní závodní činnost a vedení automobilky obrátilo na Johna Wyera aby se svým týmem převzal její zastoupení ve vytrvalostních závodech.
 
Porsche 917 bylo v té době nejrychlejším závodním vozem, zdaleka nejvýkonnějším, jaký do té doby ve Stuttgartu vyrobili. Jenže aerodynamické řešení, vycházející ze zkušeností s mnohem méně výkonnými a pomalejšími vozy se ukázalo jako katastrofální. Vůz byl špatně ovladatelný a ve vyšší rychlosti velmi záludný, takže mnoho závodníků s ním odmítalo jezdit. John Horsman navrhl relativně jednoduché úpravy tvaru karoserie a navrhl zcela nový koncept zádě vycházející z konkurenční Loly T70. Současně zapracoval na úpravě charakteristiky jeho vzduchem chlazeného plochého dvanáctiválce o objemu 4,5 l (později 4,9 l a nakonec 5,0 l). Tyto změny proměnily nenáviděnou bestii v nejúspěšnější závodní vůz vytrvalostních závodů v sezonách 1970 a 1971 a dopomohly Porsche v roce 1970 konečně získat vítězství v Le Mans (vyhrál vůz týmu Porsche Salzburg rovněž upravený podle Horsmanova návrhu).
 
V roce 1972 se Horsman stal výkonným ředitelem společnosti Gulf Research Racing, která vzešla z Wyerova týmu. Vzhledem k další změně předpisů skončila spolupráce s Porsche a tým se vrátil ke stavbě vlastních vozů Mirage M6, později pod jménem Gulf GR7. To auto opět zkonstruoval Len Terry, a to souběžně s prvním monopostem pro tým Franka Williamse s využitím stejných konstrukční řešení. Zatímco Williamsův vůz (pod jménem Politoys a později Iso Marlboro) byl neúspěšný, Horsman proměnil M6 ve vynikající auto konkurující továrním týmům Ferrari, Matra a Alfa Romeo. Ty v roce 1973 dokázal i porazit - opět v 1000 km Spa. V roce 1975 jeho Gulf GR8 s vylepšenou aerodynamikou triumfoval v Le Mans poháněn motorem Ford Cosworth DFV upraveným z formule 1 tak, aby splnil předpisy striktně limitující spotřebu benzinu a současně vydržel jízdu na vzdálenost více než 12 velkých cen.
 
Poté, co společnost Gulf Research Racing ukončila činnost, se Horsman v roce 1976 přesunul do Arizony, kde ve společnosti Grand Touring Cars Harleye Cluxtona pokračoval ve vývoji vozu opět přejmenovaného na Mirage. S tím v letech 1976 a 1977 získal v konkurenci továrního týmu Porsche druhá místa v Le Mans, přičemž roku 1977 to bylo s motorem Renault V6 turbo, když byl úspěšnější i než tovární Renaulty.
 
Po dalších dvou letech pokračování programu GTC Mirage se Horsman spojil se svým přítelem, australským závodníkem Vernem Schuppanem a vedl jeho tým v IndyCar (mj. získal třetí místo v 500 mil Indianapolis v roce 1981) a ve vytrvalostních závodech.
 
John Horsman byl nesmírně hrdý na to, že v době, kdy závody sportovních aut byly extrémně nebezpečné, v žádném z jeho vozů žádný jezdec nepřišel o život. Jeho role byla velmi specifická. Nebyl konstruktérem, ale svou práci charakterizoval slovy: „Konstruktéři navrhovali auta a já jsem je vylepšoval.“
 
  • Muž, který udělal z bestie legendu
  • Muž, který udělal z bestie legendu
  • Muž, který udělal z bestie legendu
  • Muž, který udělal z bestie legendu
  • Muž, který udělal z bestie legendu
  • Muž, který udělal z bestie legendu