v čr vzniká první výrobna biometanu | Tiskové zprávy | autoweek.cz

V ČR vzniká první výrobna biometanu

V ČR vzniká první výrobna biometanu

16.10.2019 | | Aktuality

Už brzy se v Rapotíně na Šumpersku rozjede první výroba biometanu v České republice. Plyn, který má stejné vlastnosti jako zemní plyn z Ruska či odjinud a může ho tedy nahradit. Pro plynárenský byznys by to mohla být do budoucna jedna z cest, jak konkurovat obnovitelným zdrojům.
Bioplynová stanice v Rapotíně nyní zpracovává biologicky rozložitelný odpad, například prošlé jídlo nebo zbytky z restaurací. Z nich získává bioplyn, který v kogenerační jednotce mění na elektrickou energii a teplo. Jenže tenhle postup není dostatečně účinný. Nově se proto bude nadbytek získaného bioplynu upravovat na biometan, který bude dokonce čistější než fosilní plyn.
 
„Kogenerační jednotky mají účinnost okolo 40 %, ale technologie membránové separace výroby biometanu více než 99 %. Vyrobený biometan je vtláčen do plynárenské soustavy, kde je uložen a může být spotřebován kdekoliv,“ vysvětluje Martin Vrtiška, obchodní ředitel Energy financial group, která stanici provozuje. Celková investice do vylepšení technologie, která v Rapotíně umožní výrobu biometanu a připojení k plynovodu, je 45 milionů korun. Počítá se s návratností pět let.
 
„Biometan má velkou budoucnost, je to jeden ze způsobů, jak umožnit dlouhodobou akumulaci energie v rámci soustav. Není to samospásné řešení. Naše analýzy ukazují, že v biometanu můžeme v rámci České republiky vyrobit pouze 10 % konečné spotřeby plynu. Pokročilý biometan ale může hodně pomoci v ozeleňování dopravy a podpoře cirkulární ekonomiky,“ říká výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská.
 
Biometan lze vyrábět kontinuálně a nezávisle na počasí. Vše, co funguje na zemní plyn, bude fungovat i na biometan bez nutnosti jakýchkoliv úprav technologie a dalších investic. Biometan lze také skladovat v podzemních zásobnících, kterých je v Česku nyní osm a dá se v nich jednorázově uskladnit více než třetina roční spotřeby plynu. Podle plynařů je to ve srovnání s ukládáním elektřiny v bateriových úložištích levnější a efektivnější způsob skladování energie z obnovitelných zdrojů.
 
O výrobu biometanu bude mezi provozovateli bioplynových stanic zájem. „Podle našich analýz může být v během dalších 10 letech spuštěno 70 až 120 výroben biometanu. Naše dceřiná společnost EFG Engineering jenom na období 2020 a 2021 připravuje pět projektů. Biometan vyrobený z odpadů je pokročilé biopalivo, které má výrazně nižší emisní stopu než fosilní zemní plyn. Pokročilá biopaliva jsou důkazem, že nemusíme zatěžovat zemědělskou půdu pěstováním řepky (tj. biopalivem první generace). V EU je provozní podpora výroby biometanu běžná a státům se vyplatí,“ říká Vrtiška.
 
Česká republika se chystá výrobu biometanu podpořit. Důvodem je požadavek na navýšení podílu obnovitelných zdrojů v dopravě a snížení emisí. Zelený plyn by v tom mohl pomoci. Přesná podoba podpory se však teprve rodí. Má platit od roku 2021. Vzhledem k neexistenci podpory se bude zelený biometan z Rapotína prodávat do zahraničí. Je totiž dražší než konvenční plyn. Řada firem však přijala závazky, že pojedou na čisté energii, a to jim certifikát z Rapotína usnadní. Problém je, že si takto prodanou energii nebude moci ke svým cílům připočítat Česká republika. „Úspory emisí budou započítány v zahraničí. A pokud stát biometan nepodpoří, tak český biometan bude v dalších letech exportován do EU, a ČR tak nebude schopna splnit závazky,“ upozorňuje Vrtiška.
 
Výroba biometanu v Evropě má více než desetiletou tradici. Největší boom začal před pěti lety s nástupem technologie membránové separace a s nárůstem tlaku na snižování emisí skleníkových plynů v dopravě. Největší počet výroben biometanu je v Německu, Francii, Velké Británii a Dánsku.