name | autoweek.cz
Auto se stane digitální platformou
27.09.2021 | Vladimír Rybecký | Trendy
V polovině příštího desetiletí by takřka každý druhý vůz na evropských silnicích mohl být autonomní. Studie společnosti Ericsson naznačuje, že samotné auto bude pouze hardwarovou platformou pro integrovaná dopravní řešení.
Pokud by bylo vytvořeno vhodné legislativní a regulační prostředí, mohlo by podle studie Deloitte být do roku 2035 až 43 % automobilů na evropských silnicích plně nebo částečně autonomních. Aktuální zpráva Connected Cars společnosti Ericsson zkoumá, jak by se tato vize mohla stát realitou jak z technického, tak obchodního hlediska. Klíčem jsou robustní konektivita a systémy pro zpracovávání dat, které mohou nabídnout nové obchodní modely. Studie zkoumá, co všechno by systém autonomního řízení zahrnoval, včetně infrastruktury podél silnic, založené na konceptu Internetu věcí a neustálé vzájemné komunikaci nejen mezi auty samotnými, ale s celým dopravním ekosystémem.
Ačkoliv cesta k plně robotickým vozidlům bude ještě dlouhá, trh s připojenými auty již roste. Připojená auta jsou nicméně pouze evolučním krokem k vysoce automatizovaným (úroveň 4) a časem i plně autonomním vozidlům (úroveň 5), která zcela změní představu o tom, co je to osobní automobil. Jednotlivé značky vozidel budou méně důležité než software a služby kolem nich. Samotné auto bude pouze hardwarovou platformou pro integrovaná dopravní řešení.
Poháněna daty
Podle analytiků firmy Kearney dnes hodnotu vozu tvoří z 90 % hardware a z 10 % software. Za 15 let poklesne podíl hardwaru na 40 % a naopak posílí software (40 %) a obsah (20 %). Podle průzkumu mezi manažery automobilových firem, který realizovala společnost IBM, se v roce 2030 příjmy výrobců aut ze služeb mobility zdvojnásobí na 10 %, zatímco podíl prodeje vozů na celkových tržbách klesne na zhruba tři čtvrtiny.
To, že budou vozidla sdílet více dat s ostatními účastníky silničního provozu nebo data stahovat pro infotainmentové palubními systémy, povede k exponenciálnímu nárůstu objemu přenášených dat. Pro autonomní vozidla se odhaduje, že bude potřeba přenést data o objemu 383 GB až 5,17 TB za hodinu.
Uživatelé vozů budou očekávat takto výkonnou a plynulou konektivitu všude, kde se zrovna nacházejí, ať už ve městě, v méně obydlených oblastech či v zahraničí. Význam konektivity na silnici je zjevný už dnes - v průzkumu společnosti Thales Group více než čtvrtina respondentů uvedla, že při koupi nového vozu je pro ně konektivita důležitější než výkon motoru nebo spotřeba paliva. Konektivita ovšem nejenom umožní pokročilá infotainmentová řešení, schopná se učit a přizpůsobovat preferencím cestujících, díky čemuž se automobil stane nejrafinovanějším chytrým přístrojem pro spotřebitele.
Ještě důležitější je, že tato konektivita bude klíčovou bezpečnostní výhodou. Aby se šetřily výpočetní kapacity jednotlivých vozidel a bylo možné sdílet senzorické informace sbírané účastníky silničního provozu, budou autonomní vozy fungovat uvnitř úzce provázaného ekosystému. Senzory ve vozidlech i na silnici budou neustále zachytávat a vyměňovat si údaje o poloze a další data. Například nebude nutné, aby si vůz vlastními senzory zjišťoval, jaká barva svítí na semaforu nebo jestli se neblíží jiné auto. Všechny relevantní údaje mu totiž pošle sama křižovatka ještě předtím, než do ní auto vjede. Díky tomu bude autonomní doprava plynulejší a bezpečnější, než by kdy mohla být ta současná.
Kudy vede cesta
Tato autonomní budoucnost je od nás ale ještě poměrně daleko. Auta s funkcemi, jako jsou asistent parkování, adaptivní tempomat nebo asistent jízdy v pruzích, tedy s autonomií 1. stupně, už jsou k dispozici řadu let. Aktuální vozy s autonomií 2. stupně jsou vybaveny tempomatem, který bere ohled na okolní provoz, a automatickým řízením.
Autonomie 3. stupně znamená, že jízdní systém vozu provádí všechny dynamické úkony řízení, ovšem s předpokladem, že v případě nutnosti zasáhne řidič. Stupně 4 a 5 budou vyžadovat více než jen modernizaci současných technologií. V první řadě bude potřeba důkladná regulace jejich provozu s tím, že proces hledání vhodného legislativního rámce bude pomalý a komplikovaný. Stačí pomyslet na otázku zodpovědnosti a pojištění v případě nehody robotického vozu.
„Výhody propojené autonomní dopravy bude možné využít pouze v případě, kdy bude k dispozici vhodná síť a infrastruktura. Hlavním předpokladem je dostatečně výkonné mobilní připojení v podobě 5G. Tento standard má až 200x nižší latenci, tedy prodlevu mezi příjmem a odesíláním dat, než sítě čtvrté generace. Navíc 5G dokáže připojit až 100 zařízení na 1 m2, což umožní spolupráci velkého počtu zařízení na bázi Internetu věcí na silnici - od samotných aut po všemožné senzory. Mezi další klíčové technologie silničního provozu budoucnosti patří cloudová řešení a edge computing, jež umožní rozložit výpočetní kapacity celého ekosystému efektivnějším způsobem,“ shrnuje Magnus Gunnarsson, ředitel pro strategie, portfolio a rozvoj společnosti v Ericsson Connected Vehicles a také člen pracovní skupiny pro městskou a autonomní mobilitu při Světovém ekonomickém fóru.
Ačkoliv cesta k plně robotickým vozidlům bude ještě dlouhá, trh s připojenými auty již roste. Připojená auta jsou nicméně pouze evolučním krokem k vysoce automatizovaným (úroveň 4) a časem i plně autonomním vozidlům (úroveň 5), která zcela změní představu o tom, co je to osobní automobil. Jednotlivé značky vozidel budou méně důležité než software a služby kolem nich. Samotné auto bude pouze hardwarovou platformou pro integrovaná dopravní řešení.
Poháněna daty
Podle analytiků firmy Kearney dnes hodnotu vozu tvoří z 90 % hardware a z 10 % software. Za 15 let poklesne podíl hardwaru na 40 % a naopak posílí software (40 %) a obsah (20 %). Podle průzkumu mezi manažery automobilových firem, který realizovala společnost IBM, se v roce 2030 příjmy výrobců aut ze služeb mobility zdvojnásobí na 10 %, zatímco podíl prodeje vozů na celkových tržbách klesne na zhruba tři čtvrtiny.
To, že budou vozidla sdílet více dat s ostatními účastníky silničního provozu nebo data stahovat pro infotainmentové palubními systémy, povede k exponenciálnímu nárůstu objemu přenášených dat. Pro autonomní vozidla se odhaduje, že bude potřeba přenést data o objemu 383 GB až 5,17 TB za hodinu.
Uživatelé vozů budou očekávat takto výkonnou a plynulou konektivitu všude, kde se zrovna nacházejí, ať už ve městě, v méně obydlených oblastech či v zahraničí. Význam konektivity na silnici je zjevný už dnes - v průzkumu společnosti Thales Group více než čtvrtina respondentů uvedla, že při koupi nového vozu je pro ně konektivita důležitější než výkon motoru nebo spotřeba paliva. Konektivita ovšem nejenom umožní pokročilá infotainmentová řešení, schopná se učit a přizpůsobovat preferencím cestujících, díky čemuž se automobil stane nejrafinovanějším chytrým přístrojem pro spotřebitele.
Ještě důležitější je, že tato konektivita bude klíčovou bezpečnostní výhodou. Aby se šetřily výpočetní kapacity jednotlivých vozidel a bylo možné sdílet senzorické informace sbírané účastníky silničního provozu, budou autonomní vozy fungovat uvnitř úzce provázaného ekosystému. Senzory ve vozidlech i na silnici budou neustále zachytávat a vyměňovat si údaje o poloze a další data. Například nebude nutné, aby si vůz vlastními senzory zjišťoval, jaká barva svítí na semaforu nebo jestli se neblíží jiné auto. Všechny relevantní údaje mu totiž pošle sama křižovatka ještě předtím, než do ní auto vjede. Díky tomu bude autonomní doprava plynulejší a bezpečnější, než by kdy mohla být ta současná.
Kudy vede cesta
Tato autonomní budoucnost je od nás ale ještě poměrně daleko. Auta s funkcemi, jako jsou asistent parkování, adaptivní tempomat nebo asistent jízdy v pruzích, tedy s autonomií 1. stupně, už jsou k dispozici řadu let. Aktuální vozy s autonomií 2. stupně jsou vybaveny tempomatem, který bere ohled na okolní provoz, a automatickým řízením.
Autonomie 3. stupně znamená, že jízdní systém vozu provádí všechny dynamické úkony řízení, ovšem s předpokladem, že v případě nutnosti zasáhne řidič. Stupně 4 a 5 budou vyžadovat více než jen modernizaci současných technologií. V první řadě bude potřeba důkladná regulace jejich provozu s tím, že proces hledání vhodného legislativního rámce bude pomalý a komplikovaný. Stačí pomyslet na otázku zodpovědnosti a pojištění v případě nehody robotického vozu.
„Výhody propojené autonomní dopravy bude možné využít pouze v případě, kdy bude k dispozici vhodná síť a infrastruktura. Hlavním předpokladem je dostatečně výkonné mobilní připojení v podobě 5G. Tento standard má až 200x nižší latenci, tedy prodlevu mezi příjmem a odesíláním dat, než sítě čtvrté generace. Navíc 5G dokáže připojit až 100 zařízení na 1 m2, což umožní spolupráci velkého počtu zařízení na bázi Internetu věcí na silnici - od samotných aut po všemožné senzory. Mezi další klíčové technologie silničního provozu budoucnosti patří cloudová řešení a edge computing, jež umožní rozložit výpočetní kapacity celého ekosystému efektivnějším způsobem,“ shrnuje Magnus Gunnarsson, ředitel pro strategie, portfolio a rozvoj společnosti v Ericsson Connected Vehicles a také člen pracovní skupiny pro městskou a autonomní mobilitu při Světovém ekonomickém fóru.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz