name | autoweek.cz
Singapurský autobus a pražský kroužek mladých elektrotechniků
24.07.2020 | | Trendy
Z blogu šéfa ABB v ČR Vítězslava Lukáše.
Dva výjevy. Na jednom jsou malí kluci a holky v kroužku Elektrotechnika pro nejmenší Domu dětí a mládeže v Praze. Dílna je beznadějně obsazena, každý se chce dostat k propojování obvodů, pájení a zapojování elektromotorků. S krizí covid-19 přichází distanční výuka a děti přesto nadšeně přijímají alternativu přes 3D program, kde pokračují díky aplikaci Tinkercad v práci z dílny, k tomu ale přidávají i tvorbu prvních algoritmů. Mnohým z nich ještě nebylo 7 let.
Druhý obrázek. Singapur, dopravní špička ve státě s jednou z nejvyšších hustot osídlení na světě. Velký dvanáctimetrový autobus se bez řidiče, zato s téměř osmdesáti cestujícími vydává na svou pevně danou trasu v určeném harmonogramu. Autobus je bezemisní, plně elektrický.
Co mají oba příklady společného? Dějí se ve stejném období a spojuje je propojování elektrotechniky a software, týmová práce při hledání užitečných řešení. Oproti tomu se každý z nich nachází na opačném konci světa a ve zcela jiné vývojové fázi.
Singapurský příklad vznikl spojením sil tamější Nanyang Technological University (NTU), Land Transport Authority, Volvo Buses a ABB. Taková aliance už sama o sobě dokládá, že projekt ekologického, bezpečného a efektivního využití autonomní elektromobility není organizačně vůbec jednoduchý. Přesto už byl uveden do praxe.
Dovedeme si něco takového v dohledné době představit v Praze? Ve městě sice s pětkrát méně obyvateli než Singapur, ale zahlceného emisemi, včetně stále ještě na fosilních palivech závislé městské hromadné dopravy. Nemluvě o frontách kouřících nákladních vozů i zavážkových dodávek a pick-upů, které teprve s pandemií spustily opravdovou smršť rozvozu zboží.
Ne, Praha se jistě v nejbližších letech nestane ani plícemi Evropy, ani jejím novým Singapurem. Skepse, vztahující se k elektromobilitě, ale Česku také neprospívá. Pojďme se podívat na pět strategických důvodů, proč by rychlý přechod na elektromobilitu neměla naše země odkládat:
1) Emise - kromě skleníkových plynů produkují spalovací motory i zdraví škodlivé oxidy dusíku a mikroprachové částice. Tento dopad bychom vždy měli přidávat na misku vah při rozhodování o ekologických investicích.
2) Nejen nadšené děti v elektrotechnických kroužcích svědčí o výborné tradici oboru u nás. ČVUT, VUT nebo VŠB Ostrava jsou mezinárodně respektované technické školy. Máme tu elektrotechnické závody s historií od 19. století, které přežily dvě války i totalitní režimy a stále jsou schopny uspokojovat zákazníky produkcí s vysokou přidanou hodnotou.
3) Česko má jednu z nejhustších a nejbezpečnějších energetických infrastruktur na světě. V tomto ohledu máme tedy náskok a našlápnuto na rozšiřování sítě dobíjecích stanic.
4) Energetická bezpečnost - když pro spalovací motory určenou ropu a zemní plyn budeme nahrazovat elektřinou, diverzifikujeme tím dále naši energetickou spotřebu a snížíme rizika závislosti na dovozu paliv.
5) A ještě jeden taktický: český automobilový průmysl, který je páteří naší ekonomiky, je převážně napojen na německý, zejména na VW. Ten si jako svou strategii zvolil elektromobilitu (vozidla s akumulátory). Nepodceňujme důslednost, s jakou se tohoto cíle naši sousedé zhostí. Velice rychle se může stát, že zůstaneme jen montovnou dosluhující spalovací technologie, zatímco nový vývoj a výroba budou umístěny jinde.
Když se podíváme, jaké máme šikovné děti, které vedou šikovní studenti technických fakult, vedených úspěšnými kapacitami v oboru, nemusíme se bát, že tato generace nenajde práci. Měli bychom se ale ptát, zda nepůjde radši pracovat do zahraničí, či - pokud zůstane doma - zda jejich výsledky nebudou podhodnoceny. A o tom už se možná rozhoduje dnes.
Pokud nebudeme dostatečně vizionářští a flexibilní, zůstaneme stát na místě a zítra budeme jen hledět, jak se nám plynule, bezpečně a bezemisně vzdaluje… nejen ten singapurský autobus.
Vítězslav Lukáš
Country Managing Director ABB Czech Republic
Druhý obrázek. Singapur, dopravní špička ve státě s jednou z nejvyšších hustot osídlení na světě. Velký dvanáctimetrový autobus se bez řidiče, zato s téměř osmdesáti cestujícími vydává na svou pevně danou trasu v určeném harmonogramu. Autobus je bezemisní, plně elektrický.
Co mají oba příklady společného? Dějí se ve stejném období a spojuje je propojování elektrotechniky a software, týmová práce při hledání užitečných řešení. Oproti tomu se každý z nich nachází na opačném konci světa a ve zcela jiné vývojové fázi.
Singapurský příklad vznikl spojením sil tamější Nanyang Technological University (NTU), Land Transport Authority, Volvo Buses a ABB. Taková aliance už sama o sobě dokládá, že projekt ekologického, bezpečného a efektivního využití autonomní elektromobility není organizačně vůbec jednoduchý. Přesto už byl uveden do praxe.
Dovedeme si něco takového v dohledné době představit v Praze? Ve městě sice s pětkrát méně obyvateli než Singapur, ale zahlceného emisemi, včetně stále ještě na fosilních palivech závislé městské hromadné dopravy. Nemluvě o frontách kouřících nákladních vozů i zavážkových dodávek a pick-upů, které teprve s pandemií spustily opravdovou smršť rozvozu zboží.
Ne, Praha se jistě v nejbližších letech nestane ani plícemi Evropy, ani jejím novým Singapurem. Skepse, vztahující se k elektromobilitě, ale Česku také neprospívá. Pojďme se podívat na pět strategických důvodů, proč by rychlý přechod na elektromobilitu neměla naše země odkládat:
1) Emise - kromě skleníkových plynů produkují spalovací motory i zdraví škodlivé oxidy dusíku a mikroprachové částice. Tento dopad bychom vždy měli přidávat na misku vah při rozhodování o ekologických investicích.
2) Nejen nadšené děti v elektrotechnických kroužcích svědčí o výborné tradici oboru u nás. ČVUT, VUT nebo VŠB Ostrava jsou mezinárodně respektované technické školy. Máme tu elektrotechnické závody s historií od 19. století, které přežily dvě války i totalitní režimy a stále jsou schopny uspokojovat zákazníky produkcí s vysokou přidanou hodnotou.
3) Česko má jednu z nejhustších a nejbezpečnějších energetických infrastruktur na světě. V tomto ohledu máme tedy náskok a našlápnuto na rozšiřování sítě dobíjecích stanic.
4) Energetická bezpečnost - když pro spalovací motory určenou ropu a zemní plyn budeme nahrazovat elektřinou, diverzifikujeme tím dále naši energetickou spotřebu a snížíme rizika závislosti na dovozu paliv.
5) A ještě jeden taktický: český automobilový průmysl, který je páteří naší ekonomiky, je převážně napojen na německý, zejména na VW. Ten si jako svou strategii zvolil elektromobilitu (vozidla s akumulátory). Nepodceňujme důslednost, s jakou se tohoto cíle naši sousedé zhostí. Velice rychle se může stát, že zůstaneme jen montovnou dosluhující spalovací technologie, zatímco nový vývoj a výroba budou umístěny jinde.
Když se podíváme, jaké máme šikovné děti, které vedou šikovní studenti technických fakult, vedených úspěšnými kapacitami v oboru, nemusíme se bát, že tato generace nenajde práci. Měli bychom se ale ptát, zda nepůjde radši pracovat do zahraničí, či - pokud zůstane doma - zda jejich výsledky nebudou podhodnoceny. A o tom už se možná rozhoduje dnes.
Pokud nebudeme dostatečně vizionářští a flexibilní, zůstaneme stát na místě a zítra budeme jen hledět, jak se nám plynule, bezpečně a bezemisně vzdaluje… nejen ten singapurský autobus.
Vítězslav Lukáš
Country Managing Director ABB Czech Republic
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz