vize 2050 - cesta k evoluci kapalných paliv - 1. část | Trendy | autoweek.cz

Vize 2050 - Cesta k evoluci kapalných paliv - 1. část

Vize 2050 - Cesta k evoluci kapalných paliv - 1. část

26.10.2021 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Mimořádná odborná konference měla za cíl ukázat, že v dopravě budou na trhu i další alternativy k udržitelné mobilitě a dosažení uhlíkové neutrality.
Společnost Petrolmedia společně s Českou asociací petrolejářského průmyslu a obchodu ČAPPO pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR uspořádala mezinárodní konferenci Vize 2050: Dekarbonizace kapalných paliv a přechod k udržitelné mobilitě. Akce se konala v moderním konferenčním centru Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
 
Do roku 2050 by státy Evropské unie měly skončit s výrobou elektrické energie a pohonných hmot z fosilních zdrojů. Evropská komise již načrtla plán této dekarbonizace a nazvala jej Nový zelený úděl pro Evropu. Jeho součástí je kontroverzní zákaz použití spalovacích motorů produkujících emise CO2 u nových automobilů od roku 2035. Ten mezi zástupci nejen petrolejářského průmyslu vyvolává velké diskuse. Právě tomu se věnovala konference Vize 2050, která se snažila hledat alternativní cesty pro udržitelnou mobilitu mimo jiné prostřednictvím dekarbonizace kapalných paliv.
 
Kapalná paliva budou i nadále hrát významnou roli
Úvodní příspěvky generálního ředitele společnosti Čepro a předsedy představenstva ČAPPO Jana Duspěvy a ministra dopravy, průmyslu a obchodu Karla Havlíčka zhodnotily především stav implementace RED II (Renewable Energy Directive II) v ČR a výhled do roku 2030 z pohledu opatření EU Fit for 55. Toto téma pak rozvinul náměstek MPO ČR René Neděla.
 
Alessandro Bartelloni, ředitel organizace Fuels Europe, která v Bruselu v dialogu s orgány Evropské unie zastupuje společnosti vlastnící a provozující téměř 100 % rafinérské kapacity EU, se snažil vysvětlit, že elektrifikace dopravy v Evropské unii nemůže vyřešit všechny výzvy na dekarbonizaci dopravy. Podle něj budou hrát kapalná paliva s nízkou uhlíkovou stopou i nadále zásadní roli, kterou elektrifikace pouze doplní. Ostatně letecká a námořní doprava, nákladní automobily a částečně i osobní automobily budou ještě dlouhá léta používat kapalná paliva, protože vysokou hustotu energie potřebnou pro jejich provoz nelze zajistit pouze elektrifikací.
 
Prorektor VŠCHT profesor Milan Pospíšil ukázal možnosti využití obnovitelných zdrojů v dopravě do roku 2030, profesor Jan Macek z Fakulty strojní ČVÚT porovnal emise skleníkových plynů u osobních vozidel různých typů pohonů a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda připojil realistický makroekonomický pohled na problematiku ambiciózních cílů EU v oblasti udržitelné mobility.
 
Budoucnost ve vodíku
Druhý blok přednášek byl zaměřen na reálnost přechodu na nová bezemisní alternativní paliva v dopravě. Generální ředitel Toyota Central Europe Martin Peleška jako jediný zástupce automobilového průmyslu zdůraznil, že použití vodíku v dopravě je dobrá volba pro budoucnost. Doložil to i na parametrech druhé generace vozu Toyota Mirai poháněného pomocí vodíkových palivových článků.
 
Jakub Iwanowski z koncernu Orlen Unipetrol představil plány skupiny PKN Orlen do roku 2030 včetně přípravy výroby a prodeje vodíku pro pohon automobilů. Přitom upřesnil plány se zaváděním vodíku v České republice do roku 2030. Orlenu u nás vidí velký potenciál pro použití vodíku v dopravě. Začátkem roku 2022 by měla být uvedena do provozu první čerpací stanice na vodík v Praze na Barrandově. Krátce poté bude následovat otevření čerpacích areálů v Litvínově a Neratovicích. Celkem by mělo být v České republice 28 čerpacích stanic na vodík se dvěma distribučními terminály a kapacitou elektrolýzy s výkonem 80 MW.
 
Petr Lux ze společnosti Čepro řekl, že alternativní paliva nelze chápat jako povinnost, ale jako novou příležitost. Představil potenciál obnovitelných zdrojů energie pro snížení emisí CO2. Čepro se zaměřuje na budování fotovoltaických zdrojů s výhledem na jejich budoucí využití pro produkci vodíku. Do konce roku 2021 bude dokončeno prvních pět zdrojů s celkovým špičkovým výkonem 2 MWp celkovou investici 58 milionů Kč, z čehož 24 milionů Kč představují státní dotace. Současně se už připravují další instalace na celkový výkon 14,5 MWp. Dalším projektem je budování dobíjecích stanic u čerpadel EuroOil. V současné době jich je 28, do konce roku to bude 40 a dalších 50 přibude do roku 2025. K nim se budou výhledově budovat solární zdroje s články na střeše. Těchto stanic by mělo být 20 s výkonem po 6 kWp.
 
Zbývajícím třem příspěvkům se věnujeme v samostatném článku.