name | autoweek.cz
Vize 2050 - Cesta k evoluci kapalných paliv - 2. část
26.10.2021 | Vladimír Rybecký | Trendy
Tématem konference Vize 2050: Dekarbonizace kapalných paliv a přechod k udržitelné mobilitě bylo hledání alternativních cest k bezuhlíkové dopravě budoucnosti. Tři z příspěvků upozornily na zásadní problémy transformace dopravy v EU.
Konference Vize 2050 se pokusila hledat alternativní cesty k udržitelné mobilitě obyvatel nejen Evropské unie, ale celé planety Země mimo jiné prostřednictvím evoluce nebo-li dekarbonizace kapalných paliv. Úkolem konference byla i určitá snaha pomoci zorientovat se v budoucnosti dopravy. Ve druhé části konference vystoupili zástupci společností produkujících kapalná paliva. Tři z těchto příspěvků ukázaly na zásadní problémy spojené s přechodem k udržitelné mobilitě a dekarbonizací dopravy.
Problematická návratnost obrovských investice do nejisté budoucnosti
Generální ředitel Slovnaftu Marek Senkovič, který na konferenci zastupoval skupinu MOL, přinesl reálný pohled rafinérií na aktuální vývojové trendy v oblasti paliv a uhlíkové neutrality. Zdůraznil, že vliv dopravy v EU na globální vývoj emisí CO2 je velmi malý, takže zákaz spalovacích motorů v EU bude mít jen minimální efekt. „Změníme Evropu, ale nezachráníme svět. Investice do výroby zeleného vodíku budou astronomické s nereálnou návratností,“ uvedl.
Senkovič připomenul, že z deseti největších emitentů CO2 v Evropě je devět energetických společností, z toho sedm z Německa, a jedna lodní společnost. Vyřazení uhlí z produkce energie a jeho náhrada jadernými elektrárnami, což je technologie, kterou evropské firmy dokáží samy zvládnout, by proto mělo větší efekt. Namísto toho se EU vrhá na solární panely dovážené z Číny. Stejně tak by podle Senkoviče mělo z hlediska snížení emisí CO2 význam omezení rychlosti na dálnicích, ale nikoliv ve městech, a daleko větší efekt než omezování osobních automobilů by mělo zpomalení a omezení lodní dopravy, protože nákladní lodě jsou skutečná environmentální katastrofa.
„Energetická transformace formou zaváděnou v EU bude extrémně drahá a zvýší závislost EU na dovozu. V důsledku toho mnoho technických odvětví opustí Evropu. Objem dokumentů, zavazujících firmy, co a jak mají dělat, je neúměrný. EU požaduje použití biosložek 2. generace, ale současně chce od roku 2035 zakázat spalovací motory. Proto pro nikoho nemá smysl do této technologie investovat. Absolutně zde chybí cit pro délku vývoje a návratnosti investic,“ zdůraznil Senkovič.
Emisní cíle EU se nepodaří splnit
Studii přechodu na udržitelnou mobilitu představil zástupce francouzského koncernu Totalenergies Josef Paumer. Připomenul, že v globálním měřítku se 81 % energie získává z fosilních paliv, přičemž 31 % připadá na ropné produkty a 27 % na uhlí. V dopravě podíl ropných produktů výrazně přesahuje 90 %. Přitom je značný rozdíl v poměru energie spotřebované na obyvatele mezi zeměmi OECD a zbytkem světa, přičemž zdaleka největší spotřeba je v USA. Snížení emisí z dopravy v EU tedy nespasí svět. Navíc analýzy ukazují, že se emisní cíle EU pro rok 2050 nepodaří splnit. Je zde zásadní rozpor mezi rostoucí potřebou energie a snahou snižovat emise. Jediným dostupným řešením pro nastávající mezidobí je použití zemního plynu, a to především v energetice.
Perspektivnímu vývoji chybějí inženýři
Zástupce společnosti Orlen Unicre Jiří Hájek popsal novou technologii Biomass to Liquid. Varoval, že řepka z našich polí v nejbližší době nezmizí bez ohledu na složení příští vlády. Upozornil, že alternativní zdroje pro biopaliva zatím nejsou perspektivní - při produkci z řas přijde 1 kg na 1250 Kč a objem domácího odpadu je nedostatečný - jedna běžná rodina vyprodukuje za deset let 40 litrů oleje. Také zdroje dalších odpadů pro technologie waste-to-fuel u nás nejsou dostatečné. Pro produkci biopaliv 2. generace je potřeba vyřešit problém sběru odpadu zejména z lesnické a zemědělské produkce aniž by se tím nezvyšovaly emise.
Evropský projekt rozvoje procesu výroby zdrojů pro čistá paliva na bázi nepřímého zkapalňování odpadní biomasy COMSYN bude vyžadovat obrovské investice do rafinerií s nejistou návratností. Cílová cena 0,8 eura za litr je zatím nedostižná. Jiří Hájek při tom zdůraznil největší současný problém. Technologie pro pokročilá biopaliva by mohly být dosažitelné pro roky 2027 resp. 2028, ovšem chybějí inženýři, aby tento vývoj mohl být dokončen. O petrochemii není mezi vysokoškolskými studenty zájem, a to nejen u nás, ale v celé Evropě, takže v současné době už nejsou inženýři pro vývoj nových inovací a transformaci petrochemického průmyslu. Proto realizaci projektů jako je COMSYN nelze slíbit.
Podle Hájka v České republice také nelze postavit dostatek větrných elektráren pro smysluplnou produkci zeleného vodíku.
Problematická návratnost obrovských investice do nejisté budoucnosti
Generální ředitel Slovnaftu Marek Senkovič, který na konferenci zastupoval skupinu MOL, přinesl reálný pohled rafinérií na aktuální vývojové trendy v oblasti paliv a uhlíkové neutrality. Zdůraznil, že vliv dopravy v EU na globální vývoj emisí CO2 je velmi malý, takže zákaz spalovacích motorů v EU bude mít jen minimální efekt. „Změníme Evropu, ale nezachráníme svět. Investice do výroby zeleného vodíku budou astronomické s nereálnou návratností,“ uvedl.
Senkovič připomenul, že z deseti největších emitentů CO2 v Evropě je devět energetických společností, z toho sedm z Německa, a jedna lodní společnost. Vyřazení uhlí z produkce energie a jeho náhrada jadernými elektrárnami, což je technologie, kterou evropské firmy dokáží samy zvládnout, by proto mělo větší efekt. Namísto toho se EU vrhá na solární panely dovážené z Číny. Stejně tak by podle Senkoviče mělo z hlediska snížení emisí CO2 význam omezení rychlosti na dálnicích, ale nikoliv ve městech, a daleko větší efekt než omezování osobních automobilů by mělo zpomalení a omezení lodní dopravy, protože nákladní lodě jsou skutečná environmentální katastrofa.
„Energetická transformace formou zaváděnou v EU bude extrémně drahá a zvýší závislost EU na dovozu. V důsledku toho mnoho technických odvětví opustí Evropu. Objem dokumentů, zavazujících firmy, co a jak mají dělat, je neúměrný. EU požaduje použití biosložek 2. generace, ale současně chce od roku 2035 zakázat spalovací motory. Proto pro nikoho nemá smysl do této technologie investovat. Absolutně zde chybí cit pro délku vývoje a návratnosti investic,“ zdůraznil Senkovič.
Emisní cíle EU se nepodaří splnit
Studii přechodu na udržitelnou mobilitu představil zástupce francouzského koncernu Totalenergies Josef Paumer. Připomenul, že v globálním měřítku se 81 % energie získává z fosilních paliv, přičemž 31 % připadá na ropné produkty a 27 % na uhlí. V dopravě podíl ropných produktů výrazně přesahuje 90 %. Přitom je značný rozdíl v poměru energie spotřebované na obyvatele mezi zeměmi OECD a zbytkem světa, přičemž zdaleka největší spotřeba je v USA. Snížení emisí z dopravy v EU tedy nespasí svět. Navíc analýzy ukazují, že se emisní cíle EU pro rok 2050 nepodaří splnit. Je zde zásadní rozpor mezi rostoucí potřebou energie a snahou snižovat emise. Jediným dostupným řešením pro nastávající mezidobí je použití zemního plynu, a to především v energetice.
Perspektivnímu vývoji chybějí inženýři
Zástupce společnosti Orlen Unicre Jiří Hájek popsal novou technologii Biomass to Liquid. Varoval, že řepka z našich polí v nejbližší době nezmizí bez ohledu na složení příští vlády. Upozornil, že alternativní zdroje pro biopaliva zatím nejsou perspektivní - při produkci z řas přijde 1 kg na 1250 Kč a objem domácího odpadu je nedostatečný - jedna běžná rodina vyprodukuje za deset let 40 litrů oleje. Také zdroje dalších odpadů pro technologie waste-to-fuel u nás nejsou dostatečné. Pro produkci biopaliv 2. generace je potřeba vyřešit problém sběru odpadu zejména z lesnické a zemědělské produkce aniž by se tím nezvyšovaly emise.
Evropský projekt rozvoje procesu výroby zdrojů pro čistá paliva na bázi nepřímého zkapalňování odpadní biomasy COMSYN bude vyžadovat obrovské investice do rafinerií s nejistou návratností. Cílová cena 0,8 eura za litr je zatím nedostižná. Jiří Hájek při tom zdůraznil největší současný problém. Technologie pro pokročilá biopaliva by mohly být dosažitelné pro roky 2027 resp. 2028, ovšem chybějí inženýři, aby tento vývoj mohl být dokončen. O petrochemii není mezi vysokoškolskými studenty zájem, a to nejen u nás, ale v celé Evropě, takže v současné době už nejsou inženýři pro vývoj nových inovací a transformaci petrochemického průmyslu. Proto realizaci projektů jako je COMSYN nelze slíbit.
Podle Hájka v České republice také nelze postavit dostatek větrných elektráren pro smysluplnou produkci zeleného vodíku.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz