name | autoweek.cz

Blíží se rozhodnutí

Blíží se rozhodnutí

08.06.2022 | | Doprava

Vítejte u dopravního zpravodaje Euractiv s nejnovějším souhrnem zpráv o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla. Přichází rozhodování Parlamentu po schválení společného postoje Radou.
Země EU minulý týden přijaly společný postoj ke třem významným právním předpisům v oblasti dopravy, což je zásadní krok k uvedení návrhů Fit for 55 v platnost. Následuje jednání v Evropském parlamentu, který se brzy dohodne na vlastním postoji k souboru Fit for 55, balíčku klimatických právních předpisů předložený Evropskou komisí v červenci loňského roku, který určuje cestu ke snížení emisí o 55 % do 2030 ve srovnání s úrovní roku 1990. V jádru jde o zajištění toho, aby Evropa mohla splnit svůj prozatímní cíl v oblasti klimatu, což je hlavní odrazový můstek k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.
 
To, zda bruselská značka „Fit for 55“ dostatečně komunikuje tyto zelené ambice široké veřejnosti, je otázkou, ale všichni ti političtí příživníci, lobbisté a novináři, kteří se živí v bruselské bublině, v tom mají jasno.
 
Tři projednávané spisy se týkají infrastruktury pro dobíjení vozidel, lodí a letadel (Nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva AFIR), požadavků na nízkouhlíkové palivo pro lodní dopravu (FuelEU Maritime) a nařízení o zelených leteckých palivech (ReFuelEU Aviation).
 
Přestože většina původních návrhů Komise zůstává po dohodě Rady v obecné shodě, existují určité odchylky. To samozřejmě není nijak překvapující - členské státy jsou zodpovědné za uzákonění legislativy na svém území, což znamená, že zvláště kriticky sledují návrhy vycházející z Berlaymontu, tedy sídla Evropské komise.
 
Podle návrhu AFIR budou členské státy povinny zajistit dobíjecí stanice ve stanovených intervalech podél hlavních dopravních koridorů EU (známých jako síť TEN-T), aby se usnadnilo používání čistých vozidel. Rada však chce výjimky pro oblasti s nízkou intenzitou dopravy a zvýšení maximální vzdálenosti mezi dobíjecími místy pro úseky s velmi nízkou dopravou. Rada také chce v krátkodobém horizontu přezkoumat technologický a tržní vývoj týkající se infrastruktury nabíjení pro těžká nákladní vozidla, což je sektor, který se podle očekávání rychle rozvine.
 
Pokud jde o FuelEU Maritime, členské státy snížily požadavky na pobřežní dodávky energie pro lodě a přidaly výjimky pro oblasti se „specifickými geografickými podmínkami“, které zahrnují velmi malé ostrovy a nejvzdálenější regiony EU.
 
Jednou z nejvýznamnějších změn ReFuelEU Aviation je navrhované rozšíření označení udržitelného leteckého paliva (SAF). Rada chce, aby každé certifikované biopalivo, které splňuje kritéria udržitelnosti a úspory emisí EU, bylo zahrnuto jako SAF. Biopaliva z potravinářských a krmných plodin však zůstávají vyloučena. Členské státy také chtějí pravomoc udělit výjimku z ustanovení o tankování SAF v případě, že se budou opakovat potíže se získáváním povinného zeleného leteckého paliva.
 
Některé nevládní organizace rychle odsoudily postoj Rady za to, že nezašla dostatečně daleko. Globální nezisková organizace Clean Air Task Force označila postoj Rady k AFIR a FuelEU Maritime za „hluboce neambiciózní“ s tím, že nepovede k nezbytnému snížení emisí v námořním sektoru. „Zatímco původní návrhy Komise byly dlouho opožděným krokem správným směrem, postoj Rady představuje velkou překážku,“ uvedla organizace.
 
Hluk z dopravy by mohl poškodit vývoj dítěte
Ti, kteří jsou chronicky vystaveni tyranii hluku ze silničního provozu - řevu motorů, troubení klaksonů, pískání pneumatik - instinktivně pochopí, jakou překážku to představuje pro celkově dobrou pohodu. Nepříznivé účinky hluku na zdraví jsou dobře známé. Neschopnost najít klid může vést k vyššímu krevnímu tlaku, cukrovce a zvýšenému riziku srdečního infarktu.
 
Ale nová studie ze Španělska zjistila alarmující korelaci: školní děti v Barceloně vystavené vysokým hladinám hluku z dopravy prošly pomalejším kognitivním vývojem než děti v tišších školách. Studie, zaměřená na děti ve věku od 7 do 10 let zjistila, že velká intenzita hluku z pouliční dopravy snižuje klíčové schopnosti paměti a pozornosti. The Guardian uvedl, že vývoj paměti byl o 23 % pomalejší, zatímco schopnost věnovat pozornost byla o 5 % pomalejší.
 
Samozřejmě nepřekvapuje, že není dobrý nápad když kolem školních dětí, které se snaží učit, hlučí velké náklaďáky. Ale tato vědecká studie, které se zúčastnilo přes 2700 dětí, je jednou z prvních, která účinky kvantifikuje.
 
Jako řešení vědci doporučují přesměrovat dopravu mimo školy. To by přineslo zlepšení kvality ovzduší a pohyb dětí by byl bezpečnější. Přechod na elektrická vozidla, která jsou mnohem tišší než jejich protějšky se spalovacími motory, může také zmírnit problém dopravního hluku (ačkoli obecné bezpečnostní problémy, vyplývající z mísení dětí a vozidel, zůstanou).
 
Poslanci se připravují na hlasování ve Štrasburku
Evropský parlament bude tento týden hlasovat o řadě návrhů Fit for 55, které pomohou definovat, do jaké míry se naplní zelené ambice EU. Mezi dokumenty týkající se dopravy, podléhající schválení poslanců Evropského parlamentu, patří revize systému obchodování s emisemi ETS (včetně zřízení samostatného trhu s uhlíkem pro silniční dopravu a budovy), revize systému obchodování s emisemi EU pro letectví a CORSIA (kompenzace emisí uhlíku v letectví) a emisní normy CO2 pro osobní a lehké užitkové automobily.
 
Obecně se spisy ve výboru ukázaly jako kontroverzní a mezi parlamentními skupinami se objevily jasné rozdíly. Klíčové body pro každý soubor jsou:
- Dodatečné náklady, které by rozšíření ETS na silniční dopravu mohlo znamenat pro nejchudší ve společnosti (zastánci tvrdí, že sociální klimatický fond zátěž pro chudé účinně zmírní).
- Rozšíření trhu EU s uhlíkem pro letectví z letů v rámci EU na všechny lety, což podle odvětví podkope diskuse o CORSIA a poškodí konkurenceschopnost leteckých společností z EU. Zastánci tvrdí, že je nutné zajistit, aby náklady na létání lépe odrážely jeho dopad na životní prostředí.
- Navrhovaný zákaz prodeje vozidel se spalovacím motorem od roku 2035. Zeleně smýšlející europoslanci jsou rozhodně pro to, co je podle nich životně důležité opatření pro životní prostředí, ačkoli někteří z pravicových stran se domnívají, že zákaz spalovacích motorů je předčasný a poškodí průmysl a spotřebitelé.
 
Nová rakouská vodíková strategie kritizuje použití ve vytápění a dopravě
Rakouská vláda se nyní přidala ke klubu zemí, které představily svou vodíkovou strategii. Vídeň bude usilovat o značnou kapacitu pro elektrolýzu, nahrazení fosilního vodíku do roku 2030 a přísné stanovení priorit v jeho používání.
 
Staré argumenty riskují, že vykolejí evropské úsilí o klima do roku 2030
„Aby Evropa ochránila své cíle v oblasti klimatu a zajistila si své místo v globálním automobilovém sektoru, potřebuje ambicióznější normy CO2 pro osobní a lehké užitkové automobily. Zákonodárci by se neměli nechat rozptylovat negativními argumenty přicházejícími od některých lidí z tohoto odvětví,“ tvrdí Julia Poliscanova, vrchní ředitelka pro vozidla a elektrickou mobilitu v organizaci Transport & Environment.
 
Slovenská rafinerie Slovnaft varuje před hrozícím nedostatkem pohonných hmot ve střední Evropě
Slovenská rafinerie Slovnaft tvrdí, že nemůže zaručit dodávky paliva do svých tradičních exportních destinací ve střední Evropě v souladu s podmínkami nového sankčního balíčku EU proti Rusku.
 
EU překračuje klimatický cíl pro rok 2020, zaznamenává pokles emisí o 34 %.
Podle oficiálních údajů, předložených UNFCCC, Evropská unie do roku 2020 snížila emise skleníkových plynů o 34 % pod úrovně z roku 1990, čímž překročila cíl 20 %. Podle EEA EU již v roce 2019 snížila své emise o 26 % a dosáhla svůj 20% cíl ještě předtím, než úroveň emisí začala ovlivňovat omezení ve spojení s pandemií Covid-19.
 
Jen v roce 2020 emise klesly o 11 %, protože země EU uzavřely své ekonomiky, aby zabránily šíření koronaviru, uvedla EEA a připustila, že uzávěry „měly zásadní dopad na snížení emisí v roce 2020.“ EEA uvedla, že roli sehrála i nižší poptávka po vytápění kvůli teplejším zimám v Evropě.
 
Přestože zpracovatelský průmysl zaznamenal celkový pokles emisí, zpráva uvádí, že byly významné výjimky v dopravě, chlazení a klimatizaci, jejichž emise vzrostly o 53 a 80 milionů tun ekvivalentu CO2. Zatímco téměř všechny země EU dokázaly své emise snížit, pokles byl způsoben především díky Velké Británii a Německu, které představovaly 47 % celkového čistého snížení za posledních 30 let. Podle údajů EU emise na jaře roku 2021, když se ekonomika zotavila z odstávek pandemie, vyskočily o 18 %. Také odchod Evropy od uhlí se v roce 2021 zastavil.
 
Celkové výsledky ale neudělaly velký dojem na ekologické skupiny, protože podle nich byla laťka pro rok 2020 nastavena příliš nízko. „Cíle pro rok 2020 byly nedostatečně ambiciózní, takže byly dosaženy bez skutečného úsilí. Z toho plyne ponaučení, že potřebujeme ambicióznější cíle pro rok 2030,“ řekl Wijnand Stoefs z neziskové organizace Carbon Market Watch. „Dosažení příliš nízkého klimatického cíle kvůli dočasnému ekonomickému zpomalení není důvod k oslavě. Dosahovat nižší cíle, než uvádí věda, je zřeknutí se odpovědnosti,“ řekla aktivistka Greenpeace Silvia Pastorelliová.
 
Podle loni schváleného evropského klimatického zákona má Evropská unie za cíl 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 než do roku 2050 dosáhne čisté nuly.