name | autoweek.cz
Dánsko vede EU v zavádění autobusů s nulovými emisemi
15.02.2021 | Vladimír Rybecký | Doprava
Podle nejnovějších údajů nevládní organizace Transport and Environment (T&E) má Dánsko nejvíce městských autobusů s nulovými emisemi v Evropě. Elektrobusy tvoří 78 % vozidel nově uváděných do provozu. Lucembursko a Nizozemsko těsně následují s přibližně dvěma třetinami.
Zákonodárci Evropské unie před dvěma lety uzavřeli dohodu o pravidlech „zelených“ veřejných zakázek na nové autobusy. Požadují, aby místní orgány do roku 2025 a 2030nakupovaly předepsaný minimální podíl čistých vozidel na plyn nebo elektřinu. Nejméně čtvrtina nových autobusů, zakoupených veřejnými institucemi ve městech po celé Evropě do roku 2025, bude muset být podle dohody „čistá“ a do roku 2030 to už bude nejméně třetina.
U autobusů to znamená, že musí čerpat vodík, mít elektrické akumulátory (včetně hybridních pohonných jednotek), případně jezdit na zemní plyn, kapalná biopaliva nebo syntetická paliva.
„Městské autobusy jezdí každý rok miliony kilometrů. Pokud chceme dekarbonizovat naše města, musí se tato vozidla co nejdříve zbavit emisí CO2.. Severské státy, Lucembursko a Nizozemsko ukazují, jak prosadit elektrické autobusy na silnice. Ostatní země, zejména ty, které kupují velké množství autobusů, jako jsou Itálie, Španělsko a Francie, a ty, které jsou na samém začátku přechodu, například Rakousko, musí tento proces urychlit. Městské autobusy s nulovými emisemi nám pomáhají bojovat proti znečištění ovzduší, řešit změny klimatu, snižovat hluk a snižovat celkové náklady proti autobusům na naftu po celou dobu jejich životnosti,“ řekl k tomu manažer pro nákladní dopravu T&E James Nix.
Rakousko a Irsko neměly v roce 2019 žádné městské autobusy s nulovými emisemi, zatímco Švýcarsko a Řecko měly méně než 4 %. Tyto země budou muset rychle zvýšit své úsilí o splnění minimálního podílu autobusů s nulovými emisemi, který stanovila EU.
Ve Švédsku, Norsku a Finsku měla zhruba čtvrtina všech autobusů registrovaných v roce 2019 nulové emise. Šest zemí, které kupují 70 % městských autobusů prodávaných v Evropě - Itálie, Polsko, Německo, Spojené království, Španělsko a Francie - však zaostává. V roce 2019 méně než 10 % jejich nově registrovaných městských autobusů jezdilo na elektrický pohon nebo vodíkové palivové články.
Německo učinilo v roce 2020 významný krok a nyní financuje 80 % vyšších pořizovacích nákladů na elektrobusy. Stejně tak Polsko oznámilo, že města s populací přesahující 100 000 a více by měla mít do roku 2030 plně elektrifikovanou dopravu a alokovalo na tento proces 290 milionů eur.
Ve společném dopise, zveřejněném v květnu 2020, čtyři města - Bonn, Brusel, Dublin a Milán - vyzvala EU k financování podpory obnovy autobusového fondu s nulovými emisemi po Covid-19 v hodnotě 3,5 miliardy eur: „Členské státy EU musí zajistit, aby plány obnovy Covid, který se v současné době připravuje, financovaly nahrazení fosilních autobusů autobusy s nulovými emisemi.“
Na základě výzkumu a analýzy 13 případových studií T&E stanovila klíčové faktory pro úspěšné zavádění elektrobusů. Zdůrazňuje klíčovou roli politické podpory a finančních dotací při zavádění elektrobusů. Analýza celkových nákladů (TCO) nicméně stále častěji dokazuje, že elektrobusy mohou mít po celou dobu životnosti nižší náklady než srovnatelná vozidla na fosilní paliva. Důležité je i proaktivní a inovativní zadávání veřejných zakázek, které stanoví základy pro úspěšnou a nákladově efektivní implementaci elektrobusů.
Například v dánských městech byl úspěch elektrifikace autobusů do značné míry zajištěn dlouhodobými smlouvami, které snižují finanční rizika pro provozovatele, spoluprací mezi vlastníky, provozovateli a výrobci a politickou podporou v podobě ambiciózních cílů pro nulové emise.
U autobusů to znamená, že musí čerpat vodík, mít elektrické akumulátory (včetně hybridních pohonných jednotek), případně jezdit na zemní plyn, kapalná biopaliva nebo syntetická paliva.
„Městské autobusy jezdí každý rok miliony kilometrů. Pokud chceme dekarbonizovat naše města, musí se tato vozidla co nejdříve zbavit emisí CO2.. Severské státy, Lucembursko a Nizozemsko ukazují, jak prosadit elektrické autobusy na silnice. Ostatní země, zejména ty, které kupují velké množství autobusů, jako jsou Itálie, Španělsko a Francie, a ty, které jsou na samém začátku přechodu, například Rakousko, musí tento proces urychlit. Městské autobusy s nulovými emisemi nám pomáhají bojovat proti znečištění ovzduší, řešit změny klimatu, snižovat hluk a snižovat celkové náklady proti autobusům na naftu po celou dobu jejich životnosti,“ řekl k tomu manažer pro nákladní dopravu T&E James Nix.
Rakousko a Irsko neměly v roce 2019 žádné městské autobusy s nulovými emisemi, zatímco Švýcarsko a Řecko měly méně než 4 %. Tyto země budou muset rychle zvýšit své úsilí o splnění minimálního podílu autobusů s nulovými emisemi, který stanovila EU.
Ve Švédsku, Norsku a Finsku měla zhruba čtvrtina všech autobusů registrovaných v roce 2019 nulové emise. Šest zemí, které kupují 70 % městských autobusů prodávaných v Evropě - Itálie, Polsko, Německo, Spojené království, Španělsko a Francie - však zaostává. V roce 2019 méně než 10 % jejich nově registrovaných městských autobusů jezdilo na elektrický pohon nebo vodíkové palivové články.
Německo učinilo v roce 2020 významný krok a nyní financuje 80 % vyšších pořizovacích nákladů na elektrobusy. Stejně tak Polsko oznámilo, že města s populací přesahující 100 000 a více by měla mít do roku 2030 plně elektrifikovanou dopravu a alokovalo na tento proces 290 milionů eur.
Ve společném dopise, zveřejněném v květnu 2020, čtyři města - Bonn, Brusel, Dublin a Milán - vyzvala EU k financování podpory obnovy autobusového fondu s nulovými emisemi po Covid-19 v hodnotě 3,5 miliardy eur: „Členské státy EU musí zajistit, aby plány obnovy Covid, který se v současné době připravuje, financovaly nahrazení fosilních autobusů autobusy s nulovými emisemi.“
Na základě výzkumu a analýzy 13 případových studií T&E stanovila klíčové faktory pro úspěšné zavádění elektrobusů. Zdůrazňuje klíčovou roli politické podpory a finančních dotací při zavádění elektrobusů. Analýza celkových nákladů (TCO) nicméně stále častěji dokazuje, že elektrobusy mohou mít po celou dobu životnosti nižší náklady než srovnatelná vozidla na fosilní paliva. Důležité je i proaktivní a inovativní zadávání veřejných zakázek, které stanoví základy pro úspěšnou a nákladově efektivní implementaci elektrobusů.
Například v dánských městech byl úspěch elektrifikace autobusů do značné míry zajištěn dlouhodobými smlouvami, které snižují finanční rizika pro provozovatele, spoluprací mezi vlastníky, provozovateli a výrobci a politickou podporou v podobě ambiciózních cílů pro nulové emise.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz