name | autoweek.cz
Lobbisté vytvářejí zpomalovací prahy pro snižování emisí vozidel
18.05.2022 | | Doprava
Vítejte u dopravního zpravodaje Euractiv kde naleznete nejnovější souhrn zpráv o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla.
Obecným pravidlem při tvorbě politiky v Bruselu je předpoklad, že Evropský parlament stanoví ambicióznější cíle než Evropská komise, zatímco Rada prosazuje cíle nižší. V případě norem emisí CO2 pro osobní automobily a dodávky však parlamentní výbor pro životní prostředí nakonec tuto zvyklost porušil. Zatímco ambicióznější cíl snížení emisí automobilů do roku 2030 o 70 % předložil nizozemský poslanec Renew Europe Jan Huitema, to, co bylo nakonec dohodnuto, odráželo cíl snížení emisí o 55 %, který navrhla Komise. Navrhovaný prozatímní cíl, který by platil od roku 2027, byl rovněž zrušen.
Odmítnutí vyššího cíle Huitemy odráží propast mezi tvůrci politiky v tomto dokumentu, přičemž poslanci EP se rozcházejí v tom, jak rychle přimět výrobce automobilů, aby se zaměřili na vozy s nulovými emisemi. Zelení poslanci obecně chtějí, aby byl spalovací motor co nejdříve odsunut na smetiště dějin, zatímco konzervativní zákonodárci vidí možnost rozšířit technologii přechodem na čistší palivo. Navzdory nedostatku chuti k vyšším cílům přežil hlasování pravděpodobně nejkontroverznější prvek návrhu Komise - diskutovaný zákaz prodeje vozů se spalovacími motory od roku 2035.
Konzervativní skupiny EPP a ECR prosazovaly 90% snížení emisí vozidel do roku 2035, ale výbor podpořil celých 100 %. Výbor také hlasoval proti ustanovení, které umožňuje používat syntetická paliva, která výrobci paliv nabízejí jako prostředek k čistému provozu vozidel se spalovacími motory.
Jednou z otázek, položených ve světle závěrečného hlasování, je role, kterou sehrál lobbing. Zpráva od InfluenceMap, nevládní organizace, která sleduje klimatický lobbing, ukázala, že téměř všichni zákonodárci zapojení do spisu se setkávali se zástupci automobilového průmyslu, mnozí často. Lobbing, zejména korporátní, je často haněn jako hájemství těch nemorálních a po penězích lačných. Je to však složitější než tento stereotyp. Průmysl může mít oprávněné obavy, zejména pokud jde o osud zaměstnanců, a chce, aby jim zákonodárci dobře naslouchali. Je pak na politicích, aby porovnali tyto obavy s širšími společenskými cíli a větším veřejným blahobytem.
„Vždy jsem měl filozofii zvát a mluvit s celým spektrem - s lidmi, kteří jsou pro, kteří jsou neutrální i kteří jsou proti, takže opravdu mluvit se všemi zainteresovanými stranami co nejvíc. Mluvit s různými zúčastněnými stranami, od průmyslu po nevládní organizace, vede k lepší legislativě,“ argumentoval Huitema.
Faktem však je, že mnoho výrobců automobilů bylo důrazně proti textu Komise. Někteří se ještě musí plně pustit do elektrických vozidel a tvrdí, že spalovací motory by neměly být tak rychle odhozeny. Jiní zdůrazňují potenciální ztráty zaměstnání. Tvrdit, že naši zvolení zákonodárci byli lobbisty bezelstně voděni za nos, se zdá být přehnaně cynické. Ale říkat, že lobbisté neměli žádný efekt, je naivní. Možná, že pravda je, stejně jako dohodnutý text, někde uprostřed.
V Evropě bude obnovena letecká doprava bez roušek
Jedním z nejnepříjemnějších aspektů letecké dopravy během pandemie byly téměř nevyhnutelné hádky cestujících kvůli nošení respirátorů. Někteří toho byli svědky osobně, jako když se mladý muž eskortovaný z letadla kvůli tomu, že odmítl nosit respirátor, obrátil k zajatému publiku a zařval: „OTEVŘETE OČI, OVCE! VŠECHNO JE TO PLANDEMIE!"
Jiní možná viděli neustálý proud klipů (nahraných tajně přes telefon) nažhavených sporů kvůli respirátorům, z nichž některé dokonce vyvrcholily fyzickými souboji. Palubní personál se často ocital v roli improvizovaných mírových sil. Tyto letecké roztržky, související s respirátory, mohou být brzy minulostí. Minulý týden byla oznámena dobrá zpráva pro ty, kteří považovali nošení kousku látky přes nos a ústa za příliš obtížné pro předcházení vysoce nakažlivému viru.
Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví EASA i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí ECDC upustily od doporučení, aby všichni cestující během letů nebo na letištích museli nosit respirátory. Doporučení vstoupila v platnost 16. května.
„Ačkoli rizika přetrvávají, viděli jsme, že nefarmaceutické intervence a vakcíny umožnily, aby se naše životy začaly vracet k normálu,“ vysvětlila rozhodnutí ředitelka ECDC Andrea Ammonová. Nyní je na leteckých společnostech, zda chtějí uplatňovat požadavek na respirátory nebo ne. Zranitelným lidem nebo těm, kteří kašlou a kýchají, se stále doporučuje nosit zakrytí obličeje. „Mnoho cestujících a také členů posádky letadla si velmi přeje, aby respirátory již nebyly povinnou součástí letecké dopravy. Nyní jsme na začátku tohoto procesu,“ řekl výkonný ředitel EASA Patrick Ky.
Zaměstnanec Euractivu unikl německé spravedlnosti a zůstává na svobodě
Během cesty do berlínské kanceláře Euractivu byl ředitel komunikace Chris Powers zastaven německou policií. Aniž by to sám věděl, porušoval zákony země. Ale jak vám potvrdí každý právník, neznalost není žádným štítem před zákonem a policií, která má v úmyslu stíhat. Zmatek pramenil z toho, že trestný čin, který páchal, není v Belgii trestným činem.
Když Chris prováděl stejnou činnost na cestě do bruselské kanceláře, policie v něm viděla mladého profesionála. Cestou do berlínské kanceláře však Polizei spatřila zločince. Jeho prohřešek? Řídil svůj elektroskútr bez SPZ. V Německu musí mít elektroskútry pojištění a čitelnou poznávací značku, zatímco v Belgii, kde Chris žije, jsou považovány spíše za jízdní kola.
Powersovi bylo řečeno, aby si připravil obhajobu a požádal o pomoc právníka. Někdy však spravedlnost funguje záhadným způsobem. Policie se nakonec rozhodla případ stáhnout, a tak skončila Powersova budoucnost jako německého psance.
V širším smyslu případ ilustruje limity evropské integrace pokud jde o pravidla dopravy. Naše tolik žádaná bezproblémová konektivita pokulhává, když se předpisy, rozšířené na různé druhy dopravy v jednotlivých zemích tolik liší. Elektroskútry jsou jednou z takových inovací, které již zatěžují regulaci s různými přístupy v různých členských státech. Tento nesoulad v předpisech se pravděpodobně ještě prohloubí, až se posuneme k větší automatizaci vozidel, což bude plné kontroverzí. Na rozdíl od jiných spotřebních produktů jsou vozidla navržena tak, aby se pohybovala přes hranice. Bylo by užitečné, kdyby z nás nedělala zločince hned, jak to udělají.
Odmítnutí vyššího cíle Huitemy odráží propast mezi tvůrci politiky v tomto dokumentu, přičemž poslanci EP se rozcházejí v tom, jak rychle přimět výrobce automobilů, aby se zaměřili na vozy s nulovými emisemi. Zelení poslanci obecně chtějí, aby byl spalovací motor co nejdříve odsunut na smetiště dějin, zatímco konzervativní zákonodárci vidí možnost rozšířit technologii přechodem na čistší palivo. Navzdory nedostatku chuti k vyšším cílům přežil hlasování pravděpodobně nejkontroverznější prvek návrhu Komise - diskutovaný zákaz prodeje vozů se spalovacími motory od roku 2035.
Konzervativní skupiny EPP a ECR prosazovaly 90% snížení emisí vozidel do roku 2035, ale výbor podpořil celých 100 %. Výbor také hlasoval proti ustanovení, které umožňuje používat syntetická paliva, která výrobci paliv nabízejí jako prostředek k čistému provozu vozidel se spalovacími motory.
Jednou z otázek, položených ve světle závěrečného hlasování, je role, kterou sehrál lobbing. Zpráva od InfluenceMap, nevládní organizace, která sleduje klimatický lobbing, ukázala, že téměř všichni zákonodárci zapojení do spisu se setkávali se zástupci automobilového průmyslu, mnozí často. Lobbing, zejména korporátní, je často haněn jako hájemství těch nemorálních a po penězích lačných. Je to však složitější než tento stereotyp. Průmysl může mít oprávněné obavy, zejména pokud jde o osud zaměstnanců, a chce, aby jim zákonodárci dobře naslouchali. Je pak na politicích, aby porovnali tyto obavy s širšími společenskými cíli a větším veřejným blahobytem.
„Vždy jsem měl filozofii zvát a mluvit s celým spektrem - s lidmi, kteří jsou pro, kteří jsou neutrální i kteří jsou proti, takže opravdu mluvit se všemi zainteresovanými stranami co nejvíc. Mluvit s různými zúčastněnými stranami, od průmyslu po nevládní organizace, vede k lepší legislativě,“ argumentoval Huitema.
Faktem však je, že mnoho výrobců automobilů bylo důrazně proti textu Komise. Někteří se ještě musí plně pustit do elektrických vozidel a tvrdí, že spalovací motory by neměly být tak rychle odhozeny. Jiní zdůrazňují potenciální ztráty zaměstnání. Tvrdit, že naši zvolení zákonodárci byli lobbisty bezelstně voděni za nos, se zdá být přehnaně cynické. Ale říkat, že lobbisté neměli žádný efekt, je naivní. Možná, že pravda je, stejně jako dohodnutý text, někde uprostřed.
V Evropě bude obnovena letecká doprava bez roušek
Jedním z nejnepříjemnějších aspektů letecké dopravy během pandemie byly téměř nevyhnutelné hádky cestujících kvůli nošení respirátorů. Někteří toho byli svědky osobně, jako když se mladý muž eskortovaný z letadla kvůli tomu, že odmítl nosit respirátor, obrátil k zajatému publiku a zařval: „OTEVŘETE OČI, OVCE! VŠECHNO JE TO PLANDEMIE!"
Jiní možná viděli neustálý proud klipů (nahraných tajně přes telefon) nažhavených sporů kvůli respirátorům, z nichž některé dokonce vyvrcholily fyzickými souboji. Palubní personál se často ocital v roli improvizovaných mírových sil. Tyto letecké roztržky, související s respirátory, mohou být brzy minulostí. Minulý týden byla oznámena dobrá zpráva pro ty, kteří považovali nošení kousku látky přes nos a ústa za příliš obtížné pro předcházení vysoce nakažlivému viru.
Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví EASA i Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí ECDC upustily od doporučení, aby všichni cestující během letů nebo na letištích museli nosit respirátory. Doporučení vstoupila v platnost 16. května.
„Ačkoli rizika přetrvávají, viděli jsme, že nefarmaceutické intervence a vakcíny umožnily, aby se naše životy začaly vracet k normálu,“ vysvětlila rozhodnutí ředitelka ECDC Andrea Ammonová. Nyní je na leteckých společnostech, zda chtějí uplatňovat požadavek na respirátory nebo ne. Zranitelným lidem nebo těm, kteří kašlou a kýchají, se stále doporučuje nosit zakrytí obličeje. „Mnoho cestujících a také členů posádky letadla si velmi přeje, aby respirátory již nebyly povinnou součástí letecké dopravy. Nyní jsme na začátku tohoto procesu,“ řekl výkonný ředitel EASA Patrick Ky.
Zaměstnanec Euractivu unikl německé spravedlnosti a zůstává na svobodě
Během cesty do berlínské kanceláře Euractivu byl ředitel komunikace Chris Powers zastaven německou policií. Aniž by to sám věděl, porušoval zákony země. Ale jak vám potvrdí každý právník, neznalost není žádným štítem před zákonem a policií, která má v úmyslu stíhat. Zmatek pramenil z toho, že trestný čin, který páchal, není v Belgii trestným činem.
Když Chris prováděl stejnou činnost na cestě do bruselské kanceláře, policie v něm viděla mladého profesionála. Cestou do berlínské kanceláře však Polizei spatřila zločince. Jeho prohřešek? Řídil svůj elektroskútr bez SPZ. V Německu musí mít elektroskútry pojištění a čitelnou poznávací značku, zatímco v Belgii, kde Chris žije, jsou považovány spíše za jízdní kola.
Powersovi bylo řečeno, aby si připravil obhajobu a požádal o pomoc právníka. Někdy však spravedlnost funguje záhadným způsobem. Policie se nakonec rozhodla případ stáhnout, a tak skončila Powersova budoucnost jako německého psance.
V širším smyslu případ ilustruje limity evropské integrace pokud jde o pravidla dopravy. Naše tolik žádaná bezproblémová konektivita pokulhává, když se předpisy, rozšířené na různé druhy dopravy v jednotlivých zemích tolik liší. Elektroskútry jsou jednou z takových inovací, které již zatěžují regulaci s různými přístupy v různých členských státech. Tento nesoulad v předpisech se pravděpodobně ještě prohloubí, až se posuneme k větší automatizaci vozidel, což bude plné kontroverzí. Na rozdíl od jiných spotřebních produktů jsou vozidla navržena tak, aby se pohybovala přes hranice. Bylo by užitečné, kdyby z nás nedělala zločince hned, jak to udělají.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz