name | autoweek.cz
Zákaz ropy: EU hledá rafinované řešení vážného problému
04.05.2022 | | Doprava
Vítejte u dopravního zpravodaje Euractiv, nejnovějšího souhrnu zpráv o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla.
Po týdnech spekulací přichází zpráva z Bruselu, že sankce na ruskou ropu budou předloženy členským státům. Německo se konečně připojilo k většině svých partnerů v EU a potvrdilo, že nemá žádné námitky proti postupnému vyřazování ruské ropy do konce roku 2022. Německo dřív zákaz odmítalo s odůvodněním, že by to příliš poškodilo německou ekonomiku.
„Po dvou měsících práce mohu říct, že Německo není proti zákazu dovozu ropy z Ruska,“ řekl vicekancléř Robert Habeck před mimořádným zasedáním ministrů energetiky EU v Bruselu. Rakousko podobně potvrdilo, že upustilo od svého veta proti ropným sankcím.
Odstranění germánského opevnění je jasným znamením, že sankce jsou na dohled, ale překážka zůstává v podobě Maďarska vedeného Viktorem Orbánem. Maďarsko je proti jakémukoli embargu na fosilní paliva uvalenému na Rusko - k velké nelibosti Bruselu (ačkoli z hlediska jazyka zpravodajství je Maďarsko pro naštvané eurokraty spíše „psem kousajícím člověka“ než „člověk kousající psa“). Slovensko se podobně obává o svou energetickou bezpečnost, protože je závislé na ruské ropě.
Diplomatické zdroje naznačují, že bude nalezen kompromis, jako je zvláštní status pro tyto země, aby bylo možné zákaz prosadit. Evropská komise možná ušetří Maďarsko a Slovensko embarga na nákup ruské ropy, které se nyní připravuje, protože se obává důsledků závislosti obou zemí na ruské ropě.
Je vysoce nepravděpodobné, že by sankce na ropu začaly platit okamžitě, takže vsadit na konec roku by bylo realističtější. To by dalo EU čas uzavřít dohody se zeměmi produkujícími ropu, které nejsou zapleteny do konfliktu (resp. v případě války Saúdské Arábie s Jemenem nebo intervence Spojených států v Somálsku přinejmenším těch konfliktů, které je Evropa ochotna přehlédnout).
Pokud jde o účinnost, zákaz dovozu ropy do EU Moskvu poškodí, ale ekonomicky Rusko neochromí (plyn zůstává nejúčinnější zbraní v arzenálu energetických sankcí). Rusko se pravděpodobně zaměří na Indii a Čínu a potenciálně nabídne slevy, aby se jeho ropa stala okamžitě atraktivnější – tento krok může pomoci udržet globální ceny pod kontrolou.
Pokud Rusko dokáže efektivně převést svůj trh do Asie a zároveň zachovat konzistentní úroveň produkce, pak by nabídka ropy na globálním trhu mohla zůstat nezměněna (ve větší či menší míře), což by pomohlo zabránit cenovým skokům. Pokud se však těžba zastaví nebo se EU rozhodne prosadit embargo, v jehož rámci budou sankcionovány i třetí země nakupující ropu z Ruska, rovnice se změní.
To vše staví sektor dopravy do nervózní pozice. Vzhledem k poptávce EU po ropě, zejména po rafinovaných produktech, jako je nafta, mohou být dodavatelé v pokušení účtovat si zvýšenou cenu (což je přirozený řád v kapitalismu). To by zasáhlo nejen jednotlivé motoristy, ale i nákladní a lodní dopravu. Pokud by ceny v krátkodobém horizontu vzrostly, vlády pravděpodobně nabídnou další dotace. Ale bolest lze jen zmírnit. Odvětví dopravy tak pravděpodobně bude platit účet za to, že se Evropa pošetile spoléhala na ruskou energii.
Auta jako lék na pouliční kriminalitu
Brusel, který kdysi francouzské noviny se značným odporem označily za „kanál pro auta“, podniká kroky k omezení dopravy. Tyto plány vedly k zablokování silnic, protože ulice byly přepracovány tak, aby ve větší míře vyhovovaly cyklistům a chodcům. Reakcí motoristů se stala apoplexie - každou dopravní špičku provázel sbor klaksonů ve chvíli, když si řidiči uvědomili, že jejich preferovaná trasa již není použitelná. Tento hlasitý protest proti omezování jízdy není záležitostí zaměřenou na Brusel. Posun k pěší zóně v evropských městech je skutečně plný kontroverze.
Velká část argumentů proti odstraňování aut z ulic se točí kolem toho, že majitelé obchodů přicházejí o obchody – v Dublinu jedna lékárna tvrdila, že musela po 150 letech ukončit provoz kvůli odstranění parkovacích míst (je k nevíře, kolik zákazníků do lékárny jezdilo autem před 150 lety).
Dalším prvkem, který se v konverzaci stále více prosazuje, je podivná představa, že auta předcházejí kriminalitě. Teorie zní, že pěší a cyklistické stezky povzbuzují lidi ke shromažďování se na veřejnosti, čímž se zvyšuje pravděpodobnost narušení veřejného pořádku.
Zatraktivnění oblastí pro lidi poskytováním laviček a rostlin v květináčích může vést ke koncentraci zločinců a podřadných lidí, myslí si v některých částech Velké Británie. Výsledkem je architektonický styl, jehož cílem je zabránit lidem ve shromažďování. Takzvané urbanistické plánování „Secured by Design“ podporuje odstraňování laviček a keřů a blokování cyklostezek, uvedl Guardian. Toto smýšlení vychází z toho, že policejní oddělení protestují proti výstavbě nových cyklostezek a stezek pro pěší pod rouškou prevence kriminality.
A tak se pravděpodobně rozšíří další fatální diskuse s představou, že více veřejného prostoru znamená více kriminality a brutality a auta jsou protijed. Přeji Bruselanům hodně štěstí, když se budou pohybovat budoucí pekelnou krajinou pěších ulic…
„Ruský tankere s ropou, běž do prd..e“
Pro čtenáře může být těžké najít sympatie k posádce ruského ropného tankeru, který v podstatě uvízl v evropských přístavech. Pracovníci v amsterdamském přístavu odmítli vyložit ruskou loď naloženou ropou – stejnou loď, která dříve nesměla zakotvit ve švédském přístavu. Zatímco ruským lodím je v současnosti vstup do přístavů EU zakázán, platí výjimka pro lodě přepravující zdroje energie. Loď je také oficiálně označena vlajkou Marshallových ostrovů, což jí poskytuje další krytí.
V tomto případě jsou to však dělníci, kteří se rozhodli prosadit svůj vlastní improvizovaný zákaz ruské ropy. „Kolegové ve Švédsku to odmítli. Nedomníváme se, že pokud se s tím přístavní pracovníci jinde nevypořádali, měli bychom práci provést,“ řekl odborový ředitel zastupující pracovníky v nizozemském přístavu. Zprávu uvítal mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí, který povzbudil přístavní dělníky, aby pokračovali v odmítavém postoji a „oddělili Nizozemce od ruských peněz nasáklých krví ukrajinských dětí a žen.“
Klimatický dopad létání by mohl být výrazně vyšší, než se předpokládalo
Zelený poslanec Evropského parlamentu uvedl, že navrhovaný zákon EU o zeleném letectví přehlíží skutečné klimatické náklady létání, přičemž účinky letecké dopravy, které nejsou CO2, mají dvakrát až čtyřikrát větší dopad na emise uhlíku.
Přístav v Antverpách dostává odměnu z Brexitu
Brexit byl pro obchod mezi EU a Spojeným královstvím katastrofou. Jedním nečekaným příjemcem z něho je přístav Antverpy, který zaznamenal nárůst podílu na obchodu Spojeného království v důsledku přechodu od železniční dopravy.
Sto evropských měst bylo vybráno pro cíl klimatické neutrality do roku 2030
Bylo vybráno 100 evropských měst k účasti na programu EU na rychlé snížení emisí v městských oblastech s cílem dosáhnout do roku 2030 klimatickou neutralitu. Do programu se zapojí města z každého členského státu, která představují přibližně 12 % populace EU. Zúčastní se jej také dalších 12 měst mimo blok. Za ČR byl vybrán jen Liberec
EU v letech 2022 a 2023 investuje 360 milionů EUR na pomoc městům v jejich ekologizační misi, o níž doufá, že podnítí další investice ze soukromého sektoru. „Zelený přechod si právě nyní razí cestu po celé Evropě. Ale vždy jsou potřeba průkopníci, kteří si kladou ještě vyšší cíle. Tato města nám ukazují cestu ke zdravější budoucnosti,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
„Po dvou měsících práce mohu říct, že Německo není proti zákazu dovozu ropy z Ruska,“ řekl vicekancléř Robert Habeck před mimořádným zasedáním ministrů energetiky EU v Bruselu. Rakousko podobně potvrdilo, že upustilo od svého veta proti ropným sankcím.
Odstranění germánského opevnění je jasným znamením, že sankce jsou na dohled, ale překážka zůstává v podobě Maďarska vedeného Viktorem Orbánem. Maďarsko je proti jakémukoli embargu na fosilní paliva uvalenému na Rusko - k velké nelibosti Bruselu (ačkoli z hlediska jazyka zpravodajství je Maďarsko pro naštvané eurokraty spíše „psem kousajícím člověka“ než „člověk kousající psa“). Slovensko se podobně obává o svou energetickou bezpečnost, protože je závislé na ruské ropě.
Diplomatické zdroje naznačují, že bude nalezen kompromis, jako je zvláštní status pro tyto země, aby bylo možné zákaz prosadit. Evropská komise možná ušetří Maďarsko a Slovensko embarga na nákup ruské ropy, které se nyní připravuje, protože se obává důsledků závislosti obou zemí na ruské ropě.
Je vysoce nepravděpodobné, že by sankce na ropu začaly platit okamžitě, takže vsadit na konec roku by bylo realističtější. To by dalo EU čas uzavřít dohody se zeměmi produkujícími ropu, které nejsou zapleteny do konfliktu (resp. v případě války Saúdské Arábie s Jemenem nebo intervence Spojených států v Somálsku přinejmenším těch konfliktů, které je Evropa ochotna přehlédnout).
Pokud jde o účinnost, zákaz dovozu ropy do EU Moskvu poškodí, ale ekonomicky Rusko neochromí (plyn zůstává nejúčinnější zbraní v arzenálu energetických sankcí). Rusko se pravděpodobně zaměří na Indii a Čínu a potenciálně nabídne slevy, aby se jeho ropa stala okamžitě atraktivnější – tento krok může pomoci udržet globální ceny pod kontrolou.
Pokud Rusko dokáže efektivně převést svůj trh do Asie a zároveň zachovat konzistentní úroveň produkce, pak by nabídka ropy na globálním trhu mohla zůstat nezměněna (ve větší či menší míře), což by pomohlo zabránit cenovým skokům. Pokud se však těžba zastaví nebo se EU rozhodne prosadit embargo, v jehož rámci budou sankcionovány i třetí země nakupující ropu z Ruska, rovnice se změní.
To vše staví sektor dopravy do nervózní pozice. Vzhledem k poptávce EU po ropě, zejména po rafinovaných produktech, jako je nafta, mohou být dodavatelé v pokušení účtovat si zvýšenou cenu (což je přirozený řád v kapitalismu). To by zasáhlo nejen jednotlivé motoristy, ale i nákladní a lodní dopravu. Pokud by ceny v krátkodobém horizontu vzrostly, vlády pravděpodobně nabídnou další dotace. Ale bolest lze jen zmírnit. Odvětví dopravy tak pravděpodobně bude platit účet za to, že se Evropa pošetile spoléhala na ruskou energii.
Auta jako lék na pouliční kriminalitu
Brusel, který kdysi francouzské noviny se značným odporem označily za „kanál pro auta“, podniká kroky k omezení dopravy. Tyto plány vedly k zablokování silnic, protože ulice byly přepracovány tak, aby ve větší míře vyhovovaly cyklistům a chodcům. Reakcí motoristů se stala apoplexie - každou dopravní špičku provázel sbor klaksonů ve chvíli, když si řidiči uvědomili, že jejich preferovaná trasa již není použitelná. Tento hlasitý protest proti omezování jízdy není záležitostí zaměřenou na Brusel. Posun k pěší zóně v evropských městech je skutečně plný kontroverze.
Velká část argumentů proti odstraňování aut z ulic se točí kolem toho, že majitelé obchodů přicházejí o obchody – v Dublinu jedna lékárna tvrdila, že musela po 150 letech ukončit provoz kvůli odstranění parkovacích míst (je k nevíře, kolik zákazníků do lékárny jezdilo autem před 150 lety).
Dalším prvkem, který se v konverzaci stále více prosazuje, je podivná představa, že auta předcházejí kriminalitě. Teorie zní, že pěší a cyklistické stezky povzbuzují lidi ke shromažďování se na veřejnosti, čímž se zvyšuje pravděpodobnost narušení veřejného pořádku.
Zatraktivnění oblastí pro lidi poskytováním laviček a rostlin v květináčích může vést ke koncentraci zločinců a podřadných lidí, myslí si v některých částech Velké Británie. Výsledkem je architektonický styl, jehož cílem je zabránit lidem ve shromažďování. Takzvané urbanistické plánování „Secured by Design“ podporuje odstraňování laviček a keřů a blokování cyklostezek, uvedl Guardian. Toto smýšlení vychází z toho, že policejní oddělení protestují proti výstavbě nových cyklostezek a stezek pro pěší pod rouškou prevence kriminality.
A tak se pravděpodobně rozšíří další fatální diskuse s představou, že více veřejného prostoru znamená více kriminality a brutality a auta jsou protijed. Přeji Bruselanům hodně štěstí, když se budou pohybovat budoucí pekelnou krajinou pěších ulic…
„Ruský tankere s ropou, běž do prd..e“
Pro čtenáře může být těžké najít sympatie k posádce ruského ropného tankeru, který v podstatě uvízl v evropských přístavech. Pracovníci v amsterdamském přístavu odmítli vyložit ruskou loď naloženou ropou – stejnou loď, která dříve nesměla zakotvit ve švédském přístavu. Zatímco ruským lodím je v současnosti vstup do přístavů EU zakázán, platí výjimka pro lodě přepravující zdroje energie. Loď je také oficiálně označena vlajkou Marshallových ostrovů, což jí poskytuje další krytí.
V tomto případě jsou to však dělníci, kteří se rozhodli prosadit svůj vlastní improvizovaný zákaz ruské ropy. „Kolegové ve Švédsku to odmítli. Nedomníváme se, že pokud se s tím přístavní pracovníci jinde nevypořádali, měli bychom práci provést,“ řekl odborový ředitel zastupující pracovníky v nizozemském přístavu. Zprávu uvítal mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí, který povzbudil přístavní dělníky, aby pokračovali v odmítavém postoji a „oddělili Nizozemce od ruských peněz nasáklých krví ukrajinských dětí a žen.“
Klimatický dopad létání by mohl být výrazně vyšší, než se předpokládalo
Zelený poslanec Evropského parlamentu uvedl, že navrhovaný zákon EU o zeleném letectví přehlíží skutečné klimatické náklady létání, přičemž účinky letecké dopravy, které nejsou CO2, mají dvakrát až čtyřikrát větší dopad na emise uhlíku.
Přístav v Antverpách dostává odměnu z Brexitu
Brexit byl pro obchod mezi EU a Spojeným královstvím katastrofou. Jedním nečekaným příjemcem z něho je přístav Antverpy, který zaznamenal nárůst podílu na obchodu Spojeného království v důsledku přechodu od železniční dopravy.
Sto evropských měst bylo vybráno pro cíl klimatické neutrality do roku 2030
Bylo vybráno 100 evropských měst k účasti na programu EU na rychlé snížení emisí v městských oblastech s cílem dosáhnout do roku 2030 klimatickou neutralitu. Do programu se zapojí města z každého členského státu, která představují přibližně 12 % populace EU. Zúčastní se jej také dalších 12 měst mimo blok. Za ČR byl vybrán jen Liberec
EU v letech 2022 a 2023 investuje 360 milionů EUR na pomoc městům v jejich ekologizační misi, o níž doufá, že podnítí další investice ze soukromého sektoru. „Zelený přechod si právě nyní razí cestu po celé Evropě. Ale vždy jsou potřeba průkopníci, kteří si kladou ještě vyšší cíle. Tato města nám ukazují cestu ke zdravější budoucnosti,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz