name | autoweek.cz

Doprava a boj o budoucnost Evropy

16.04.2024 | | Doprava

Vítejte u nejnovějšího přehledu Euractivu o novinkách v dopravě který připravil Donagh Cagney.

S červnovými volbami do Evropského parlamentu a s brzy poté očekávanou novou Evropskou komisí je Brusel zaneprázdněn diskusí o klíčových politických tématech, která budou utvářet agendu EU do konce dekády.

O jedné otázce se vášnivě diskutuje: Je zelená politika akcelerátorem nebo brzdou hospodářského růstu?

Dva nedávné německé dopravní příběhy úhledně shrnují protichůdné perspektivy o nichž se diskutuje. Na jedné straně liberální ministr dopravy Volker Wissing vyvolal strašidlo, že ke splnění klimatického zákona země, který nutí ministerstva předložit okamžité akční programy, pokud nebudou splněny roční emisní cíle pro jejich příslušný sektor, bude muset zakázat jízdy aut o víkendech. Zatímco mnozí pochybují o tom, zda je to skutečně nutné, základní hledisko je, že zmírňování klimatu je náklad, který je třeba v nejlepším případě tolerovat a je-li to možné, tak se mu vyhnout.

Tentýž týden šéf německé automobilové lobby kritizoval vyšetřování předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové ohledně čínských dotací na elektromobily. Z tohoto pohledu je dekarbonizace ekonomickou příležitostí, kterou je třeba využít a pečlivě řídit. Rozhodnutí Komise zahájit antisubvenční vyšetřování proti čínským elektromobilům nebylo dostatečně koordinováno s Berlínem a kritizoval sólové úsilí von der Leyenové. Německý automobilový průmysl se k vyšetřování od počátku staví skepticky, protože se obává případných odvetných opatření proti jeho produktům ze strany Číny, která je největším automobilovým trhem na světě.

Andreas Rade, generální ředitel Svazu německého automobilového průmyslu VDA, kritizoval nedostatečnou koordinaci s hlavními městy EU. „Pokud vím, tato procedura nebyla společným projektem mezi Berlínem a Paříží, ale byla iniciována Bruselem v rámci kandidatury. Domnívám se, že proto nedošlo ke shodě ohledně postupu na evropské úrovni, což není dobrý signál,“ řekl na akci skupiny Zelených v německém parlamentu. Jen týden před oficiálním oznámením vyšetřování německý kancléř Olaf Scholz (SPD/S&D) hlasitě přivítal čínské výrobce na evropském trhu s argumentem: „Spravedlivá soutěž je v zájmu spotřebitelů.“

Francouzská vláda je na druhé straně zastáncem tvrdšího postoje vůči čínským konkurentům a spustila svůj vlastní národní systém podpory elektromobilů, který zahrnuje kritéria pro vyloučení čínských výrobců. Tento krok obhajovala i Chantal Kopfová, německá poslankyně a mluvčí za Zelené v německém Bundestagu: „Je jasné, že německý automobilový průmysl je a měl by zůstat exportním průmyslem. A proto je pochopitelné, že existuje velká citlivost ohledně možného napětí v obchodní politice a protiopatření. Zároveň samozřejmě pokud existuje podezření, že se Čína dopouští praktik, které narušují hospodářskou soutěž a ohrožuje Evropu jako obchodní místo, pak je naprosto legitimní a dokonce nutné zahájit odpovídající vyšetřování.“

Zatímco argumenty překračují stranické hranice, jde především o debatu v rámci středopravé Evropské lidové strany. Členové jsou rozděleni v otázce, zda se držet nebo se vzdát Zelené dohody – hlavní politiky jejich hlavní kandidátky Ursuly von der Leyenové.

Ostatní strany uvažují o stejných otázkách, ale zatím se jim dařilo koherentněji skloubit klimatické a ekonomické priority. Komisařka pro hospodářskou soutěž a vlajkonoš liberálů Margrethe Vestagerová vystoupila minulý týden na pódiu v USA aby představila svou vizi, jak může být Evropa lídrem v zelených technologiích, jako jsou elektrická vozidla, aniž by vyvolala obchodní válku.

Španělská socialistická bojovnice a ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberaová, která se stane příští španělskou komisařkou v Bruselu, představila svou vizi Green Deal 2.0: zdvojnásobení opatření v oblasti klimatu a sociální spravedlnosti, obnovení důvěry v evropskou demokracii a „zelená diplomacie“.

Evropský politický systém znamená, že v příští Komisi budou nějakým způsobem zastoupeny všechny tři názory. Jak se tyto perspektivy sladí nebo vyřeší – a kdo vyhraje nebo prohraje – to vše se projeví v následujících měsících. Pokud to všechno zní trochu na vysoké úrovni, je to proto, že tomu tak je.

Ale nenechte se mýlit – politika, jíž bude dopravní sektor v příštích pěti letech čelit, bude záviset na tom, jak se tyto různé vize protnou.