name | autoweek.cz
Důležitý krok k legalizaci autonomního řízení
30.05.2018 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích navazuje na trendy v oblasti autonomního řízení. Pracovní skupinu, která návrh připravila, svou legislativní iniciativou zaštítil místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Automobilový průmysl má pro ekonomiku České republiky klíčový význam. V současné době se intenzivně pracuje na vývoji autonomního řízení. Cílem pracovní skupiny je zajistit, aby se výzkum, vývoj, testování i výroba autonomních aut odehrávala na území České republiky se zapojením našich lidí. Proto navrhla novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích. Tu se rozhodl svou legislativní iniciativou zaštítit místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Význam nejen pro automobilový průmysl
Pro Českou republiku by mělo zapojení do vývoje a výroby autonomních aut vysokou přidanou hodnotu a přineslo by řadu synergických efektů - zapojení výzkumných ústavů i vysokých škol a rozvoj technologických znalostí. Orientace na autonomní řízení by přinesla výhody i menším firmám zabývajícím se softwarovým vývojem, kyberbezpečností nebo telekomunikačními technologiemi.
„Automobilový průmysl v České republice musí zůstat konkurenceschopný a autonomní řízení je jedním z nejperspektivnějších směrů. Jde o oblast, v níž se soustřeďuje mnoho odborů, v nichž jsme velmi dobří. Máme příležitost být rychlí a předstihnout ty země, které také ještě nemají potřebnou legislativu,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Nejde o jízdu bez řidiče
Aby se Česká republika mohla podílet na vývoji, výrobě i testování autonomních aut, musí mít fungující legislativní rámec, který umožní provoz těchto vozidel na našem území. Prvním krokem k tomu je návrh novely, která umožní provoz vozidel s automatizovaným řízením úrovně 3. Tato vozidla se připravují k uvedení na trh v letech 2019 a 2020, přičemž některé systémy už jsou dostupné dnes, ale majitelé vozidel je na našem území nesmějí využívat. Automatizovaný provoz takových vozidel by byl možný jen na silnicích dálničního typu (konkrétně musí jít o oddělené protisměry s vyloučením chodců a cyklistů) nebo ve speciálních parkovacích domech.
„Novela neumožňuje jakýkoli provoz autonomních vozidel, umožňuje jen provoz aut tzv. třetí úrovně. To znamená, že ve vozidle musí celou dobu být způsobilý řidič připravený opět převzít řízení, pokud to situace vyžaduje nebo ho k tomu vozidlo samo vyzve. Pro Česko je krok k autonomnímu řízení jedinečnou šancí, jak se udržet na špičce automobilového průmyslu,“ uvedl Marian Jurečka.
Logická inspirace z Německa
Právní asistentka Laura Tadevsojanová vysvětluje: „Skupina nechtěla vytvořit nový zákon úplně od základu. Proto analyzovala legislativu v zemích, kde už byl provoz autonomních vozidel zákony umožněn. Novela v podstatě přebírá německé řešení, které bylo po dlouholetých expertních přípravách přijato Německým parlamentem v roce 2017. Zákon o silničním provozu se změnil tak, že umožňuje provoz s vysoce či plně automatizovaným řízením. Vozidlo ale musí mít vždy řidiče, který může kdykoli zasáhnout. Tento předpis umožňuje německým automobilkám testovat autonomní vozy v reálném světě. Návrh byl koncipován tak, aby znamenal jen malý zásah do stávajícího zákona.“
Právník JUDr. Jan Diblík: „Je potřeba umožnit, aby autonomní systémy řízení dostaly jasný legislativní rámec, aby zákonné normy nebránily vývoji nových technologií, který už u nás probíhá. Ve stávající legislativě není žádná zmínka o autonomním řízení, ani co to vlastně je. Cílem je vytvořit podmínky k tomu, aby legislativa umožnila použití autonomního řízení a tím se otevřel prostor pro vývoj a testování těchto systémů na území ČR. Důležitá je provazba mezi českým a německým právem společně s provazbou českého a německého průmyslu. Je potřeba umožnit, aby bylo možné se stejným systémem projet z jedné země do druhé a přitom nemuset přerušovat testování či sběr dat.“
„Novela je navržena tak, aby byla co nejúspornější, takže umožní co nejrychlejší zásah do legislativy. Jde o zcela nestranický a neideologický návrh, který podáme v červnu v Parlamentu, aby mohl být schválen a připraven k podpisu pana prezidenta do konce roku,“ dodal Jurečka.
Jde především o vyšší bezpečnost
Specialista na bezpečnost silničního provozu Mgr. Robert Šťastný zdůraznil: „Na prvním místě je bezpečnost - 99 % všech nehod je z viny řidiče. Nepřipravujeme revoluci, ale evoluci s postupnými kroky - prvním je plně automatizovaná jízda v kolonách rychlostí do 60 km/h a dalším samočinné parkování v parkovacích domech. Dalším krokem bude dálniční mód umožňující jízdu běžnou rychlostí s vyhýbacími manévry - to je otázka několika dalších let. I nadále ale bude ve voze řidič připravený převzít ovládání vozidla. Novela nedefinuje typ vozidel, takže platí i pro kamiony.“
Návrh novely zákona o silničním provozu
Právní řešení je v souladu s mezinárodně-právními závazky ČR a s mezinárodně-právními zásadami - jak práva EU tak OSN - i s ústavním pořádkem ČR. Není potřeba řešit odpovědnost, protože z právního hlediska je odpovědnost na provozovateli vozidla a tato odpovědnost je jednoznačně popsána v občanském zákoníku.
Návrh novely umožňuje provoz autonomních vozidel tzv. 3. úrovně, tzn. ve vozidle stále musí být po celou dobu způsobilý řidič, který i v době, kdy je vozidlo v autonomním režimu, musí být připraven okamžitě převzít řízení vyžaduje-li to situace či ho k tomu vozidlo vyzve. Autonomní provoz bude možný jen na silnicích dálničního typu s oddělenými protisměry a bez chodců nebo cyklistů.
Novela rozšiřuje definici pojmu řidiče i na osobu, která auto fyzicky neřídí, ale která autonomní režim aktivovala.
Zákon stanoví potřebu úpravy jízdních dat sbíraných vozidlem. Tato data se musejí po nějakou dobu uchovávat (např. kvůli vyšetřování nehod). Systém rovněž zaznamená, když řidič nereaguje na výzvu vozidla aby převzal řízení. Shromažďovaná data využívají GPS souřadnice.
Technické požadavky na autonomní vozidlo zahrnují schopnost zvládnout řízení včetně podélné a příčné jízdy, dodržování odstupu před sebou, včas brzdit, změnit směr jízdy, předjíždění a objíždění, návrat do původního pruhu, dodržovat rychlostní limity atd. Součástí je schopnost rozpoznat nutnost převzetí řízení řidičem a efektivně ho k tomu vyzvat.
Text novely najdete zde.
Význam nejen pro automobilový průmysl
Pro Českou republiku by mělo zapojení do vývoje a výroby autonomních aut vysokou přidanou hodnotu a přineslo by řadu synergických efektů - zapojení výzkumných ústavů i vysokých škol a rozvoj technologických znalostí. Orientace na autonomní řízení by přinesla výhody i menším firmám zabývajícím se softwarovým vývojem, kyberbezpečností nebo telekomunikačními technologiemi.
„Automobilový průmysl v České republice musí zůstat konkurenceschopný a autonomní řízení je jedním z nejperspektivnějších směrů. Jde o oblast, v níž se soustřeďuje mnoho odborů, v nichž jsme velmi dobří. Máme příležitost být rychlí a předstihnout ty země, které také ještě nemají potřebnou legislativu,“ uvedl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Nejde o jízdu bez řidiče
Aby se Česká republika mohla podílet na vývoji, výrobě i testování autonomních aut, musí mít fungující legislativní rámec, který umožní provoz těchto vozidel na našem území. Prvním krokem k tomu je návrh novely, která umožní provoz vozidel s automatizovaným řízením úrovně 3. Tato vozidla se připravují k uvedení na trh v letech 2019 a 2020, přičemž některé systémy už jsou dostupné dnes, ale majitelé vozidel je na našem území nesmějí využívat. Automatizovaný provoz takových vozidel by byl možný jen na silnicích dálničního typu (konkrétně musí jít o oddělené protisměry s vyloučením chodců a cyklistů) nebo ve speciálních parkovacích domech.
„Novela neumožňuje jakýkoli provoz autonomních vozidel, umožňuje jen provoz aut tzv. třetí úrovně. To znamená, že ve vozidle musí celou dobu být způsobilý řidič připravený opět převzít řízení, pokud to situace vyžaduje nebo ho k tomu vozidlo samo vyzve. Pro Česko je krok k autonomnímu řízení jedinečnou šancí, jak se udržet na špičce automobilového průmyslu,“ uvedl Marian Jurečka.
Logická inspirace z Německa
Právní asistentka Laura Tadevsojanová vysvětluje: „Skupina nechtěla vytvořit nový zákon úplně od základu. Proto analyzovala legislativu v zemích, kde už byl provoz autonomních vozidel zákony umožněn. Novela v podstatě přebírá německé řešení, které bylo po dlouholetých expertních přípravách přijato Německým parlamentem v roce 2017. Zákon o silničním provozu se změnil tak, že umožňuje provoz s vysoce či plně automatizovaným řízením. Vozidlo ale musí mít vždy řidiče, který může kdykoli zasáhnout. Tento předpis umožňuje německým automobilkám testovat autonomní vozy v reálném světě. Návrh byl koncipován tak, aby znamenal jen malý zásah do stávajícího zákona.“
Právník JUDr. Jan Diblík: „Je potřeba umožnit, aby autonomní systémy řízení dostaly jasný legislativní rámec, aby zákonné normy nebránily vývoji nových technologií, který už u nás probíhá. Ve stávající legislativě není žádná zmínka o autonomním řízení, ani co to vlastně je. Cílem je vytvořit podmínky k tomu, aby legislativa umožnila použití autonomního řízení a tím se otevřel prostor pro vývoj a testování těchto systémů na území ČR. Důležitá je provazba mezi českým a německým právem společně s provazbou českého a německého průmyslu. Je potřeba umožnit, aby bylo možné se stejným systémem projet z jedné země do druhé a přitom nemuset přerušovat testování či sběr dat.“
„Novela je navržena tak, aby byla co nejúspornější, takže umožní co nejrychlejší zásah do legislativy. Jde o zcela nestranický a neideologický návrh, který podáme v červnu v Parlamentu, aby mohl být schválen a připraven k podpisu pana prezidenta do konce roku,“ dodal Jurečka.
Jde především o vyšší bezpečnost
Specialista na bezpečnost silničního provozu Mgr. Robert Šťastný zdůraznil: „Na prvním místě je bezpečnost - 99 % všech nehod je z viny řidiče. Nepřipravujeme revoluci, ale evoluci s postupnými kroky - prvním je plně automatizovaná jízda v kolonách rychlostí do 60 km/h a dalším samočinné parkování v parkovacích domech. Dalším krokem bude dálniční mód umožňující jízdu běžnou rychlostí s vyhýbacími manévry - to je otázka několika dalších let. I nadále ale bude ve voze řidič připravený převzít ovládání vozidla. Novela nedefinuje typ vozidel, takže platí i pro kamiony.“
Návrh novely zákona o silničním provozu
Právní řešení je v souladu s mezinárodně-právními závazky ČR a s mezinárodně-právními zásadami - jak práva EU tak OSN - i s ústavním pořádkem ČR. Není potřeba řešit odpovědnost, protože z právního hlediska je odpovědnost na provozovateli vozidla a tato odpovědnost je jednoznačně popsána v občanském zákoníku.
Návrh novely umožňuje provoz autonomních vozidel tzv. 3. úrovně, tzn. ve vozidle stále musí být po celou dobu způsobilý řidič, který i v době, kdy je vozidlo v autonomním režimu, musí být připraven okamžitě převzít řízení vyžaduje-li to situace či ho k tomu vozidlo vyzve. Autonomní provoz bude možný jen na silnicích dálničního typu s oddělenými protisměry a bez chodců nebo cyklistů.
Novela rozšiřuje definici pojmu řidiče i na osobu, která auto fyzicky neřídí, ale která autonomní režim aktivovala.
Zákon stanoví potřebu úpravy jízdních dat sbíraných vozidlem. Tato data se musejí po nějakou dobu uchovávat (např. kvůli vyšetřování nehod). Systém rovněž zaznamená, když řidič nereaguje na výzvu vozidla aby převzal řízení. Shromažďovaná data využívají GPS souřadnice.
Technické požadavky na autonomní vozidlo zahrnují schopnost zvládnout řízení včetně podélné a příčné jízdy, dodržování odstupu před sebou, včas brzdit, změnit směr jízdy, předjíždění a objíždění, návrat do původního pruhu, dodržovat rychlostní limity atd. Součástí je schopnost rozpoznat nutnost převzetí řízení řidičem a efektivně ho k tomu vyzvat.
Text novely najdete zde.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz