name | autoweek.cz

E-paliva nezachrání EU před čínskými elektromobily

17.10.2023 | | Aktuality

Julia Poliščnova z nevládní organizace Transport & Environment zveřejnila další komentář, s ním netřeba plně souhlasit, ale stojí rozhodně za zamyšlení.

Na mezinárodním veletrhu IAA v Mnichově minulý měsíc vynikly dvě věci: množství elegantních elektrických modelů od čínských značek a evropští manažeři automobilek, kteří neměli co nabídnout kromě toho, že hovořili o syntetických palivech.

Riziko, že evropské automobilky ztratí své pozice ve srovnání s čínskými rivaly vyrábějícími elektromobily, je reálné. Exportem tažené německé značky už v Číně prohrály, zatímco prodej elektromobilů vyrobených v Číně, včetně značek Tesla a Dacia, v Evropě rychle roste.

Nenechte se zmást: nejde o nekalé praktiky nebo laxní ekologické normy mimo Evropu. Číňané totiž mají lepší akumulátory, lepší software a lepší informační a zábavní systémy, což moderní řidiči chtějí. Evropské automobilky jsou pozadu, protože byly příliš arogantní a příliš pomalé v investicích do elektrifikace.

Nejprve propagovali „čisté turbodiesely“ jako budoucnost. Pak přišla Dieselgate. Průmyslem prosazované plug-in hybridy, které využívají jak elektrický tak spalovací motor, tedy měly být vhodnější. Ukázalo se, že jde o falešnou elektromobilitu, což vedlo vlády k odstranění pobídek.

Nyní žijeme ve třetí lži, že syntetická nafta a benzin – vyrobené spojením vodíku s uhlíkem – zachrání spalovací motory před zastaralostí. Ale tato e-paliva prostě dělají z evropského automobilového průmyslu e-blázny.

Začněme se základy. Syntetický benzin a nafta mají podobné složení jako jejich fosilní alternativy a spalují se stejným způsobem ve spalovacím motoru. Jako takové vypouštějí stejné množství uhlíku jako jízda na fosilní paliva. Vypouštějí také mnoho toxických látek znečišťujících ovzduší. S částí znečištění nemůžete nic dělat (takže to nikdy nemůže být řešení s „nulovými emisemi“), ale část CO₂ může být neutralizována ve fázi výroby. Proto text o evropském cíli nulových emisí pro nová auta do roku 2035 hovoří o povolení „klimaticky neutrálních“ paliv.

Komise se nedávno pokusila definovat, za jakých podmínek je toto označení oprávněné. Komise navrhla, že by měla být povolena pouze 100% klimaticky neutrální paliva. Ale ironicky po letech tvrzení, jak čistá tato paliva mohou být, zastánci syntetických paliv nyní tvrdí, že to není možné. Místo toho chtějí snížit požadavek na pouhých 70 % CO₂. Pokud se Evropa vydá touto cestou, navždy povolí automobily, které vypouštějí ekvivalent 61 g CO₂/km, což není o mnoho lepší než dnešní plug-in hybridy.

A nyní se přesuneme do skutečného světa. I když dokážeme vynaložit veškeré toto úsilí na to, aby byla syntetická paliva klimaticky neutrální – abychom uklidnili německé liberály a jejich ropné přátele – skutečně odolají přílivu špičkových čínských elektromobilů? To by byla zatím největší e-bláznivost.

Syntetický benzín a nafta vyžadují při výrobě pětkrát víc energie než přímá elektrifikace s akumulátory. To je v podnikání důležité. Německé rafinérie, odříznuté od globálních dodávek ropy, se ve 40. letech 20. století proslavily výrobou silničního a leteckého paliva z uhlí (s konceptem ne nepodobným dnešním syntetickým palivům). Ale navzdory inženýrské vynalézavosti se proces neudržel. Jakmile ropa opět začala proudit, rafinérie se vrátily zpět k optimálnějšímu řešení. Efektivita není teoretický koncept – rozhoduje o konkurenceschopnosti.

Neefektivita má také svou cenu. Vezměme si nákladní automobily, kde zákonodárci v Evropském parlamentu zuřivě diskutují o označení používání syntetické nafty za stejně ekologické jako kamiony s akumulátory a na vodík. V odvětví s nejmenšími maržemi bude tankování syntetickou naftou stát dopravce o téměř 50 % víc než provozování elektromobilu s akumulátory. Pravdou je, že většina velkých výrobců nákladních vozidel nechce, aby byly zahrnuty do norem CO₂ pro nákladní vozidla, protože žádný dopravce by si nekoupil tu nejdražší variantu.

E-klamání přijde Evropu draho. Riskujeme, že ztratíme dalších pět let diskusemi o tom, zda je datum ukončení výroby spalovacích motorů v roce 2035 správné, zatímco američtí a asijští konkurenti ovládnou masový trh s elektromobily nejen v Evropě, ale na celém světě. V kamionech, kde si stále držíme prvenství, riskujeme, že místo budování flotil elektrických souprav a nabíječek odvedeme pozornost k neřešení.

Neúspěšný pokus německého ministra dopravy Wissinga dát dohromady globální koalici ve prospěch syntetických paliv na IAA byl trapným úderem do prázdna. E-paliva jsou v nejlepším případě řešením pro mezeru v silniční dopravě a měla by proto zabírat stejně málo politického kapitálu. Tento kapitál by se místo toho měl vložit do průmyslové politiky, která by dodala továrny na akumulátory, zajistila dodávky kritických nerostných surovin a zavedla politiku inteligentního obchodu s cílem vybudovat v Evropě konkurenceschopný průmysl elektromobilů.

„Zaměření Evropy na syntetická paliva, aby byla vozidla se spalovacími motory uhlíkově neutrální, je nebezpečným rozptýlením, které povede k tomu, že průmysl EU dál ustoupí asijským výrobcům elektrických vozidel,“ tvrdí Julia Poliščanova.